FIKSUPOJKA: Bohužel si pleteš dojmy a pojmy a zbytečně jsi dospěl k závěru, že dštím síru a oheň, jen na základě toho, že jsem nebyla ochotná snášet drzé arogantní výblitky Cornely. Nevím, jak jsi z toho dospěl k tomu, že bych měla nějaké životní trauma, se kterým bych se musela vyrovnávat.
Abych to uvedla na pravou míru: nejsem žena, která by si apriorně přála rodit doma, pravděpodobně bych i potřetí šla opět do porodnice - jsem pohodlná, doma je s tím chystání a organizování, navíc už jsem to dvakrát zažila a uměla bych si udělat pořádek.

U obou mých porodů jsem byla spíše spokojená než nespokojená, u druhého si v podstatě nemám na co stěžovat, byť tomu do jisté míry napomohlo taky to, že jsem si předem domluvila porodní asistentku, která byla ochotná mě respektovat se vším všudy a věděla o mně, že nemluvím naplano, tj. když řeknu, že nechci oblbováky, tak je opravdu nechci, když řeknu, že něco vydržím, tak to skutečně vydržím atd.

Přesto si myslím, že i když byl člověk více spokojen nežli nespokojen, má právo protestovat proti zásahům, které si nepřál, které byly provedeny rutinně, bez ohledu na to, že nebyly nezbytně nutné. A mám za to, že takové právo bych měla i tehdy, kdyby se všechna nastřižení a podobné věci hojily naprosto dokonale. Zkrátka považuji za neomluvitelné takové pojetí medicíny, kdy doktor řekne "no a co, že jsme vás rozpárali zbytečně, šak jste nakonec v pořádku". Toto neakceptuji.

Nerozčilovala bych se tady zdaleka tolik, kdyby se tady nepředvádělo jedno arogantní, hloupé, přehlíživé střevo, které se chlubí, že bude brzy doktorem. Z toho mně vstávají vlasy hrůzou, měla jsem za to, že tenhle autoritářský a přehlížvý postoj k pacientům a rodičkám by měl být už minulostí.

LAURA: No, a tady jsme myslím u jádra pudla. Ty si myslíš, že ta šance není malá, já si myslím, že malá je. Každý jsme holt ovlivněni vlastními zkušenostmi (viz BLONDYNKA, chápu, že s jejím traumatickým zážitkem se vyrovná líp, když bude dštít síru na veškerý doktory), zkušenostma našich známejch, samozřejmě všechny ty zkušenosti závisí na míře asertivity a arogance těch, co se jim to stalo (i na tom, jak moc jsou racionální a jak moc emotivní). Navíc špatný zkušenosti se sdělujou (a pamatujou) mnohem víc.

Takže vždycky budu souhlasit s tim, že rodičky můžou rodit tam, kde uznaj za vhodný - protože jsem liberál a myslím si, že stát by lidem měl kecat do života co nejmíň. Na druhou stranu o rodičkách, co budou chtít rodit doma, si budu myslet svý. A zejména si budu myslet svý o lidech, který považujou nemocnice a priori za místa, kde na lidech dělají zbytečné a zmrvené zákroky nekompetentní osoby. Podle mě máme špičkové zdravotnictví v Evropě (čistě poměr cena/výkon), samozřejmě vím, že ve vztahu k lidem mají doktoři velké rezervy. Přesto jsou pro mě ale doktoři především velký frajeři, který dělaj obdivuhodnou, potřebnou a nevděčnou práci, kterou já bych nikdy dělat nedokázal.

Občas mám pocit, že lidi, kteří se nejvíc ohání argumentem, že se k nim doktoři chovaj nelidsky, se docela často chovaj nelidsky vůči těm doktorům. Doktor není robot, doktor není bůh, doktor je taky jenom člověk. Za posledních pár let jsem byl v nemocnici dvakrát cca po týdnu; vždycky, když jsem měl pocit, že mě doktor odbývá, tak jsem se slušně zeptal, zda mi to může vysvětlit lépe, a bez problémů se tak stalo. (Samozřejmě chápu, že u porodů je to mnohem komplikovanější, protože rodičky jsou vystresovaný na nejvyšší možnou míru a hrozí nebezpečí z prodlení.)

(Jo, a nutno přiznat, že jsem rád, že jsem chlap, a že ženskejm porod nezávidim. Holky těžší to maj.)

BADIANE: Aha. Tak to myslím mluví za vše. Jak už jsem tu jednou psal, uznávám, že západní medicína má poměrně zásadní nedostatky v individuálním přístupu k pacientovi. Tvrdit ale, že na všech rodičkách v nemocnicích dělají nekompetentní osoby zbytečné a zmrvené zákroky, je od nějaký racionální argumentace sakra daleko.

TAYLES: ČLK na tebe zvysoka kašle, ta se řídí vlastními zájmy. V téhle diskuzi jsi opakovaně přiznala, že o tématu nic nevíš, neprostudovala jsi žádné relevantní zdroje, argumentuješ tu jakýmsi "množstvím případů", aniž bys měla k dispozici jakoukoli statistiku, přímo jsi řekla, že svůj názor na domácí porody čerpáš z něčeho, co ti řekl tvůj známý doktor. Tvoje výplody zde jsou zřejmě to nejstupidnější, co jsem na nyxu kdy vůbec četla. Této diskuzi nemáš co nabídnout, tak už se tu přestaň sebeukájet a odejdi, prosím.

CORNELA: ahá - mediální prezentace jako zdroj názoru o bezpečnosti? To by vysvětlovalu tu zprávu ČLK bez jediného reálného argumetnu, ale paternalističtější, než desatero.

Osobní názor a chybějící data / zahraniční data podle kterých v rozvinutých zemí a u plánovného porodu nejsou v riziku významné rozdíly.

Ale tytytyt - kdo chceš rodit doma jsi iracionální bestie ohrožujícíc dítě. Sorry - to je prostě výron nějakých vnitřních témat, dosti přemazávajících profesionalitu a odbornost. Příčiny a spol popisuje krásně Schmidbauer v Syndromu pomocníka. PRostě se musí klient chovat tak jak chci já, protože já to s ním myslím nejlíp, já mám autoritu a když ne, tak je potřeba vytáhnout strašení a nebo represi, protože já jsem ten kdo tomu rozumí a má moc.

a predevsim cekam odpoved od Cornely, protoze s tebou mila Tayles, je komunikace opravdu jen ztrata casu, nevis nic, a jen dokola opakujes sve mantry zalozene na tve osobni vire a tve osobni moralce

TAYLES: hele, nema byt nahodou nemocnice zarukou toho, ze vse pujde nejlepe, jak muze? Neodporuje si to trochu s tim, ze tam provadeji zakroky osoby, ktere k nim podle pravidel, kterymi se ma nemocnicni personal ridit, nejsou kompetentni? PA doma nech stranou, ja se bavim o tom, jak je mozne duverovat v nemocnicni peci.