dobře, nakonec mi to nedá.
k těm všem výkřikům, jak kopírování není krádež, protože to přece autor pořád má...
zásadní vlastností nehmotných statků (čili nikoli aut, ale ochranných známek, autorských děl, designů, patentů apod.) je jejich "potenciální ubiquita" - schopnost být současně vnímán a užíván zároveň kdekoli na světě a kýmkoli, bez jakékoli _hmotné_ újmy na tomto statku.
v souvislosti s touto ubiquitou musela být lahůdka prokazovat, že vnikla nějaká škoda. proto máme v EU vymáhací směrnici, která na to zavedla mustr (násobek až dvojnásobek běžného licenčního poplatku).
vnímám toto opatření jako zcela v pořádku. odpůrcům navrhuji na chvíli odložit vizi "darmožroutských umělců" a zkusit si na chvíli představit, kolik se v průmyslu vrazí do inovativních řešení prostředků, aby se měl spotřebitel ještě křupavěji (a samozřejmě víc kupoval, že). Zlegalizovat průmyslovou špionáž a nechat jednu firmu vyvíjet 10 let něco, co pak všichni ostatní jen okopírují, povede k jednoduchému konci - nikdo se nebude obtěžovat cokoli inovovat. A biti budou spotřebitelé.