DIABOLUS: Neděle se samozřejmě do postní doby nepočítají. To platilo pro předky i pro dnešní věřící tradic, které drží posty.

‎3. Neděle postní – Kýchavá 11.3.

Předpokládá se, že název vznikl už ve středověku, kdy řádil jeden z morů, jež se projevoval právě kýcháním. Lidé se kýchání báli a začali při kýchnuti říkat: „Pomáhej Pán Bůh“ nebo „ Pozdrav Tě Pán Bůh“, aby dotyčného ochránil Bůh před nemocí a ochránili i sebe. A dochovalo se to až do dnešních dob.

Právě tato neděle je den, kdy je nejúčinnější modlitba za Zdraví a vůbec na podporu zdraví. A tak se asi spojil z největší obavou lidí v té době. Myslím, ale že to není den za Uzdravení nemocných. Ten je totiž později.

A tak se lidé za zdraví modlili a dělali spoustu zvyků, aby zdraví zůstali. A protože postupem času kýchavým morům odzvonilo a lidé se přestali bát, vznikly tyto zvyky:
Kolikrát kdo tento den kýchne, tolik let zůstane zdráv a na živu.
Nebo kýchnul-li někdo třikrát po sobě, zůstane celý rok zdráv.
Také se věřilo, že kýchání čistí hlavu.

A protože si lidé chtěli zdraví zajistit, tak šňupali různé bylinky, které podporovali kýchání. Dodnes kupříkladu seženete v trafice šňupací tabák.

Ještě jedna doplňující poznámka: Mor je krásné české slovo označující epidemie.

Tak už vím jak je to s těmi nedělemi a postním obdobím!

Když se podíváte do kalendáře a spočítáte si dny od Popeleční středy k Velikonocům, napočítáte 46 dní, ne 40. Mě to pořád nešlo do hlavy a tuto sobotu jsem se dozvěděla od jedné velmi moudré paní, že neděle naši předci nepočítali jako postní den. Byl to den, kdy se mohlo jíst sladké, a mohl se pít alkohol. Nicméně i pečivo a alkohol podléhali tradici. Třeba na Pražnou neděli se muži sešli a rokovali o úrodě a obilí a kolik čeho kdy zasadit, aby bylo dobře. Nu, a při té příležitosti popíjeli režnou, která se pálí z obilí, čímž zároveň vzdali úctu právě obilí a úrodě. A ženy, „aby vydržely rokování mužů“, popíjely sladké likéry. Na pražnou neděli většinou ořechový. Nicméně maso se nejedlo, tradičně tento den k obědu připravovala na stůl ryba, která nebyla považována za maso.
Nu, a protože máme do velikonoc šest postních nedělí, tak to už pěkně vychází.

2. Neděle postní – Pražná 4.3.

Název dostala od postního pokrmu, který se tento den tradičně připravoval a jmenoval se pražma nebo pražmo. Pražma byla máčená a pražená obilná zrna. Z pražma se také dělala polévka jménem praženka.

Také se tuto neděli v některých krajích pekly koláče slazené medem, které měly černé mazání – mák nebo povidla. Proto se v některých krajích říká této neděli černá.

Černá neděle - 26.2.

První neděli postní se říkalo černá, pučálka nebo také fialová, liščí či samometná (nikoliv sazometná).

Tento den se dospělé ženy oblékali do černého smutečního šatu, čímž se nejspíše připomínalo ukřižování Ježíše Krista nebo období dlouhého půstu.

K obědu se tradičně připravovala pučálka. Pučálka byl pokrm z předklíčeného (pučeného) máčeného hrachu, který se pak na sladko nebo se solí a pepřem pražil v rostlinném oleji. Používal se nejčastěji lněný olej, ten kdo měl tak bukvicový. My můžeme použít třeba slunečnicový, řepkový nebo jakýkoliv jiný rostlinný olej.

Tento den se také nesl ve jménu postních preclíků, které se vařily a pak pekly buď v sobotu večer, nebo o neděli. Sypaly se mákem a solí a byly tuze dobré.

S preclíky se také pojí další název pro tuto neděli, Liščí. Říkalo se jí tak na Berounsku, Hořovicku, Křivoklátsku a Rakovnicku, kde bylo zvykem péci postní preclíky v noci na neděli, tak aby o tom děti nevěděli. Pak hospodyně ráno před svítáním vstala, dala preclíky na pentli nebo vrbový proutek. Kolik bylo dětí, tolik bylo proutků nebo pentlí. Potom šla vzbudit děti a řekla jim, že kolem běžela liška a nechala jim na zahradě něco dobrého. Děti vyskočily, běžely se pomodlit a hledat preclíky. Někde také obcházela žena převlečená za lišku a klepala na dveře. Když jí otevřeli, vběhla do světnice a začala honit děti, pak jim dala preclík. Odešla, když dostala nějaký úplatek. Tento zvyk se také prováděl na Zbirovsku a dost podobný také v Kostelci u Vorlíka. Tam však probíhal v jiné dny, v Kostelci ve středu 3. Postního týdne a na Zbirovsku až na 4. Postní neděli.

Fialová se jí říká dle roucha, jež si obléká kněz při mši svaté.

A proč Samometná? Jak název napovídá se v sobotu i o neděli velmi smýčilo, takže nelenit a uklízet!