Hledám někoho, kdo řeší obdobnou situaci jako já, popř. prosím o názor. Můj peruánský muž a já máme syna, teď 8,5 měsíce. Už v porodnici vyhodnotili v jeho případě jako povinné očkování proti TBC. O téma očkování jsem se do tý doby zajímala jen minimálně a nechala jsem ho asi ve 3 týdnech věku očkovat, byl bez reakce (až na ten klasický bolák na paži). Tím se nám odložilo povinné očkování Hexou - dostal 1. dávku krátce před 4. měsícem věku, v den očkování + den po měl pokaždé asi 50 minut v kuse záchvat dost nehezkýho pláče, který jsme u něj do tý doby nezažili, rozhodli jsme se, že dál hexou očkovat nebudeme a pokud vůbec někdy budem v očkování pokračobvat, bude to pediacelem. Řeším problém ten, že bychom zkraje roku 2017 rádi jeli do Peru, to mu budou necelé 2,5 roku. Když jsem tam jezdívala já, taky jsem si netroufla jet bez očkování a nechala jsem se naočkovat žloutenkou A, B, tyfem, žlutou zimnicí, vzteklinou, tetanem (a to jsem typ, který jinak k doktorům vůbec nechodí). Vím, že při vstupu do země povinný očkování neřeší (i když ta žlutá zimnice oficiálně povinná snad je), ale prostě nevím, jak se s otázkou očkování v případě tak malýho dítěte vypořádat. Vím, že bychom nejeli do džungle, což jsem tenkrát já jela. Tím se snižuje určité riziko. Nejde zdaleka jen o tahle cestovní očkování, ale i ty nemoci, proti kterým očkuje hexa, pak taky zarděnky a spol. Ty nemoci se tam prostě vyskytují nesrovnatelně víc, jak tady. Otec dítěte prodělal v dětství záškrt. Byl očkovanej snad už v porodnici, neměl nijak dramatické reakce na očkování, je to civilizovanej peruánec z pobřeží, myslim, že syn po něm mohl zdědit minimum nějakých protilátek. Představa, že nechám dítěti naočkovat pediacel + žloutenky + tyfus + zimnici + zarděnky a spol. do 2,5 let věku mě dost děsí (tohle je samozřejmě doporučení pediatričky a oddělení cestovní medicíny, ještě samozřejmě přidávají rotaviry a meningokoka :D). ?