• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ZUZKAOUKvašení a kysání -chováme miliardy domácích mazlíčků
    NOLONGERTHERE
    NOLONGERTHERE --- ---
    1 odpověď
    CZTRASH: Albert bio je myslím celozrnná, ne chlebová (aspoň v našem) a je v pohodě (pokud není prošlá nebo krátce před uplynutím doby spotřeby), z ní jsem to pro jistotu zkoušela taky, když mi lidi tvrdili, jak jim to nejde. Bohatě stačí teplota kolem 30 stupňů, i 25 dobrý:).
    A kdyžtak můžeš to "těsto" udělat klidně i ještě drobet řidší, abys podpořil spíš růst kvasinek, než bakteriíí (cca 100 % mouky-150 % vody), těžko říct, jaká je tvoje "hustota těsta bábovku";)
    CZTRASH
    CZTRASH --- ---
    3 odpovědi+1
    Zakládám to z žitné chlebové, buď Albert bio nebo Penam. Ale měřil jsem teplotu, no a na místě u topení, o které je opřená sklenice, bylo 41 stupňů, tak problém bude asi tady....
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    CZTRASH: z čeho to zakládáš?

    Je dobrý začít s celozrnnou žitnou, celozrnná má v sobě víc zárodečných kultur. A pro jistotu tam přidat lžíci jogurtu a pro hodně velkou jistotu špetku droždí.

    Šedavej škraloup bude z přílišné teploty - moc ti to topí. Acetonová vůně je u moc starého kvásku - vykvasil moc rychle a pak umřel hlady.
    CZTRASH
    CZTRASH --- ---
    1 odpověď
    Zdravím, a hned prosím o radu. Chci si založit kvásek na chleba, ale nějak to nejde, první pokus kdysi před rokem šel jak po másle (bylo to ale dvojtýdenní zakládání), teď to mělo být fertig podle návodu za tři dny, ale nějak se mi to nezdá. Hmota sice dělá bublinky, ale vůbec to při krmení nemá ten efekt zvedání nahoru... Přitom před tím rokem jsem tomu dopřál výrazně nižší teplotu, teď mám sklenici u topení a je to jakési divné, jednu sklenici už jsem vylil, protože to fakt páchlo jak ředidlo a na povrchu se udělal jakýsi šedavý škraloup. Nevíte, kde může být chyba? Že bych měl to těsto třeba moc husté? Má konzistenci jako těsto na bábovku například. Jsem si nemyslel, že to je až taková věda :c) Předem díky za reakce...
    BLANITCHKA
    BLANITCHKA --- ---
    jak to tady tak pozoruju tak pomalu sbírám do kvašení odvahu :) ještě se budu chvíli motivovat.

    Mám robota, mám sklenice, mám spoustu surovin (zahrada, les, pole, sad), ale nemam zadnou zkusenost a nemam chladny sklep, jen lednicku.

    :) davam tomu jeste pulrok cetby a vzdelavani ;)
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    Jinak jsem vyrobila naprosto výtečný řepnorajčatový kvas.

    1. díl klasického, kořeněného kvasu z řípy, jeden díl čisté řepné šťávy (tedy řepu prohnat odšťavňovačem) a jeden díl rajčatové šťávy (nějak se nahromadila ne moc dobrá rajčata, které bylo potřeba zpracovat)

    Dosolit na obligátní 2%, nechat dva, tři dny prokvasit na teple a pak tak týden v chladu. Přecedit (ta rajčatová šťáva měla celkem dost dužininy a nevypadalo to hezky a blbě se to pilo).

    Postupem času to získává lepší a lepší chuť, zjevně je to věc, která by šla archivovat - tedy nalít do vyvařených lahví, zavíčkovat a nechat v chladu stát. Ale na to je to moc dobré.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    Jinak to s těma škrobama a dalšíma látkama na příkaldu luštěnin je pěkně zpracované tady
    http://is.muni.cz/th/259109/lf_m/DP_Lusteniny_-_nutricni_a_zdravotni_aspekty.pdf

    A zajímavá disertačka o aktivních látkách v rostlinách tu http://is.muni.cz/th/34031/lf_d/Bulkova-Protektivni_latky_rostlinneho_puvodu_v_prevenci.pdf
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    +2
    Za nadýmání může spoustu věcí.

    Zákaldní je tedy to, že oligosacharidy jsou blbě stravitelné pro člověka, ale některé bakterie v mikrofloře je milujou, takže o to víc jaksi produkují metabolitů, co pak vychází ven coby plyn. Ale taky za to může špatné návyky při jídle (polykání vzduchu), dyspepsie, ne moc příznivé složení mikroflory ve střevech, složitější poruchy trávení a tak.

    Ovlivňovat to pochopitelně.

    Buď pomocí řešení následků a pomocí léků typu espumisan, nebo tedy předcházet situaci.

    1. nekrmit se nadýmavejma věcma a nebo tyto upravit - enzymaticky (namočím je předem a/nebo je nechám zkysat (pomalé kynutí), chemicky - připravuju je s látkami, které je pomáhají naštěpit - třeba v tom anýzu a kmínu. Tepelné zpracování taky ledacos naštípe (proto je horší syrové zelí, než kvašené a co teprve vařené kvašené a nebo zapečené, aby tam proběhla maillardova reakce)

    2. upravit trávicí systém - osázet vhodnou mikroflorou a ty krmit tak, aby nehynula, nepít moc sycených nápojů, důkladně žvýkat, aby se do žaludku dostalo minimum vzduchu.

    3. redukovat čas, kdy je organismus zaplavován stresovými hormony, které to celé zhoršujou.

    4. případně se nechat vyšetřit doktorem, jestli to není jen neideálním životním rytmem.
    GHOSTDOGG
    GHOSTDOGG --- ---
    CHANA: Někde píšou, že si zvykneš, já o tom osobně dost pochybuju, aneb jak pravil klasik: Co kulička, to prdíček.

    Každopádně k nadýmavým potravinám se doporučují určitá koření, která by to měla zmírňovat, z vlastní zkušenosti si ale také nejsem jistý jejich učinností.) Obecně však důvod koření v jídle je jeho lehčí stravitelnost. Je to např.: anýz, bazalka, kmín, koriandr, fenykl, majoránka, máta, saturejka, zázvor.
    LA_PIOVRA
    LA_PIOVRA --- ---
    +1
    CHANA: ja myslim, ze prdet je normalni.
    CHANA
    CHANA --- ---
    2 odpovědi
    ještě k nadýmavému tématu:
    Myslíte, že je nějaký rozdíl mezi čerstvým a kysaným zelím, co se týče nadýmání? Mám subjektivní pocit, že kysané je šetrnější.
    A OT otázka: myslíte si, že je možné si na nadýmavé potraviny zvyknout? Prostě zvýšenou konzumací dosáhnout zvýšené tolerance?
    NOLONGERTHERE
    NOLONGERTHERE --- ---
    RAGNAROK: Dik! :) To je pekne vysvetlene. Ale smysl nedava to, co si mamci rady radi - pockat den, kdy jeste jsou skroby krasne zmazovatene. To jsem nikdy nechapala, jak jim muze fungovat, protoze kdyz je to tak, jak pises, tak by musely jist skoro strouhanku nebo proste relativne suchej rohlik. Znovurozpecenim zase dochazi k castecnemu mazovateni (tedy u ne zcela vyschleho peciva), takze tudy cesta taky nevede (ale na to uz nektere teda prisly a taky zalezi na tom, jak jsou deti citlive).
    Ale vzhledem k tomu, ze chleba skoro nekupuju a kdyz uz, tak nejaky se slusnym podilem zitne mouky (zitna mouka pouta vodu vic), tak nevim, treba nektery po dni fakt slusne proschne...:)
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    Nevím teda jestli vyloženě měkej chleba, ale z luštěnin a brukvovitých věcí rozhodně.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    +1
    RAGNAROK: hele pověra to není - z nadýmavých jídel nějaké metabolity přechází do mateřského mlíka.

    Netuším co a jak, ale experimenty se daří jaksi opakovaně potvrdit a pro výzkumníky to znamená další velmi nepříjemnou noc...
    RAGNAROK
    RAGNAROK --- ---
    2 odpovědi+2
    LOJZA:
    Rekl bych ze to nesouvisi to s obsahem zivotaschopnych mikroorganismu, ale pravdepodobne na strukture roztoku skrobu, ktery v zavyslosti na obsahu vody, morfologii a strukture polysacharidu, teploty, stari, dalsich latek hlavne bilkovin a soli meni slozite svoje vlastnosti.
    V cerstvem pecivu se nachazi skrob ve stavu gelu, ktery velmi dobre bobtna – prijima do sve struktury vodu (ze steny streva) a neumerne zvetsuje svuj objem a tim muze dochazet k bolesti a nafouknuti bricha. Pri starnuti peciva dochazi k vytesnovani vody z prostoru mezi polysacharidovymi a oligosacharidovymi retezci, ktere k sobe agreguji a skrob krystalizuje a vykrystalizovany nebo castecne vykrystalizovany skrob potom nebobtna.

    Nadymani je take zpusobeno malostravitelnymy sacharidy z peciva ktere nemohou byt straveny v tenkem streve, protze zde chybi dostatecne aktivni enzymovy aparat a dochazi k jejich anaerobnimu rozkladu az v tlustem streve bakteriiemi za vyvoje plynu CO2, H2, CH4. Nebo dojde jen castecnemu rozlozeni normalne stravitelneho skrabu a abosrbci vzniklych monosacharidu a nizsich ologosacharidu tenkym strevem vlivem nedokanaleho rozmelneni a natraveni potravy v ustech pri konzumaci cerstveho chleba.

    Nebo konkrétně, proč kojící matky nemohou čerstvý chléb (protože z toho pak miminka mají prdíky) ale starší pečivo problém nedělá?
    To mi prijde jako povera.
    NOLONGERTHERE
    NOLONGERTHERE --- ---
    LOJZA: Oni umíraj, ale něco přežije (kvásek jde dobře rozjet z dobrého kváskového chleba). To, že se něco peče na 260 neznamená, že je uvnitř ta samá teplota - vnitřní teplota chleba je až v posledních minutách kolem 90.
    Jinak bych skoro tipovala, že vzhledem k tomu, že se chléb často nedopéká, je toto obzvlášť problémem u kupovaných velkopekárenských chlebů nebo pokud se peče doma, ale (často) s příliš velkou dávkou droždí. Tím vychladnutím a vysoušením chleba se zbytky živočišstva deaktivujou, úplným vysušením se uspí skoro všechno (když se třeba z kvásku udělá drobenka)..
    ale jinak flatulenci způsobuje i vůbec celulóza, trávení složitějších škrobů, cukrů a teda i mouka a asi milion dalších věcí, takže kdo prdí, prdí skoro po všem a ten rozdíl hodně čerstvý chléb a suchý je jen taková třešnička na dortu:) U toho
    LOJZA
    LOJZA --- ---
    2 odpovědi
    LOJZA: Tak nic... sliz sbaštil další cukr, pěkně ho prokvasil, zřejmě vznikl i nějaký alkohol, ale pořád je to sliz... Půjde do záchodu, pít se mi to nechce :/

    Off-topic: zvládl by mi někdo biologicko-chemicko-vědecky vysvětlit, proč se někteří lidé nadýmají po čerstvém chlebu a po starším ne? Nebo konkrétně, proč kojící matky nemohou čerstvý chléb (protože z toho pak miminka mají prdíky) ale starší pečivo problém nedělá? Podle toho komiksu kvasinky hynou už při 60°C, takže pečení hodinu v troubě při 240°C logicky nemůžou přežít... To je tedy ten chléb tak dobré krmení pro ty bakterie, co jsou normálně ve střevech..?
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    CHANA: mě už napadlo jak se to vlastně ždíme. já to ždímala úplně totálně do poslední kapky syrovátky ale stejně od začátku toho ždímání ten můj tvaroh vypadal jako tvrdé částečky a né jako měkké hrudky.
    no nic příště zase způsob obmněním. třeba mi bude stačit tak 10pokusů :oD a dosáhnu toho co jiní napoprvé :oD
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    ZUZKAOU: ale táta do mě hučel ať piju kozí, že kam se hrabe kraví. tak jsem mu oponovala a on furt hučel. tak jsem se jen tak lehce chtěla zeptat .
    jinak jsem ochutnala sýry z kravského mléka ( jakoby domácí z farmy ) a sýry z kozího. oboje čisté či ve stejných bylinkách.
    kravským sýrům dávám tak 2-3% a kozím tak 201%.
    nevím jestli je to tak všeobecně nebo jde jen o mé chuťové buňky ale kraví sýry už niiiikdy.
    kozí tvaroh jsem ještě nikdy nejedla ale kraví je mňam :o)
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    +3
    ňuňuňu
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam