TADEAS: Je naprosto běžné, že když se vytvoří příjemná atmosféra, tak si ji člověk spojí s tím, kdo atmosféru tvoří a pak si ho idealizuje. Je to podobné zamilovanosti, kdy člověk prožívá svoji představu o druhém. Teprve s časem příchází vystřízlivění.
Problém tkví v tom, že si lidé jógu zaměňují s terapií, k čemuž využívají její jednotlivé techniky, které se ale také stávají vyplňováním volného času, úniky, či náhražkami toho, čemu v životě člověk nechce čelit. Jinými slovy to co se zve jóga je ve skutečnosti bhóga. A tam je zdroj problému. Bude-li jóga jógou, pak by nemělo k těmto tématům spjatými s přenosy a protipřenosy dojít.
Ve vztahu učitel/žák (rozuměj externí učitel) se namísto toho, by byl učitel tím, kdo napomáhá žákovi se seberealizací obvykle dochází k náhradnímu naplňování potřeb který imho souvisí se vztahem rodič/dítě a to z obou stran. Dítě pak hledá rodiče, stejně jako rodič hledá dítě a tak si navzájem naplňují své nenaplněné potřeby, které tímto způsobem naplněny být nemohou. Tyto potřeby jsou neukojitelné.
Kamarád to komentoval, že kdo má pořešený vztah s rodiči, má pořešený celý vesmír :-)...