YMLADRIS: ok, proc/jak se v mene strukturovanem prostredi snadneji strukturuji rituály:

Pokusím se poskládat dohromady aspoň pár střípků, na základě kterých jsem se dobral takového závěru. Poeticky řečeno: na čistý papír se snadněji kreslí.

Přírodní prostředí (s určitými charakteristikami) u většiny lidi vyvolává v určité míře pozitivní neuro-imunologickou odezvu, tj. jakési defaultní tělesné nastavení "bezpečí". Možná spíše "bdělého bezpečí" jelikož přírodní setting také usnadňuje volní přenos a udržení pozornosti (snižují se např. projevy ADHD).

Bezpečí a specifické zaměření pozornosti představují atributy, které nachází významné využití při uskutečňování rituálu. Jelikož rituály směřují k dosažení změny jednotlivce nebo zpřístupnění transformativní informace, inherentně obsahují prvek nebezpečí pro výchozí intrapsychický stav. Cokoli podpoří bezpečí, napomůže otevřenosti vůči změně či náročným částem rituálu. rituál taky následuje určité schéma, které účastníka vede. Rituál vyžaduje pozornost a mění vědomí. Proto podpora cíleného zaměření pozornosti umocňuje může umocnit efekt rituálu.

Rituál opisuje schéma příběhu hrdiny. Příběh poskytuje hodnocení výchozího stavu, popisuje cíl a nabízí prostředky, jak jich dosáhnout. Rituál potřebuje nosný příběh "proč a jak". Tvorba rituálu v přírodě nabízí možnost využít nejstarší rituální elementy (poskytuje pocit kořenů, cesty předků, tj určitou formu bezpečí a důvěry v tradici), nabízí formování vztahu k neustávající změně, kterou se chystá účastník podstoupit a která je v přírodě všudypřítomná a uvádí člověka do širšího společenství než jen sociálního, nabízí řadu inspirativních metafor a analogických procesů. Pro přechod či změnu člověka je užitečné neručkovat hned po nové lidské roli či vhledu, ale dopřát si sestoupení (nebo vystoupení?) do určitého nelidského stavu bytí. Do určité antiteze humanity, která dává smysl tezi humanity. A nejlepším doplňkem lidství je právě zbytek přírody, který není tolik tvarovaný lidskou aktivitou. Vydání se takovému světu umožňuje získání onoho odstupu, který ukončování a začínání vyžaduje.

A pro řadu lidí tvoří nemalou výhodu, že okolo rituálu v přírodě se krásně konstruují nosné epické příběhy s pohanskou a eko-spirituální tématikou. Což pro jiné "více kulturně předpojaté" osoby může představovat naopak odpuzující jev. taky se určité nesmí zanedbat případné biofóbní postoje, či případný strach z neznáma a nepohodlí u pravověrně urbanizovaných lidí. (btw více k eko postojům by mělo být právě zdatně podáno v Brozkvově diplomce!)

(btw, původně sem se chtěl schovávat za různé citace, ale snažím se na tomto svém neduhu pracovat, každopádně pěkně problematiku shrnuje, co mě napadá, třeba Bret Stephenson: http://www.dharmagaia.cz/...-co-dela-z-chlapcu-muze-duchovni-prechodove-ritualy-ve-veku-nevsimavosti )

LEOZ: i'm in!

LEOZ: whos gonna join me?

YMLADRIS: jak pude malej spát, tak se pokusím něco vytáhnout z paty, co má hlavu.

btw nyní jsem narazil na tip Veroniky Kavenské
Coursera.org
https://www.coursera.org/course/traditionalmedicine
Online kurz univerzity v Novem Mexiku o tradicni medicine, zdarma

BROZKEFF:
bavíme se o terapeutickém prostředí, které má několik charakteristik, ale předně odlišme:
- časovou délku (trvání) izolace
- přírodní aspekt prostředí (prostředí s nižší mírou strukturovanosti člověkem)

Přírodní aspekt prostředí působí na většinu lidí adaptivně na neurologicko-imunologické úrovni. kdysi sem na to téma cosi zbastlil zde: https://www.academia.edu/...toracni_efekt_prirodniho_prostredi_u_jedincu_trpicich_syndromem_vyhoreni
(což mi připomíná, že mám na poličce tvoji diplomku a pořád se na ní chystám =)

V méně strukturovaném prostředí se snadněji strukturují rituály.

Rituály jsou alfou a omegou oné spirituální dimenze léčby.

A proto by se dle mého mělo přikročit k více "wilderness" psychoterapii. U nás to s tou divočinou bohužel tak divoké není, ale dají se najít místa dostatečně odlehlá a krásná, aby probouzela onen upřímný dialog s Já a ONO. =) Btw dobrý důvod pro psychology a jiné duševní zdravotníky všeho druhu více promlouvat na ochranu přírody u nás a více bezzásahovosti v národních přírodních parcích.
Pokrok vhodným environmentálním směrem v psychoterapii by ale byly i méně smělé věci jako: vhodně "dekorovaná" místnost, altánek v parku, terapeutický strom (v parku, lese, na zahradě, nádvoří,... The Father Ent =), pro některé snad i svatyni =); nalézt vhodnou šifru v místním geniu loci a vybudovat oltář, či pro jiné pomocnou tabuli s externalizovanými záměry v podobě symbolů. No a nabízí se taky různé formy práce s pozorností, bdělostí atd, různé mindfulness techniky ...

into the wild, u toho sem si poplák...
Jinak k "útěku do divočiny": asi lepší záměr by zněl "ochod do divočiny", dopřát si klid, pomalost a bezpečí.
K tomu, co jsi psal ty se možná nabízí určitá "diferenciační" otázka: Jaký je vztah mezi dobou strávenou v "psychoterapeutickém ekosystému" a typem a závažností potíží klienta? Určité komunitní zkušenosti jsou hlavně se závislostmi (často s poruchami osobnosti)...

Hmm, dík za zajímavé náměty ke studiu...

musel sem sdílet!!!

Jiří pracuje jako velitel městské policie ve Skutči a je prvním strážcem zákona, který se v této rubrice objevuje. Důvod je zřejmý – policisté v naprosté většině nebývají myšlence legalizace konopí nebo čehokoli jiného naklonění, nicméně Jirka patří mezi čestné výjimky, když je navíc českým zástupcem světové proreformní organizace LEAP (Law Enforcement Against Prohibition – Představitelé zákona proti prohibici).

"Strážníkem jsem nyní šestnáct let. Vystudoval jsem Střední veřejnoprávní akademii TRIVIS Praha, poté Vysokou školu managementu v polské Vratislavi a dlouhodobý psychoterapeutický výcvik dle Carla Rogerse v PCA institutu Praha. Z kurzů mám například Krizovou intervenci, Psychiatrickou problematiku a akutní intoxikaci v přednemocniční neodkladné péči a další...!

Osobnost legalizace: Jiří Stuna - Strážce zákona na straně konopí - Magazín Legalizace
http://www.magazin-legalizace.cz/...7-osobnost-legalizace-jiri-stuna-strazce-zakona-na-strane-konopi

DARJEEL: co se týká koupě statku:
za sebe to zatím na nějakou větší investici nevidím, ani v blízké budoucnosti

buď to chce najít bohatšího investora, což by nemusel být až takový problém;
nebo na to vybrat prachy na nějakém crowdfundingovém webu;
podojit trošku EU, popř. Norské fondy;

důležité je mít dle mého: kvalitní koncept, trošku promyslet "business model", lidi =), místo a umět to prodat správnému investorovi. A nemusí mít tolik peněz jako Tonda Koláček...

ale o podobné myšlence jsem už slyšel hovořit tolik lidí, že se podle mě jen musí propojit.

FRUTAA1: jasný, to je důležitý bod do diskuze, klasické dilema návratů z terapeutické izolace
1) vytržení z kontextu problému (strukturované lidské sídlo jako města, etc) může usnadnit začátek terapeutického procesu ...
2) osobně vnímám pobyt v přírodě spíše jako přímý psychoterapeutický faktor, než "pouhé" vytržení z problematického kontextu viz např. http://www.gr.nl/...mental-health/nature-and-health-influence-nature-social-psychological-and-physic
3) v rámci terapeutického protokolu by se jistě ošetřila fáze "návratu" do společnosti. Lze facilitovat rituály, návrat provádět postupně (zvyšovat frekvenci kontaktů a explorací původního sociálního kontextu) a podržet klienta ambulantním kontaktem... u nás něco podobného viz např. http://www.oblibene.biz/pl.bila.voda/?cap=19366
já bych ale asi nejraději držel hlídku s tou bambulatou čapkou a moc se nevracel, lidi ve městech a na vesnicích dělají hrozné randál =)


DARJEEL: za link bych se přimlouval

FRUTAA1: no to asi jo... ale zase někdo v tom městě chce žít, má to své přednosti... i tak je to rozhodně dobrý nápad, léčit v přírodě. V nejnovějším čísle Energy and Character je o tom článek, psychoterapie v přírodě, je to velký krok, protože součást etických kodexů apod. je kolikrát, že se terapie nedělá mimo terapeutickou místnost (vidím v tom obdobu medicínského kruhu, chráněné místo)... no ale asi je čas jít dál... tak kdo ten statek koupí, co? :-)

FRUTAA1: já myslím, že jo.. některý věci se "opraví" a člověk pak je schopen fungovat i mimo kontext terapie... nakonec všichni jezdíme do přírody čerpat energii o víkendu a v týdnu pak s tím ve městě vystačíme (tak nějak :)
No a třeba pak někdo v tý přírodě zůstane... a stane se třeba pasáčkem krav, nasadí čapku s bambulí, začne jíst kaštany a mýt se v lavoře ,-)

LEOZ: mně se taky líbí představa léčby v přírodě, ale lze se pak navrátit do společnosti, která může být vlastně předchozí příčinou oné újmy, která je tam přivedla?