Za nadýmání může spoustu věcí.

Zákaldní je tedy to, že oligosacharidy jsou blbě stravitelné pro člověka, ale některé bakterie v mikrofloře je milujou, takže o to víc jaksi produkují metabolitů, co pak vychází ven coby plyn. Ale taky za to může špatné návyky při jídle (polykání vzduchu), dyspepsie, ne moc příznivé složení mikroflory ve střevech, složitější poruchy trávení a tak.

Ovlivňovat to pochopitelně.

Buď pomocí řešení následků a pomocí léků typu espumisan, nebo tedy předcházet situaci.

1. nekrmit se nadýmavejma věcma a nebo tyto upravit - enzymaticky (namočím je předem a/nebo je nechám zkysat (pomalé kynutí), chemicky - připravuju je s látkami, které je pomáhají naštěpit - třeba v tom anýzu a kmínu. Tepelné zpracování taky ledacos naštípe (proto je horší syrové zelí, než kvašené a co teprve vařené kvašené a nebo zapečené, aby tam proběhla maillardova reakce)

2. upravit trávicí systém - osázet vhodnou mikroflorou a ty krmit tak, aby nehynula, nepít moc sycených nápojů, důkladně žvýkat, aby se do žaludku dostalo minimum vzduchu.

3. redukovat čas, kdy je organismus zaplavován stresovými hormony, které to celé zhoršujou.

4. případně se nechat vyšetřit doktorem, jestli to není jen neideálním životním rytmem.

CHANA: ja myslim, ze prdet je normalni.

RAGNAROK: hele pověra to není - z nadýmavých jídel nějaké metabolity přechází do mateřského mlíka.

Netuším co a jak, ale experimenty se daří jaksi opakovaně potvrdit a pro výzkumníky to znamená další velmi nepříjemnou noc...

LOJZA:
Rekl bych ze to nesouvisi to s obsahem zivotaschopnych mikroorganismu, ale pravdepodobne na strukture roztoku skrobu, ktery v zavyslosti na obsahu vody, morfologii a strukture polysacharidu, teploty, stari, dalsich latek hlavne bilkovin a soli meni slozite svoje vlastnosti.
V cerstvem pecivu se nachazi skrob ve stavu gelu, ktery velmi dobre bobtna – prijima do sve struktury vodu (ze steny streva) a neumerne zvetsuje svuj objem a tim muze dochazet k bolesti a nafouknuti bricha. Pri starnuti peciva dochazi k vytesnovani vody z prostoru mezi polysacharidovymi a oligosacharidovymi retezci, ktere k sobe agreguji a skrob krystalizuje a vykrystalizovany nebo castecne vykrystalizovany skrob potom nebobtna.

Nadymani je take zpusobeno malostravitelnymy sacharidy z peciva ktere nemohou byt straveny v tenkem streve, protze zde chybi dostatecne aktivni enzymovy aparat a dochazi k jejich anaerobnimu rozkladu az v tlustem streve bakteriiemi za vyvoje plynu CO2, H2, CH4. Nebo dojde jen castecnemu rozlozeni normalne stravitelneho skrabu a abosrbci vzniklych monosacharidu a nizsich ologosacharidu tenkym strevem vlivem nedokanaleho rozmelneni a natraveni potravy v ustech pri konzumaci cerstveho chleba.

Nebo konkrétně, proč kojící matky nemohou čerstvý chléb (protože z toho pak miminka mají prdíky) ale starší pečivo problém nedělá?
To mi prijde jako povera.

ňuňuňu

VERONIKA22: a zdravější znamená co konkrétně? A to mléko je zpracované jak?

Poměr základních živiny (včetně laktozy) mají podobný, vitamíny jsou závislé především na stravě. Kravské mléko má vyšší podíl kaseinu ve složení bílkovin. Ovšem pokud jaksi člověk nemá problém s trávením kaseinu (což většina nemá), tak to je jaksi jedno. Složení mastných kyselin má navíc kravské mléko ze srovnatelných podmínek vhodnější.

Kdo má problém s laktozou, tak nemůže žádné sladké mléko (lidské má okolo 9%, ovčí, kravské či kozí okolo 4,7-5%), kdo má problém s kaseinem či laktoalbuminem tak má utrum i s kysanými výrobky, tak jako tak. Respektive ano, úzké spektrum lidí neschopných trávit A2 kasein nemá problém s kozím mlékem, kde je ho méně, protože tam převládá A1 kasein.

A pokud člověk nemá alergii na některé složky mléka, tak je to vcelku jedno - stejně jako člověk, který nemá alergii na ořechy je fakt může jíst.

Čerstvé, syrové kozí mléko je pochopitelně zdravější, než trvanlivé mléko ze supermakretu. Ale čerstvé, syrové kravské mléko vyhraje o několik délek oproti trvanlivému kozímu mléku. Klíčem je to co dotyčné zvíře žralo a jak se s mlékem zacházelo.