jestli je v marasmu i matematika nebo fyzika? nevím. nejsem matematik ani fyzik, nezabývám se těmito vědami. ovšem, protože jde o vědy exaktní a logické, kde nelze realitu jen tak přehlížet, je možné předpokládat, že tyto vědy jsou v daleko lepším stavu, než vědy společenské.

nedostatek informací je něco jiného: množství informací není něco, na čem by závisela racionální schopnost. člověk, který například o autě, které kupuje, naprosto všechno (protože je třeba odborník), se rozhoduje naprosto stejně racionálně jako laik. pouze kontext rozhodování je jiný - metoda stejná: racionalita.

na tvé definici nesouhlasím zejména s tím emočním propojením. samozřejmě, že tam jsou a musí být emoce, ale ty jsou až teprve produktem toho, co jsem napsal výše. láska nestojí na slepých emocích, ale na volním projevu, na vyjádření hodnoty, bez níž by následná emoce nebyla možná.

Člověk podle tebe není autonomní a racionálně se rozhodující bytost? Pak tedy nevím, o čem tady chceš diskutovat - když implicitně sám sebe pokládáš za bytost iracionální a tedy neschopnou myslet, uvažovat a docházet rozumem ke správným závěrům o realitě. Cokoliv, co jsi tady napsal, dále nemá smysl číst - je to výplod člověka, který si o sobě myslí, že není racionální.

Současné vědecké poznatky bych sem netahal, a už vůbec ne tzv. poznatky z oblasti psycohlogie. Protože jestliže filozofie, coby matka všech věd, se nachází v nepopsatelném marasmu, je zřejmé, že v podobném stavu se bude nacházet i psychologie. Je to jako pokoušet se stavět moderní železobetonovou budovu na základech z vepřovicových cihel...

Emoce samozřejmě JE výsledkem myšlenek a kontextu již poznaného. Příklad? Rentgenový snímek, na němž bude vyobrazený nádor mozku, bude mít jiný dopad na toho, kdo vůbec neví nic o anatomii, jiný dopad na lékaře, jinou emoci vyvolá u toho, kdo zná anatomii a zároveň ví, že je to snímek jeho hlavy, jinou emoci vyvolá u umělce, kterému připomene jakýsi moderní obraz. (Viz Peikof: OPAR)

Ano, filozofie konce 20. století to skutečně není. Díky bohu.

K pohádkám o tom, jaké triky používají kapitalisté: Ludwig von Mises: Antikapitalistická mentalita.
Samozřejmě, vy etatisté vezmete exces jednoho člověka, a představíte ho jako standard. Velmi nefér, ale vám podobné.

SCHWEPZ: v jednom ze svých textů Ayn Randová s Frommem polemizuje. Jestli si vzpomenu, hodím sem večer alespon jaký text to je.

citovat zde Fromma je poněkud off topic, řekl bych. zvlášť jeho definice kapitalismu.

_BENNY: Prostě, antikapitalisté si definují pojmy po svém - láska, kapitalismus - proto se jim pak hodí do jakékoliv definice. Proto je s nimi velmi těžká diskuze a je snadné se chytit do jejich pastí. Pokud diskutujeme s někým, jehož filozofie je takto zvrhle antikonceptuální, je potřeba si nejprve alespon říct, co je to láska a co je to kapitalismus.