KLDR: o konkrétních opatřeních tady nikdo nemluvil, a to, že mi to vkládáš do úst, je od tebe sprosté. Mluvili jsme tady o principu. O tom, na co má autor právo a na co máš právo ty. Tak se toho prosím drž.

BORGDOG: hmm, po precteni tvych prispevku mohu uspokojive prokazat, ze autorsky ani trestni zakon si necetl

PATISLAV: aha takže na vymahaní vašich prav se budou prijmat zakony ,které nařídí ze poskytovatele internetu budou za policajty ahlidat jestli klučík nekopíruje ...pripadne ho ztrestá a zabraní velke skode na egu autoru a ekonomice statu .

toto je klasická zvýhodnování na trhu jak tak mocně rád křičí pan kalousek .

nejde o tu vymahatelnost .....jde o to že vás nekdo zvýhodnuje proti jiným podnikatelum .

tak to je a vy si říkejte co chcete ...

PIZI: Bingo.

REINITA: Jsem spotřebitel a za sebe říkám, pokud se nebude inovovat, nebude mi to vadit. Inovace je přeceňovaná modla.

REINITA: dodatek: ano, vím, že skutková podstata trestného činu krádeže nelze na kopírování/neoprávněné užívání uplatnit.

KLDR: Nemel nesmysly. Otázka zněla tak, zda máš nebo nemáš právo vymahát za své služby peníze. To právo máš a je právně vymahatelné. To, jestli je REÁLNE vymahatelné, je úplně jiná věc. Stejně tak autor díla má právo požadovat platbu za svou službu a má právo neuhrazené platby vymáhat. To, že je tohle jeho právo reálně nevymahatelné, je také úplně jiná věc.

Principiálně se vaše práva neliší. Rozdíl je jenom v tom, že já to chápu a ty ne.

MOUNTBATTEN: tak schvalne ...me stat bere na konci 47 % a nic neudelá ....
tomu ja říkam lichva !!

kolik pak asi bere autor toho cd??

asi tolik co:
Pane Nohavico
http://soundcloud.com/zambosi/pane-nohavico


berte jako for pro ulehčení

PIZI:
BORGDOG:
Zboží v obchodě představuje také pouze hypotetický zisk. To, že náklad vznikl přímo s vyrobenou jednotkou zboží, zatímco u umění vznikl náklad celkový a digitální jednotky jsou již téměř beznákladové, je z hlediska újmy potenciálního zisku irelevantní. Ano - krádeží v obchodě vznikají výrobci přímé neuhrazené náklady, ale z hlediska újmy potenciálního zisku je to jedno a totéž. Ve výsledku je to ale totéž i z hlediska nákladů. Pokud výrobce vyrobí zboží v hodnotě 100 milionů korun a všechno se rozkrade, jeho situace se nebude nijak lišit od filmaře, jehož dílo stálo 100 milionů a všichni si ho stáhnou nelegálně.

dobře, nakonec mi to nedá.
k těm všem výkřikům, jak kopírování není krádež, protože to přece autor pořád má...

zásadní vlastností nehmotných statků (čili nikoli aut, ale ochranných známek, autorských děl, designů, patentů apod.) je jejich "potenciální ubiquita" - schopnost být současně vnímán a užíván zároveň kdekoli na světě a kýmkoli, bez jakékoli _hmotné_ újmy na tomto statku.
v souvislosti s touto ubiquitou musela být lahůdka prokazovat, že vnikla nějaká škoda. proto máme v EU vymáhací směrnici, která na to zavedla mustr (násobek až dvojnásobek běžného licenčního poplatku).
vnímám toto opatření jako zcela v pořádku. odpůrcům navrhuji na chvíli odložit vizi "darmožroutských umělců" a zkusit si na chvíli představit, kolik se v průmyslu vrazí do inovativních řešení prostředků, aby se měl spotřebitel ještě křupavěji (a samozřejmě víc kupoval, že). Zlegalizovat průmyslovou špionáž a nechat jednu firmu vyvíjet 10 let něco, co pak všichni ostatní jen okopírují, povede k jednoduchému konci - nikdo se nebude obtěžovat cokoli inovovat. A biti budou spotřebitelé.