Oujéé! Moc pěkně se to tu čte: i argumenty, i argumenty proti tomu fetu v józe.;-) Otázka je, jak všechny tyto přístupy SKUTEČNĚ vypadají v praxi. Viděl jsem hodně lidí, kteří měli užívání látek v rámci "své cesty" tak "pevně v rukou", že se z toho v lepším případě vzpamatovávají dodnes.
Ono to až příliš často probíhá pozvolně, takže "čím se za to platí" skutečně nemusí být patrné hned, dá se surfovat dlouho, než doraží účty.. To se netýká jen závislosti, neb pozvolného poškozování hardwaru, ono i to vychvalované rozšíření vnímání pomocí chemie má svá úskalí.. Otázka je například, zda a jak takové vjemy dokáže dotyčný SKUTEČNĚ integrovat. Zda se rozšíření, neb častěji jednostranná deformace vnímání neodráží v jeho mysli tam, kde mu to prvoplánově uniká. Jasně: "velkej šaman zvládne všechno":-), ale upřimně, když si pak velkej šaman hůř pamatuje "drobnosti", poněkud obtížněji se mu žije v běžném fungování, nějak divně komunikuje ap., tak je čas nechat velkého šamana na chvíli stranou a podívat se, co se to vlastně v dotyčném děje a jak moc do toho zapadají chemické vý(ú)lety. Blbé je, když si toho velký šaman nevšimne a začne, posílen posledním úžasným astrálně-pránickým vnorem, radit lidem kolem sebe a dávat jim zpětnou vazbu, jak je ta chemie skvělá. Jojo, má to i svý rizika, ale to my přece zvládáme žejó.. mno, takové ujištění vám dá každý poctivý alkoholik taky, s tím prosím vážně opatrně.;-)
Viděl jsem též dost případů, kdy několik hodin rozšířeného vnímání bylo zaplaceno následno extrémní zranitelností vnějšími vlivy. Jsou lidé, kteří v té souvislosti mluví o děrách, neb narušeních v jemných tělech...ale i bez tohoto konceptu, lze pozorovat v takových případech nezvládanou přecitlivělost na různých úrovních fungování, která přetrvává dlouhou dobu. V extrémnějších případech vám dotyčný začne říkat cosi o útocích vnějších entit. To se, pravda, neděje každému a po každém fetu, ale i to je jedna z podob drogové "spirituality".
Pak to má i subtilnější stránku: při jistém stupni praxí lze udělat zkušenost, že látky jsou naopak příliž hrubé a probíhající procesy spíše ruší, než podporují. Navíc obvykle je přítomná nějaká forma intoxikace, což samozřejmě jednou za čas není tak brutál jako denně, nicméně zde s železnou neúprosností platí známé karmajógové rčení: "Nikdo z nás neví, jak je ten jeho kopec vysokej." (tedy: jak dlouho mi to ještě bude relativně procházet, bez citelnějších následků). Zda si následky méně citelnějšími nicméně lehoulince nesabotuji svou jógovou praxi, to je další téma k úvaze.
Ano, lze si představit užití některých přírodních látek, jako - nejlépe doprovázenou - formu iniciace, která ale má hodnotu jen tehdy, pokud pak bude, jako každá kloudná iniciace, rozvíjena vlastní praxí a hlavně dotyčným plně integrována. To lze vidět jako dlouhodobě přínosné, ale skutečně jako krajní variantu a s náležitými časovými odstupy, pokud by se snad měla opakovat. (Teď mě napadá: když už si tedy nemůžu jako velkej šaman pomoct a musím nutně užít vytouženou látku pro všeobecné dobro, či coby velký spirituální válečník - bylo by alespoň kulturní si pak odcvičit ty méně lukrativní stránky, které má pro tělo, energii i mysl. Otázka je, zda jsem schopen dohlédnout a tedy i adekvátně pak po sobě douklidit.)
A ještě dva jogové podněty k zamyšlení: jogín své praxe nikdy nerozvíjí ve vzduchoprázdnu..není izolovaná jednotka a pokud je to jogín, je si toho stále více a více vědom. Pak je tedy otázka, kam až změny vyvolané látkami, jsou-li nezvádnuty, dosahují a co vše ovlivňují nejen uvnitř dotyčného a v rámci těla, ale i v jeho životě, vztazích, komunikaci atd.
S tím souvisí druhá záležitost, se kterou se každý alespoň trochu jogín průběžně porovnává a to je Ahimsa - princip tolikrát vykládaný, překládaný, kroucený, obracený, nafukovaný i přehlížený, nicméně stojící v prazákladech jógového přístupu, neb jak tu padlo "stylu života". To je samozřejmě cosi, co si musíme nahlédnout každý po svém, nechceme-li jen přejímat cizí závěry. Je to nicméně, řekl bych, velmi pozornosti hodno dříve, než si smotnete své oblíbené jednobrčkoeštěnikohonezabilo. ;-)
Drogy možná, snad, při velké pozornosti, nejsou plošně zavrhnutelné, ale vzhledem k výše uváděným souvislostem jsme přesvědčen že URČITĚ nejsou plošně doporučitelné jako součást jógové praxe. A už vůbec ne lidmi, kteří ostatní v jejich praxích vedou. Když mi lidé věří, tak je nefér jim říkat: jojo Toníčku, ten hřebíček do vysokýho napětí klidně strč, ono to každýho nezabije a když budeš mít kliku, je to i docela rajcovní šupa a takovou zkušenost jsi ještě nevnímal. :-)