BBAN4N: tak asi záleží, není jóga jako jóga :)

Možná myslíš pomalou hathajógu s dlouhýma výdržema v pozicích a odpočinkem mezi nima, tak to by se doplňovat mohlo...
I když by mi přišlo takový logičtější dělat ji v jinou část dne než posilování, vzhledem k úplně jiný energii, ty ásány nebudou mít takovej efekt, když hned před nima, respektive hned po nich bude dřina.
Ale pokud ti jde vyloženě jen o strečink, tak samozřejmě pár ásán před a po tréninku zní logicky :)

Zatímco s vinyasa jógou, ashtangou a dalšíma dynamickýma stylama to vidím stejně jak Lakshmana, že to nebude moc fungovat. Protože vinyasa jóga je dva v jednom, je to taky posilování (imho daleko efektivnější než to obyčejný, koukni na youtube na praktikující muže, jak mají silný a krásně vyrýsovaný všecky svaly:)), takže je to pak na jednoho už moc.

BBAN4N:
HONZAL: Jak to kombinujete? Já jsem dospěl k tomu, že mi to zároveň právě moc nejde. Když chci trénovat s činkama, tak optimální mi přijde po-st-pá a víkend volno. Zkusil jsem do toho chodit cvičit vinyasa flow jak jsem byl zvyklej, teda út-čt, ale to fakt nešlo. Při ásanách jsem se neudržel na nohou, protože jsem byl vyčerpanej z předchozího dne z posilky a další den v posilovně jsem nemoh nazvedat co jsem měl, protože jsem den předtím neodpočíval... Takže jsem to nakonec uzavřel s tím, že buď mám období posilování, nebo jógování.

BBAN4N: já beru posilování jako určitý zesílení vnitřního ohně, manipura čakry a i ty maskulinní polarity (než sem měl zánět v rameni, tak sem jel do extrémů a do toho 9h denně na stavbě...teď mam už přes dva měsíce absťák). V zásadě mi to pasuje do praxe, beru to jako takovou "tantrickou" praxi a určitě to výborně uzemňuje. :-)

Klucí, "zvedání činek" je fakt širokej pojem, minimálně to vyžaduje vysokou koncentraci a práci s dechem podobně jako u jógy, to že vás to nebaví a nerozumíte tomu, ještě neznamená, že člověk co cvičí jógu je uvědomělejší, než člověk co má rád pořádnej silovej trénink.. Podle mě by měl muž rozvíjet různé kvality a energie, nejen ty jemnější, ale i agresivnější, chlap by měl v případě potřeby umět dát granát nepříteli. Prostě mít nějakou sílu a poznat různý polarity. Každej má samozřejmě jiný cíle. Mně osobně víc než jóga v životě pomáhá pořádnej silovej trénink, protože mě to uzemňuje, jinak bych odlítnul s mojí psycho-fyzio konstitucí :-)

URZA: kdyz jsi udelal epistemologickou odbocku, tak k tomu me par veci napada.

vztahovat positivismus treba k joga sutram neni podle me ono, hlavne proto, ze zde nejde o typ poznavani, kdy je na jedne strane nekdo, kdo poznava, a na strane druhe objekt jeho poznavani. o tomhle tematu, akorat ve vztahu k duchovnim praktikam starovekyho recka, pise foucault (hermeneutika subjektu). podle nej jde o vztah subjektivity a pravdy. rika, ze ten typ poznavani, kdy subjekt je oddelenej od toho, co poznava, vznika nekdy kolem 5. stol. v krestansky teologii na zaklade aristotela. do ty doby nejsou subjekt a poznani oddeleny - poznani je transformaci subjektu/subjektivity. a o to nam tu jde. z tohohle pohledu pak filosofie neni nijak oddelena od zivota, od naseho prozivani. dalo by se rict, ze filosofie v tomhle smyslu je sebedotazovanim/self-inquiry, tedy tim hlavnim, co delame v joze -- pricemz meditace (ucime se nechat vsechno bejt), pranajama (ucime se nechat dech bejt:), asany (ucime se nechat telo bejt:) - jsou pro sebedotazovani urodnou pudou.

pánové, záměr, záměr je to klíčové slovo, co odlišuje tělocvik od duchovní praxe. Vnější aktivita je druhotná (zjednodušeně řečeno).