• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JOSEFDRUHYDvouveličinový vesmír, co mu vytknout
    DOGA
    DOGA --- ---
    Dobrý den, zdá se mi to, nebo se diskuse o dvouveličinovém vesmíru motá v tom samém kruhu už pěknou řádku let ? Webové stránky věnované této teorii jsem přečetl, skoro celé. Myslím si, že debata na nejrůznějších fórech se nevede o "pravdivosti" ani o "správnosti" této teorie ale o její "přezkoumatelnosti". Vědci tvrdí, že hypotéza je formulovaná takovým způsobem, že možnost její verifikace/falzifikace za využití obvyklého rejstříku nástrojů je nemožná. V tom mají asi pravdu, a sám pan N. jim neodporuje - ale kontruje: doformulujte tedy sami ! V tom vidím onu bezvýchodnost, neboť oni to neudělají. Nikdy. Nechci se pouštět do polemiky, jestli je tento jejich postoj legitimní (podle mě ano) ale spíš vyjádřit lítost nad tím, že diskuse , věcná, o podstatě této teorie je v podstatě neexistující. Mě se totiž ta teorie líbí a něco o ní z pohledu jiných autorů bych si přečetl rád. Otázky typu co se vlastně vlní mi vůbec nepřijdou hloupé. Naopak. Dovolím si citovat J. Polkinghorna (Kvantová teorie, Dokořán, 2007, str. 33): "S úsvitem vlnové mechaniky vyvstala naléhavá otázka - vlny čeho ? nejprve byla tendence předpokládat, že se jedná o hmotné vlny, čili že elektron sám je rozptýlen v prostoru vlnovým způsobem. Born si ale brzy uvědomil , že tato představa musí být mylná. ..Schrödingerova rovnice popisuje vlny pravděpodobnosti." A pro srovnání W. Heissenberg (Fyzika a filosofie, Aurora, 2000, str.101): "U Schrödingera nacházíme především některá nedorozumění s běžným výkladem. Přehlíží, že vlny v konfiguračním prostoru .......jsou při běžném výkladu jen pravděpodobnostní vlny, nikoli však hmotné trojrozměrné vlny nebo vlny záření. Tyto jsou právě tak mnoho i právě tak málo objektivně reálné jako částice, nemají přímo nic společného s pravděpodobnostními vlnami, ale mají spojitou hustotu energie a impulsu jako maxwellovské pole." Fyzika je překrásná, odmítat diskusi se slovy : "matematika to formuluje jinak", "tohle je dávno vyřešené" nebo "to jsou jen bláboly" je přece škoda.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    RAGUPKI: Děkuji hodně za Vaši obsáhlou odpověď a nabídku na pokračování dialogu. Musím si to přečíst 3x a postupně připravit odpověď.

    Dobrou noc.
    RAGUPKI
    RAGUPKI --- ---
    Tak já osvětlím tu naši fundamentální neshodu. Pokud chcete vymyslet ve fyzice něco nového, co je pravda, měl byste pro to něco udělat. Tedy si napřed zjistit, jak věci fungují, tedy se naučit fyziku. Jistě se mnou souhlasíte, že žádný učený z nebe nespadl a pokud např. nemám tušení, jak to vypadá pod kapotou auta, nemůžu navrhnout nový prototyp motoru. Nebudu vám dokazovat, že nemáte dostatečné znalosti, protože mé argumenty jednoduše nepřijmete a nikam se nedostanem. Myslím, že analogie s kuchařem je přesná, přesně tak vidím já ten váš "boj", přeberte si to, jak chcete.

    Fyzikové používají slovíčka, to ano, ale vědí, co se pod nimi skrývá. Pokud přicházíte s novými výrazy jako "vlnobalíčkování časoprostoru", měl byste je definovat, tak jako to udělali všichni, co přišli s novými teoriemi. Jste nespokojený s tím, že tu nepodávám vysvětlení já, no dobře, ale takto můžete být nespokojený do doby, než tu odcitujeme všechny publikace a dostaneme se k základním axiomům matematiky. Rozdíl mezi námi je, že já jsem si svoje "slovíčka" převzal s nějakým porozuměním do určité hloubky od fyziků, vy jste si je přebral jen tak, jak jsou. Vezměme si například to vlnění. Chcete vědět, co se vlní. Já jsem vám to podal, jak nejlépe jsem uměl, to, že jste s tím nespokojen, není tím, že je to špatně, ale tím, že si to nedokážete představit. To moc nedokáže nikdo. Pokud bych měl zodpovědně odpovědět na dotaz, jak se chová částice:
    Co chci měřit? Vyberme si polohu částice. Jak měření dopadne? Částice ve stejném stavu bude pokaždé jinde. Tento stav popíšu matematickou funkcí z R4 do C, která splňuje Schrödingerovu diferenciální rovnici. Integrál L2 normy v mezích, jaké si vyberu, mi dává pravděpodobnost výskytu částice v těchto mezích (tedy v prostoru). Pokud tuto matematiku provedu a udělám měření, vždycky se mi to bude shodovat.

    Můžete protestovat, že takové abstraktní matematické objekty přiřazuje člověk. Ano, můžete si to popsat klidně jinak, například vektorovým polem a složitější matematikou, kuchařka na počítání se může různit, ale vždy musí dávat stejné výsledky. Vy jste nespokojený s tím, že z nějaké abstraktní funkce není vidět, co se vlní. Jste na to zvyklý z reálného života, kde vidíte vlny na vodě, kmitat struny apod. Bohužel příroda kašle na to, co je člověk schopen si představit. A fyzika vám může podat maximálně vysvětlení zákonitostí, jakými se svět řídí. A vlnová funkce je zákonitost. Šáhnout si na ni nemůžete, namalovat na papír taky ne. Můžete se ptát, co se vlní? Odpověď: amplituda pravděpodobnosti. Co je to? Na tuto otázku lze odpovědět pouze popisem, jak se to chová. To je jako ptát se, co je to hmotnost, délka nebo náboj. Člověk se spokojí s tím, když ví, jak se to chová (hmotnost způsobuje, že se něco hůř tlačí, padá to k zemi...) a když může tyto děje vnímat svými smysly. Tento luxus "podívání a ošahání" vám v kvantové fyzice dopřát nemůžeme. Odpověď na to, "co to je", je ale stejná všude: chová se to tak a tak. Co je to hmotnost? Číslo, které umožňuje naší matematice, aby se popisované objekty chovaly stejně jako v realitě, tedy tak a tak. Pokud je vyšší, bude se něco hůř roztláčet. Pokud je nižší, stane se to a to. Stejně tak amplituda pravděpodobnosti. Co je to? Číslo, které nám umožňuje předpovídat chování částice, řídí se těmi a těmi zákonitostmi. Takto tedy zní odpovědi na otázku "co je to?". Vy vnímáte svět smysly, takže veškerá vaše znalost "co to je" pramení z toho, že máte zkušenost s tím, JAK SE TO CHOVÁ. S věcmi jako poloha, rychlost, čas, se setkáváte v tolika situacích, že dokážete předpovídat intuicí. Jabko spadne dolů. Jste spokojen s tím, že víte, co je to hmotnost, někdo vás uspokojí ještě víc, když vám řekne, jak se s ní konkrétně počítá, abyste věděl, KDY to jabko spadne dolů. Co se vám ale snažím říct, je, že žádnou zázračnou vysvětlující odpověď na otázku "co se to vlní" asi neuslyšíte. Nejlepší odpověď, jakou vám kdo může dát, je, jak se něco chová. "Vlní" se naše matematická veličina. Když zvolíme jiný matematický popis, může se místo vlnění třeba ježit, ale bude dávat pořád stejné výsledky.

    Kdybych se pokusil co nejlépe vysvětlit váš výraz "vlnobalíčkování časoprostoru", čekal bych, že časoprostor je reprezentován funkcí, která splňuje nějakou vlnovou rovnici, přičemž její řešení jsou prostorově omezená, tedy pro každé číslo najdu prostorové rozmezí, kde funkce (nebo její norma) nebude nabývat hodnot vyšších, než je ono číslo. Právě jsem za vás formuloval vaši teorii tím, že jsem přeložil vaše slovíčko, jenže pochybuju, že jste to tak myslel, protože jste o tom, co jsem právě řekl, pravděpodobně nikdy neslyšel. Navíc je to pouze formulace matematické zákonitosti, která zatím nemá velkou informační hodnotu, protože chybí význam této funkce pro časoprostor. Co nám tato funkce určuje a jakou rovnicí se řídí? Pokud dokážete na tyto otázky odpovědět, pak můžeme tuto vaši tezi považovat za formulovanou a zkoumat, jestli je pravdivá. TAKHLE se předkládají nové teorie a tvrzení.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    CHRAMOSTAK: Pane, stále mi vyčítáte ((a není jasné zda pouze Vy pod různými ID po dobu 5 let )), že k popisu hypotézy používám "pouze" výklad a popis bez matematiky, a že to nestačí a že tak se fyika nedělá a že čerpám jen z komerčních článků a fyzika že se nedělá rozebíráním populárních článků, atd. Podívejte se sem : http://www.astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika5.htm#HypotetCastice
    Je to populární článek ? Je i není. Je tam matematika ? Není !!!! a přesto je to fyzika ( jako ta moje ) Pouze je bohatší, vědečtější. Ve srovnání s Ullmannem já nevidím proč by měl být chudší prostčí výklad méně fyzikální ? Ta matematika není až tak vždy nutná, aby popis nové koncepce byl smyslupný, správným směrem a možná i odrážel realitu vesmíru jaká opravdu je ( bez matematiky ) !
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    KILLER_BEE: Kde jste to četl ? Máte na to odkaz ? A sám tomu rozumíte ? Pokud ano, vysvětlete to mě i jiným.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    KILLER_BEE:
    Chjo, tak jsem se radoval nad odbornou diskuzi a narazil jsem na sebestredny klubik ublizeneho jedince :( a zárukou odborné diskuse jsem jen já ? že mi to vyčítáte že tu taková není ? Proč nevyčítáte těm ostatním ( kámošům ) že sem nedodávají odbornou dislusi, proč opět mám být u vás terčem,,,, chápete co říkáte anebo to melete jen aby řeč nestála…
    Zakladem vedy je hypoteza popisujici nejaky stav O.K. Ano…to dělám !a pokud mozno i s nejakymi predpovedmi O.K. Ano, to dělám. Dokažte že ne. Já dokáži že předvádím spoustu předpovědípro experimenty, se pote experimenty - pozorovanim snazi potvrdit - vyvratit O.K. jenže to by jste chtěl po osamělém vlkovi až moc. Kolik experimentů navrhli fyzici strunoví pro strunovou teorii a kolik jich ten experiment už potvrdil-vyvrátil ? a pokud se hypoteza potvrdi, stane se z ni teorie. O.K. Nechtěl by jste abych já sólista sám vzal ze svého 100 milionů peněz a udělal ještě k tžé své hypotéze pár experimentů ? Anebo nechtěl by jste už dodat hotovou teorii aby se už fyzici s tím nemuseli sami namáhat ? A o ni se nadale bada, proveruje se a testuje O.K. Jenže v případě HDV se musí nejpřvě celosvětově rozhořet debata a HDV se musí učesat a dotvořit a zpřesnit a vylepšit a poopravit a vyhodnotit a kompletovat… a to chcete jen po mě ????? a muze byt jedinym pokusem vyvracena. Proč mi to vlastně vysvětlujete co se má s HDV dělat ?? Není vám to trapný ? Všichni mlčí, nikdo HDV nediskutuje a vy mi radíte postup ( který vím už 30 let ) jak mám svou hypotézu zdokonalit a experimentálně ověřit a udělat z ní teorii. To je totálně povýšenecká řeč Takova je fyzika. Já si svůj úkol do fyziky splnil…a co vy, vědci ?? Faktem je, ze i fyzikove jsou snilci, takze si mohou v ramci matematickeho aparatu (ktery ovsem musi ovladat) stvorit pomerne silene hypotezy já bez matematického aparátu vytvořil hypotézu která vůbec není šílená, je krásná a jednou se ukáže že je pravdivá… a zkusit od nekoho vydyndat grant na dalsi vyzkum já nemohu „vydyndat“ od obce vědecké ani slušné zacházení – fluše na mě každý – natož korektní debatu nad HDV ….a pak grant…já vlastně ani grant nechci, já pracuji pro HDV už 32 let zdarma (i fyzik musi z neceho zit). já žili z důchodu 10.200,-Kč
    Co se tyce konstant - porad hledame teorie vseho, ktera by dokazala vysvetlit a urcit konstanty, ktere jsme zmerili a bez kterych fyzika nebude fungovat. Ano, to je velká záhada. Já už nějaký náznak tj. nějaké své úvaky k tomu také přispěl. Můj princip střídání symetrií s asymetriemi dost napovídá o genezi po big-bangu. Já už předvedl názory, nápady, že geneze stavby vesmíru pomocí toho principu střídání symetrií s asymetriemi vede v chaotickém křivení časoprostoru, časoprostorové pěny k tomu, že se z neznámého popudu – zákonu najednou v té čp pěně zjeví vlnobalíček jakožto „stop-stav“ určitého provedení, vlnobalíček určitého zakřivení dimenzí zvolených a určitého počtu, a tento „stop-stav“ je už neměnný ( pěna dál pokračuje v pěnění ) a tím „stopstavem“ se vytvořil jakýsi, já tomu říkám „klon“, a to už je elementární částice a…a pak v té posloupnosti geneze chaotického vlnovlnění pěny zase dojde k nějakému „stopstavu“ a další „klon“ je na světě tj. další element hmotový, pak ona posloupnost zase tak pokračuje a vrší se „stopstavy“ – „klony“ na sebe do posloupnosti zesložiťovávání hmotových struktur, …přes atomy, k molekulám a k sloučeninám chemickým a ke košaté biologii atd. až k DNA, vše je řízeno nějakou matematicky popsatelnou rovnicí ( To je ta teorie Všeho ). Myslím si že šroubovice DNA že má s sobě zabudovanou zakódovanou onu rovnici Všeho. Kde se vzala ? Myslím si že po big-bangu žádná rovnice pro genezi předem neexistovala předem připravená „ro“ vesmír. Myslím si že ona rovnice, onen předpis „jak“ se bude vesmír vyvíjet a tvořit své hmotové struktury, že to se dělo zpočátku náhodnými skoky „do“ těch stopsatvů, ale velmi, velmi brzo začaly tyto stopstavy ( vlnobalíčky z čp ) být na sobě „matematicky“ závislé a geneze už nebyla náhodná volba. Přesto když se např. konfigurovalo 5 stopstavu, tak volba šestého byla sice náhodná, ale už né docela. Byly tu mantinely přípustnosti o tom jak má vypadat šestý stopstav, šestý vlnobalíček, šestý klon hmotový. Posloupnost nárůstu „vázaných“ stavů těch „stopstavů“ narůstala, košatě i ploše, i lineárně, prostě všesměrně ( mluvím o posloupnosti ! ) a vždy když má přijít další člen té posloupnosti „zesložiťovávání“ hmotových stavů, tak volba má mantinely, tj. možnost volby ale neé od nekonečna k nekonečnu. Vytvořený řetězec, vytvořená posloupnost už hotových klonů se musí řídit strukturou a vezbovostí sestav klonů předešlých už hotových. A tam také lze už spatřit „výrobu-vznik“ těch konstant. Na počátku nebyly stanoveny, ale postupným genetickým nabalováním struktur „klonů“ = vlnobalíčků k sobě navzájem svázaných nějakými „vztahy“ už tím vytvořily jisté povinné vazby, jisté vynucené chování, jisté nepohnutelné postoje, atd. Posloupnost stavů narůstá. Není to posloupnost jen hmotných elementů ale i posloupnost sil, a interakcí a vlastností které už se měnit nemohou v kombinaci s vlastnostmi které se měnit mohou, ale opět v nějakých mantinelech které jsou také důsledkem toho „navazování“ náhodných voleb postavení v posloupnosti, ale náhodně jen v omezených mantinelech. To vše umožňuje danost vesmíru, že byl na počátku dvouveličinový a že vesmír tím předurčil stavbu hmotových struktur z těchto dimenzí veličin. I ty samotné dimenze té veličiny jsou z té posloupnosti, na té posloupnosti vývojové kdesi ještě víc na začátku. Zákony se rovněž vyvíjejí, konstituují tak jak ona posloupnost stavů a konfiguračních sestav vlnobalíčků přichází….narůstá počet stavů hmotových a souběžně s tím narůstá počet nových a nových zákonů. Néé že by byly zákony už v big-bangu pro nás „připraveny“. Ne, geneze přináší u n i k á t n í posloupnost, ta volí budoucí možnosti, ovšem v mantinelech které se musí podřídit už hotovým vyvoleným volbám, hotovým elementům, hotovým pravidlům principům, zákonům ; vše se proplétá a svazuje….do posloupnosti. Nikdo nedává předpis postupu v té posloupnosti…; na vrcholu posloupnosti vždy dojde k volbě dalšího kroku náhodně a samozřejmě vázaně na stavy už předešlé a zafixované a svázané zákony a pravidly a možnostmi jisté omezené volnosti. To vše umožňuje dvouveličinový vesmír, který možná na svém počátku ještě bližším k Počátku byl jednoveličinový.
    Ale jinak preju hodne sily do flameware :) Pane, to je jako by jste souhlasil s válkami, souhlasil s nenávistí mezi lidmi s vraždami, ( tam připomínky nemáte ) se zlem a se vším na světě špatným a p o u z e se obracíte k oběti aby jste jí popřál ať trpí co nejvíce, s nejvíce nasazenými silami …; flameware zažehnutou grázlama vám nevadí, a nic proti ní neuděláte, jen oběti popřejete aby byla krokodýlem ukousávána co nejpomaleji a měla sílu vydržet se trápit co nejdéle…?!! Děkuji za „lidské“ popřání.
    KILLER_BEE
    KILLER_BEE --- ---
    jeste P.S. - nedavno jsem cetl studii, ktera povazuje gravitaci za entropickou silu a take na ni navazuji studii o granulaci prostoru s tim, ze nejmensi granu jsou pouze dvojrozmerne - maji cas a 1 smer
    KILLER_BEE
    KILLER_BEE --- ---
    Chjo, tak jsem se radoval nad odbornou diskuzi a narazil jsem na sebestredny klubik ublizeneho jedince :(
    Zakladem vedy je hypoteza popisujici nejaky stav a pokud mozno i s nejakymi predpovedmi pro experimenty, kterou se pote experimenty - pozorovanim snazi potvrdit - vyvratit a pokud se hypoteza potvrdi, stane se z ni teorie. A o ni se nadale bada, proveruje se a testuje a muze byt jedinym pokusem vyvracena. Takova je fyzika. Faktem je, ze i fyzikove jsou snilci, takze si mohou v ramci matematickeho aparatu (ktery ovsem musi ovladat) stvorit pomerne silene hypotezy a zkusit od nekoho vydyndat grant na dalsi vyzkum (i fyzik musi z neceho zit).
    Co se tyce konstant - porad hledame teaorie vseho, ktera by dokazala vysvetlit a urcit konstanty, ktere jsme zmerili a bez kterych fyzika nebude fungovat.
    Ale jinak preju hodne sily do flameware :)
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    Nějaký pán beze-jména ( za které se stydí ) s přezdívkou XCHAOS mi nedávno napsal a poučil "co je úkolem fyziky":
    JOSEFDRUHY: prostě je to tak, že úkolem fyziky není moc spekulovat "co je z čeho", ale předpovědět výsledek experimentu. aha…vy chcete říci, že úkolem fyziky není to z čeho je kvasar, z čeho je sluneční vítr, z čeho je temná hmota, z čeho je gravitační vlna, z čeho je proton, z čeho je kyselina sírová, z čeho je deuteron, ale pouze fyziku zajímá výsledek experimentu. Pane to je blbej názor a nepravdivý názor Váš. Kdo se trefí - je fyzik, kdo předpoví sebehezčí věc nebo sebevíc píše básně o tom, jak tomu úžasně rozumí a je mu to jasné - ten má smůlu. pane, takže když se italští fyzikové netrefili do nadsvětelné rychlosti neutrina, tak jsou to básníci ?…a maj smůlu ? Pane, jako kluk jsem obdivoval Edisona. Ten řekl jednou novinářům když se ho ptali zda už má tu žárovku : víte já už mám obrovský náskok, já už mám sto padesát čtvrtý chybný pokus…ale jak lidstvo poznalo ale vy ne tak neměl smůlu když to nevzdal….

    Jaké (dosud neověřené a hlavně neověřitelné) předpovědi vyslovuje teorie strun je docela zajímavé si zrekapitulovat - já dosud žil v přesvědčení, že problém té teorie je, že v podstatě žádné nové předpovědi, které by si šlo experimentálně ověřit, zatím nevyslovila, ale skutečnost je zajímavější/zábavnější, viz:
    http://en.wikipedia.org/wiki/String_theory#Testability_and_experimental_predictions (nevím, jestli to tady už neproběhlo). Jednou z předpovědí teorie strun je třeba vznik černý mikro-děr v LHC, apod. :-) to je úúúúžasné že matematika dokáže p ř e d p o v í d a t. Ale také zda pak experiment dokáže to předpovězené i najít a prokázat, o to jde. I kdyby strunová teorie předpověděla díru jako vrata do vedlejšího vesmíru a dokázala to matematicky, je na tom hůř než moje HDV

    Vtipná (a málo zmiňovaná) mi přijde vzdálená podobnost s pozapomenutou teorií 19. století, která předpokládala, že atomy jsou jakési "zauzlované víry" v éteru (viz http://en.wikipedia.org/wiki/Sir_William_Thomson#The_Victorian_Theory_of_Everything ) kterou razil můj oblíbený mudrc této éry Lord Kelvin (a která byla definitivně vyvrácena jako vedlejší efekt Michelson-Morleyho experimentu, který vyvrátil existenci éteru). Uzly jsou ovšem zpět, schovaly se nám do dalších extra dimenzí... neříkejte…schovaly ? to je ovšem opět jen takové hádání z křišťálové koule a z prstu cucané…ale důležité je, že autoři nejsou flusáni jako já.a předpovídají (rafinovaně) několik skutečně zajímavých věcí, které si naštěstí už nejde jen tak amatéřsky ověřit v garáži pomocí dvou párátek a několika decilitrů myší krve :-) (jde o citaci, která ale doufám v tomto neurazí)
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    CHRAMOSTAK: Mnoho konstant vyskytujicich se ve fyzikalnich rovnicich je proste dusledkem volby jednotek. To bych rád aby jste mi osvětlil. Čili podle Vás kdybychom „nevolili“ jednotky, tak by konstanty nebyly, nevznikly, neexistovaly ? Anebo to má být ta vaše věta tak, že kdybychom volili jednotky jinak, že by nevyvstaly ty konstanty ? Pane, podle mě konstanty (fyzikální ! ) jsou pouze číselnými konstantami a budou stále obsahovat veličiny fyzikální. Takže změnou jednotky, velikosti jednotky, změníte pouze číslo a „konstanta“ bude zase konstantou. Na výskyt konstant nemá, jak se domníváte Vy, vliv volba čísla jednotky. Miry jako 1km a 1s byly zvolene vicemene nahodne a nemaji s fundamentalnim fungovani prirody nic spolecneho. O.K. Poznámka : někdo užívá slovíčko „míry“, někdo slovíčko „velikost“, někdo „interval“ a doufám že jsou zaměnitelné se stejným významem. Mohu zvolit novy jeden kilometr' roven priblizne 300 000km v soustave SI, cimz dostanu c=1 km/s. O.K. Nejlépe je zvolit interval pro délkovou jednotku 2,9979 . 10ˆ8 m a nazvat tento interval „novým metrem“ = m*, aby pak rychlost světla vyšla c = 1m*/1sec. Dokonce to mohu obratit a zvolit bezrozmerne c = 1, ne to nejde ! to se pak z polohy fyziky, z polohy přírody, dostávám někam do matematiky nic nevypovídající. cimz vlastne rikam, ze budu cas a vzdalenost merit ve stejnych jednotkach. Ne ! Z vesmíru nelze odebrat veličiny a popisovat ( matematikou ) vesmír bez veličin. To nejde. Tim zadnou informaci neztracim, omyl ! protoze mezi novou a SI soustavou existuje jednoznacny prevodni vztah jenže tento převodní vztah nebude dobře fungovat když si budete např. za „1“ myslet „metr“ a pan Novák si bude za „1“ myslet sekundu a pan Vocásek si za „1“ bude myslet zrychlení … taková substutice nefunguje. To už funguje substituce čínského písma za latinku, ale nefunguje substituce „1“ za „1“ když si každej pod tou jedničkou bude myslet jinou soustavu, jinou veliřinu (pro dany vyraz). Napr. v astronomii se pouziva bezne jako jednotka delky (svetelny) rok a, svete div se, funguje to. to je předepsaná substituce a pozná se to jenže napsat w = 1 kdo má poznat že je to metr , anebo zrychlení anebo Newton ? to je šílenost.

    Ohledne sousedniho CERN auditka (pisi to sem, pac to nechci zaplevelovat tam): Podivejte se na svoje posledni ctyri prispevky tam. Tri prispevky jsou vase reakce na to, jak Vam ostatni ublizuji, a ctvrty rika nasledujici:

    Zavedeny pojem velmi dobre uchopitelny fenomenologicky (na zaklade partonoveho modelu/qcd) a experimentalne (na zaklade analyzy ohromneho mnozstvi experimentalnich dat) nemohu asociovat k pojmu "blarghblergh" při rozbíjení elementárních částic jako je neutrino, foton, gravitron(sic), elektron a podobně. V podstatě tyto rozbít nejde. Proto jsem si myslel, že "rozbijeme-li je", že co zůstane nebudou už částice, ale blarghblergh.
    nepochopil jsem o co Vám jde, co tím básník mínil …
    To se pak nedivte, ze Vas nikdo nechce cist. pane, děsný omyl. Když někoho pochválím dostanu mínusku a plivanec, když někoho kritizuji správně dostanu mínusku a plivanec, když někoho kritizuji špatně dostanu mínusku a plivanec, když se bráním oplácením proti urážkám ( evidentním urážkám ) dostanu mínusku a plivanec. Kdybych říkal cokoliv !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! dostanu vždy od těch grázlíků ( a je jich pouze 5-6, zaslepená skupinka ) vždy mínusku a plivanec. Ta skupinka nefyziků prostě bude proti mně z plezíru a z vlastní nenávisti, i kdybych jim denně posílal tisícovku. !!!

    A ohledne HDV: na to se ohromne spatne reaguje, tak jí používejte proti mně vy ! Dokažte vy svou matematikou že HDV je špatně. !!!! Kromtoho : tam kde používám matematiku, tak nikdo nechtěl boj o pravdu a nikdo nechtěl dotáhnout spor o správnost předvedeného do konce. Já měl boj o názor, že Lorentzova „transformace“ není transformace, ale že je to pootáčení soustav ( základní toho pozorovatele a soustava „vlastní“ toho tělesa pohybujícího se ovšem s poukazem na to že soustava „vlastní“ toho tělesa např. rakety je objektem „v základní soustavě pozorovatele) v níž je jiná soustava „vlastní“ tělesu pohybujícímu se, a nikdo nechtěl dotáhnout spor do završení a ukázce a předvedení toho, kdo má pravdu. Spor vždy uvázl na tom, že mé předvedení nikdo n e z k o u m a l, ale všichni vykřikovali „že je to špatně“ co předvádím. To je nekorektní. Když jsem namítal ať ukáží kdeže je to špatně, tak to nikdo neudělal. A pokud se našli dva jedinci anonymové, kteří ukázali „co“ mám špatně, tak posléze když jsem já předvedl že se mýlí, tak už mé protiargumenty nechtěli ani slyšet ani ověřit !! Tak to bylo. Nikdy spor nebyl dovršen poctivě až do konce. Nikdo to nechtěl ověřit podle mého způsobu předvedení, nikdo neověřoval to co jsem ukázal, a všichni předváděli svá řešení, má nekontrolovali, respektive v mých chybu nehledali a ani tím pádem nenašli . To je špatně a co na tom je ještě horší, že pak vyřvávali do éteru, že mě chybu našli a že já jí neuznal a že to chyba opravdu byla a nikdo tu chybu jejich nepřekontroloval. kdyz nepouzivate zadnou matematiku a pouzivate existujici (presne definovane) fyzikalni pojmy naprosto volne ve vyznamech, ktere vubec nemaji. Pane, já té matematiky předvádím opravdu málo. Ale to co předvádím, to přísně kontrolováno nebylo aby někdo přesně ukázal na mou chybu. Například jsem vymyslel onu „dvouznakovou“ řeč pro zápisy interakcí, všech interakcí a „dvouznakové vzorečky“ pro záznam elementárních částic. Nikdo to nezkoumal a ani nechtěl. Tak proč mi tu vytýkáte, že nemám nic v matematice ? Je toho v matematice dost. Předvedl jsem např. opravu Heisenbergrova principu neurčitosti. Nikdo nepodal přísný protiargument, že to, co předvádím, neplatí a neplatí proto-a-proto. Nikdo ! Fyzika se neda delat rozebiranim popularne naucnych clanku. pane, já nedělám fyziku „rozebíráním“ populárních článků, to je velký omyl. Já rozebírám populární články jen a jen z toho důvodu, abych pomocí nich dal do paralely „mou fyziku“ a „jejich fyziku“ já srovnávám svou fyziku s obecně uznávanou fyzikou, já pomocí vědeckých článků ( nikoliv komerčních ) ukazuji, že s dosavadní fyzikou souhlasím, že jí nebourám, že se pouze o ní opírám a jí používám…a to k novému pohledu na to co oni už DOBŘE vymysleli. Já pouze popotahuji vědu o kousek dál, já nabízím jen opravy řešení kde si myslím že je závada ( Heisenberg ), myslím, že stavět HDV bez soudobé fyziky a bez opření se o ní by bylo špatně a to já nedělám. Já nestavím HDV „rozebíráním“ populárních článků, já je jen používám ke srovnání mého a jejich fyziky, což je dobře a slušně a v pořádku. Nemohu stavět novou fyziku bez soudobé fyziky a řvát že celá je špatně. Krom toho : pokud nějaký článek komerční napsal věhlasný fyzik, od Hawkinga počínaje až po Bičáka konče, pak to nepovažuji za komerční článek a i kdyby určitě ho lze použít ke srovnání a ke kritice je-li tam něco špatně. Čili ta vaše výtka, že stavím svou HDV na rozebírání populárních článků, je falešná a nepravdivá. Anebo se domníváte, že když nějaký fyzik ( stovky fyziků po 30 let ) tvrdí, že struny ( z ničeho ) vibrují a tato vibrace je příčinou, důvodem zrodu elementární částice, že toto je onen komerční článek, který nesmím použít, aby jste ně nepodezíral, že stavím HDV na kritice takových článků populárních ?!! Kritizujte/rozebirejte ucebnice/clanky.
    CHRAMOSTAK
    CHRAMOSTAK --- ---
    JOSEFDRUHY: Mnoho konstant vyskytujicich se ve fyzikalnich rovnicich je proste dusledkem volby jednotek. Miry jako 1km a 1s byly zvolene vicemene nahodne a nemaji s fundamentalnim fungovani prirody nic spolecneho. Mohu zvolit novy jeden kilometr' roven priblizne 300 000km v soustave SI, cimz dostanu c=1 km/s. Dokonce to mohu obratit a zvolit bezrozmerne c = 1, cimz vlastne rikam, ze budu cas a vzdalenost merit ve stejnych jednotkach. Tim zadnou informaci neztracim, protoze mezi novou a SI soustavou existuje jednoznacny prevodni vztah (pro dany vyraz). Napr. v astronomii se pouziva bezne jako jednotka delky (svetelny) rok a, svete div se, funguje to.

    Ohledne sousedniho CERN auditka (pisi to sem, pac to nechci zaplevelovat tam): Podivejte se na svoje posledni ctyri prispevky tam. Tri prispevky jsou vase reakce na to, jak Vam ostatni ublizuji, a ctvrty rika nasledujici:

    Zavedeny pojem velmi dobre uchopitelny fenomenologicky (na zaklade partonoveho modelu/qcd) a experimentalne (na zaklade analyzy ohromneho mnozstvi experimentalnich dat) nemohu asociovat k pojmu "blarghblergh" při rozbíjení elementárních částic jako je neutrino, foton, gravitron(sic), elektron a podobně. V podstatě tyto rozbít nejde. Proto jsem si myslel, že "rozbijeme-li je", že co zůstane nebudou už částice, ale blarghblergh.

    To se pak nedivte, ze Vas nikdo nechce cist.

    A ohledne HDV: na to se ohromne spatne reaguje, kdyz nepouzivate zadnou matematiku a pouzivate existujici (presne definovane) fyzikalni pojmy naprosto volne ve vyznamech, ktere vubec nemaji. Fyzika se neda delat rozebiranim popularne naucnych clanku. Kritizujte/rozebirejte ucebnice/clanky.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    RAGUPKI: Rychlá poznámka k jednotkám, ano, teoretikové často uvažují např. c=hbar=1, ale to je pouze volba jednotek, aby se nemuseli u rovnic tahat s konstantami, čisté zjednodušení práce. Ty rovnice navíc neslouží k numerickým výpočtům, ale k jakési evaluaci chování, a potom je to normální korektní postup, žádné podvody ani šizení.
    Pane, to by byl ale velký omyl kdyby jste se domníval, že jednotka je „1“. Ve fyzice k jedničce musíme multiplikovat veličinu. Jednotka je pak jeden metr, jedna sekunda, jeden Newton, jeden joule atd., jednotka je interval-velikost kterou si volíme ; jedničku nevolíme. Viz zde : http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/uvod/uvod_041.jpg
    Podívejte se na vyjádření Planckova času. Je to, pane, rovnice ? Pokud ano, pak když z ní vyházíme na vaše doporučení všechny konstanty ( i s jejich fyzikálními jednotkami veličin ) pak co z takové rovnice zbude ? …jen číslo. A taková rovnice, funkce, je pak na dvě věci a nikoliv na zjednodušení práce.
    Dokonce říkáte, že Ty rovnice navíc neslouží k numerickým výpočtům, ale k jakési evaluaci chování, a potom je to normální korektní postup, žádné podvody ani šizení. Co to je evaluace chování ?, tu dělá příroda anebo výmysly matematiků ? v rovnicích. Co je korektního na tom když z fyzikálních rovnic vyhážeme konstanty obsahující ( fyzikální ) veličiny ? Můžete mi to za 6 let mého tápání vysvětlit ? anebo mě zase jen okecáte rétoricky ?
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    RAGUPKI: Ono prostě nemá cenu chodit za fyziky a navrhovat jim, co ještě by mohli kvantovat/vlnit/balíčkovat, Taková věta to je skvost. Takovou budu přednášet všem mladým studentům a začínajícím vědcům...aby nechodili za fyziky s nějakými svými novými nápady....protože už všechno bylo vymyšleno, a běda tomu, kdo bude mít nějakou novinku.
    Pane Neznámý, polepšete se v argumentech. Ján chci pořád
    né tvrdé silné protiargumenty, na které není už lepší protiargument a před nimiž se musí kapitulovat.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    RAGUPKI: K další vaší přednášce polemika :

    Minipřednáška o tom, co se vlní u částic. V klasické fyzice částicím přiřazujeme veličiny, čísílka, šipečky, různé matematické objekty. pane, to přiřazujete vy, přiřazuje člověk, na papíře. A co částicím přiřazuje příroda, vesmír ? taky čísílka ? aby příroda ukázala „co“ se vlní ???
    V kvantovce (jednočásticová nepolní teorie, prostě jeden z více druhů popisu matematického popisu. Chci vědět fyzikální předložení, ukázku prstem, „co“ se vlní
    ) můžeme částici přiřadit veličinu, která je vyjádřena funkcí souřadnic a času, to přiřazujete té částici vy, lidé. Vy přiřadíte hmotě-částici veličinu souřadnice, což jsou dimenze veličiny Délka, a přiřadíte jí ještě Čas. Co „přiřazuje“ příroda, vesmír. ? Já nechci vidět-vědět, co je přiřazeno vámi, ale „co“ se vlní !!! Vy máte časoprostor a v něm "plovoucí" částici a aby jste jí mohli "zafixovat", tak si jí dáte do souřadnic a do času, a pak tomu říkáte """"přiřadit"""" To ovšem neříká nic o tom "co" se té částici vlní...
    která dává komplexní číslo. to určitě, vesmír „si“ přiřadí "cosi", co dává komplexní číslo, si to přiřadí k elektronu…že ?
    Modul tohoto komplexního čísla na druhou reprezentuje hustotu pravděpodobnosti výskytu částice v časoprostorovém bodu. hustota pravděpodobnosti mi neříká „co“ se vlní…chápete, že stále kličkujete ?!
    S touto funkcí se taháme proto, že zatímco krásná, pochopitelná a měřitelná veličina "hustota pravděpodobnosti výskytu" se neřídí hustota pravděpodobnosti opravdu se neřídí tím „co“ se vlní…
    žádnou hezkou rovnicí, veličina této komplexní vlnové funkce ano. Pane Neznámý, stále tu mluvíte o tom co je na papíře, co-jak lidé dali do matematiky, co lidé z přírody „přepsali“ do matematických písmenek a grup a diagramů atd., ale nepopisujete mií „co“ se vlní !! a to ikdyby jste mi napsal tímto stylem padesát matematických rovnic či interakcí.
    Navíc se fyzikálně sčítá. Tato rovnice má matematický charakter vlnové rovnice. Ha, už se blížíme tomu, co potřebuji slyšet na svou otázku…říkáte r o v n i c e,.. ptám se „co“ v té rovnici je fyzikálního ? Předpokládám, že veličina Délka a veličina Čas. Je tam ještě něco v té rovnici jiného ? Pokud ne, pak tam jsou pouze dimenze časoprostorové a pak jak stále tvrdím, tak i v přírodě, i v té rovnici, se vlní ty dimenze, tedy časoprostor. A jsme u toho co jste chtěl zatlouct.
    No dobře, je komplexní, rovnice pro nějakou bublinu by vypadala jinak, ale jde to vidět například u částice v nekonečné potenciálové jámě, nejjednodušší příklad, který znají všichni studenti. Tam je výsledkem harmonická funkce -> hele ji, vlnu. harmonická funkce také musí používat veličinu, pokud chce popisovat fyziku, tedy vesmír. Je to tak ? a jakou ?
    A ještě se nám v čase její fáze točí způsobem, který připomíná vlnění. “točení“ v 3+1 dimenzionálním čp, to není n ě j a k á forma „křivení“, křivení čeho jiného než veličin jako je Délka a Čas ???
    Ten princip superpozice a zajímavý matematický charakter vlnové funkce vlnovou funkci musíte napsat tak, že k jejímu matematickému sestrojení musíte použít co? No dimenze veličin tj. délky a času. Anebo vy používáte k postavení vlnové funkce jen čísla a čísla a čísla, bez veličin ????????, něco se musí vlnit, že by jen čísla ?????
    mají analogii k vlněním v jiných oblastech fyziky, v mechanice a elektromagnetismu, proto se říká, že se částice "vlní". Díky těmto vlastnostem někdy pozorujeme ty vlnové projevy jako difrakce, které jsou analogické k difrakci světla. Otázka "z čeho" je to vlnění nedává smysl, pozor…pozor, já nikde neřekl „z čeho“ je vlnění, já všude říkám (ptám se) „co“ se vlní !!..!!
    to je jako ptát se, jakou barvu a tvar má elektron nebo v kolik hodin ráno chodí perníková chaloupka plašit létající ratlíky. to máte pravdu, ptát se „z čeho“ je vlnění nedává smysl, ale „co“ se vlní už ano, a…a na to mi neodpovídáte, pouze se vykrucujete.
    Vlní se to, co jsem řekl, neřekl jste „co“ se vlní !!!!!
    pojmenujme si to amplituda pravděpodobnosti. ..a sakra, ona ""se vlní amplituda"" …???!!! vlní se ve vesmíru, nikoliv na papíře. A dokonce amplituda pravděpodobnosti. Takže tou tanečnicí ve striptýzovém baru vlní amplituda pravděpodobnosti….; pane, sémantické bludy, pouze výmluvy, rétorika a klam
    Jak si to představit? Náš člověčí problém, přírodě je to jedno. Z žádného materiálu materiálu….? Pozor ! teprve „materiál“ se z něčeho skládá, a jsme u toho : vlní se čas a délka tedy dimenze veličin a ty když se vlní až tak, že se zkompaktifikují, tj. zvlnobalíčkují, tak "to" pak už je ona hmota, ony elementární částice.
    se to neskládá, není to "výčnělkem" žádného časoprostoru ani nic takového. a tady je vidět, že zcela nejste připraven na novou HDV, a zřejmě by jste jí nepochopil ani kdyby už byla uznána jako vědecky dokázaná teorie.

    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    RAGUPKI: citace :Ono prostě nemá cenu chodit za fyziky a navrhovat jim, co ještě by mohli kvantovat/vlnit/balíčkovat, je to jako kdybych přišel za kuchařem, co vaří česnekovou polívku a začal mu navrhovat, ať tam přidá cukr, ať tu polívku usmaží nebo zapeče, zabalí do strouhanky apod.
    Ale opět omyl. Vždycky když je něco vymyšleno do fyziky nového, tak přijde někdo druhý a začne do toho kecat. To je přirozené a kdyby toho nebylo nebyl by pokrok. Já budu-li v laboratoři hledat lék proti rakovině a bude-li tam už rozpracovaný jeden navržený postup, tak přeci je zdravé a logické, že smí přijít kdokoliv a kecat do toho, že by to zlepšil "tím a tím"....a má cenu do navrhovat nějaká vylepšení. Takže nemáte pravdu !!!!! Podejte ještě lepší protiagrument než ten "okecávací" s kuchařem co vařil česnečku, který jste předložil.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    RAGUPKI: Pojďme v polemice dál, říkáte :Jak vám mám zdůvodnit, proč se časoprostor nemůže vlnit, když nevím, co se pod tím pojmem schovává? Ze stejného důvodu nebudu fyzikům mluvit do časoprostorové pěny, protože je to akorát public-relations slovíčko pro chytlavé titulky článků a populárně vědecké novináře, schovává se za tím určitě nějaká polní zrůda, kterou bych nepochopil ani po týdnu studia. Polní zrůda, říkáte…a co takhle Higgsovo pole, to není zrůda ?? …proč ? ; a z jakého důvodu je zrůdou „časoprostorová pěna“? a není zrůdou částicové pole či to Higgsovo pole ?…, že by to, co vesmír „má, čím a jaký je" záviselo na tom co „by" jste Vy pochopil, a co ne ?? Když to chápete, tak to zrůda není a když to nechápete, tak to zrůda je ? Je to tak ? Já se moc omlouvám za svůj způsob ironie, ale chci z vás vydolovat poctivé argumenty. To co produkujete je jen učesaná líbivá řeč, (za kterou dostanete od zdejších kmánů několik plusek).
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    RAGUPKI: Pane Ragupki,to, že se tu „už“ hádáme je pro mě velmi dobře, je to potřeba, je to zdravé, a určitě plodné, ale snaha musí být i o co nejvíce podloženou argumentaci. Já se snažím o ní co nejvíce, přičemž jsem v obrovské nevýhodě, já musím vycházet pouze z poznatků „svých“ kdežto Vy máte nepřebernou paletu poznatků z celé tři staletí dlouhé fyziky, vy máte z čeho vybírat na proti-argumentace proti mým, jste ve výhodě ; a měl by jste je používat ty pořádné argumenty, né jen rétoriku.
    Když pane řeknete : Asi tu budeme mít fundamentální neshodu ve způsobu, jak se přichází s novými teoriemi. měl by jste to okamžitě podložit důkazy a ukázkami a vysvětlením jak s p r á v n ě se přichází s novými teoriemi ( hypotézami ). Já to pokládám za nekorektní když amatér který přijde na novou hypotézu, aby jí předkládal jako špičkový vědec a jako už hotovou teorii…do té doby vy vědci hypotézy nepřijímáte a budete stále mít řeči o tom, že s teoriemi se přichází „jinak“. Přeci já nepřicházím s teorií, ale s nápadem a snažím se už 32 let o presentovat seč můžu a vy ( potažmo věda ) mě tu budete poučovat jak mám p ř e d k l á d a t nápady. Neberte prosím mou ironii vážně, já se na vás za to co říkáte nezlobím, jen tak „jako“ konfrontačně mluvím. Ano ?
    Dále jste tu řekl : Bohužel nejde vzít sémantické formulace z populárních článků, říct si "tak co se nám ještě nevlní, třeba časoprostor!" Už jsem na to odpovídal, ale znova : Neberu jen sémantické formulace z populárních článků. O křivostech čp a vlnění čp se hovoří i v přísných vědeckých publikacích a hovoří o nich nejváženější vědci světa. Bráním se : říkám, že když se může dimenze veličiny křivit a vlnit, proč by se nemohla i vlnobalíčkovat ? To je korektní logický nápad. V celých dějinách vědy se tak postupovalo, že když se děje „x“ a děje „y“, že by se mohlo dít i „z“, to není sémantika. Já jsem nesurfoval po vědeckých disciplínách celé košaté vědy abych čmuchal kde bych náááhodou mohl najít situaci co se ještě ( také ) ve vesmíru vlní. Dále říkáte : A jak si vás tu tak čtu, tak nevíte, co se skrývá pod pojmy zakřivení časoprostoru nebo "vlnění" částicového pole. A pane, jak to víte, že to nevím. Používejte pořádné prokazatelné argumenty a poctivou řeč. Páni strunoví teoretici tvrdí (!), že hmota vzniká vibrací (jakési) struny, že hmota je, ukazuje se, předvádí se jako mód vibrace struny. A tady se vám to pane líbí ???? taková séééémantika ??? Tady to sémantika není jen a jen a jen proto že to říkají superstudovaní vědci. I superstudovanej může tvrdit blbost, anebo může popisovat skutečnost nepřesným hypotetickým popisem. Já popisuji „stejnou“ kvalitou neznámou skutečnost jako oni.
    Vezmu si na pomoc wikipedii : http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1%C5%99en%C3%AD .Zde se říká : Záření může probíhat formou vlnění nebo pohybem částic. Obecně záření vykazuje jak vlnový, tak částicový charakter. Obvykle je však záření studováno z určitého hlediska, kdy převažuje buď vlnový nebo částicový charakter. Pokud převažuje vlnový charakter, používá se obvykle místo označení záření přímo označení vlnění. A zase budu urejpaný : prej zááááření ( co to je ) probíhá formou vlnění, ale v l n ě n í čeho ?????? anebo pohybem elem.částic. Vy jste mi říkal, že tu nevedeme „nebo“, čili, že běží obojí naráz, tj. i záření-vlnění i pohyb korpuskule-částice. Dokažte to !!! Mě vytýkáte sémantiku, ale sám máte k dispozici miliony vědeckých poznatků a neumíte dokazovat to co tvrdíte a po mě to chcete abych byl vědecky přesný, abych už předkládal ověřenou pravdu. Je, uskutečňuje se pohyb částice po přímce, anebo po vlně ?
    Pane Neznámý, zadal jsem do google pojem "vlnění" částicového pole ( jak jste mě vytknul, že nevím co to je ) a…a víte, že tam na toto sousloví nic není ? A poté jste dodal : A to je pak těžké o něčem diskutovat, protože jde jen o vymýšlení slovíček bez fyzikálního podkladu. Pane Nepodepsaný anonyme, těžké je diskutovat tomu kdo ne ohání miliony poznatků které sám nevymyslel a jen si je může najít proti tomu člověku který je amatér a který musí pracně budovat svou hypotézu tak aby byla nikoliv smyšlenkou, ale aby se pravdě o přírodě co nejvíce podobala a aby vycházela ze soudobé vědy. Ano těžko se dikutuje….nad nějakými strunami „u ničeho“ a nad tím jak toto nic vibruje a ta ona vibrace je prýýýý hmotou. Je zajímavé že v hloubce logiky říkám já totéž : vlnobalíčkuji dimenze veličin a pak se domnívám, že to je ona hmota. Strunaři „vyrábí“ hmotu vibrováním „strun“ tj. vibrováním „Ničeho“. Ale nikdo jim nevytýká sééééémantičnost.
    Říkáte : …. protože jde jen o vymýšlení slovíček bez fyzikálního podkladu. Pane to je totálně nekorektní argumentace. Věda a vědci si po staletí vymýšleli „slovíčka“ pro své návrhy do vědy a i já i oni se snažili aby „smysl“ slovíček měl fyzikální podklad. Já se nesmírně snažím o to aby mé „výplody“ v HDV měli fyzikální smysl a aby to nebyly jen planá slovíčka. Proto máte nyní šanci dokázat, prokázat kvalitní protiargumentací která slovíčka, co je vymýšlím, nemají fyzikální podklad.
    A ještě jste řekl : Jak vám mám zdůvodnit, proč se časoprostor nemůže vlnit, když nevím, co se pod tím pojmem schovává? Jóóó, to je vás problém, ( a hloupě formulovaná argumentace ), že to neumíte zdůvodnit. To je podobné jako by jiný vědec ve čtyřicátých letech řekl : „Pane Petře Higgsi, jak vám mám zdůvodnit, že ten Váš boson neexistuje, když sám nevím co se pod tím pojmem skrývá, a zda existuje.“

    Díky za debatu.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    O rozvlněném časoprostoru mluví P.Kulhánek zde : http://www.aldebaran.cz/bulletin/2008_04_gra.php

    O vlnění a vlnách časoprostoru případně vakua se mluví ledaskde a nejen v "komerčních" článcích.

    Chci ukázat ještě jednu debatu o tom, zde : http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/j/j_096.doc

    Zde http://www.aldebaran.cz/bulletin/2010_10_gra.php Kulhánek mluví o pokřiveném časoprostoru...

    O zakřivení a křivostech časoprostoru nemluví jen bulvár, viz zde : http://www.osel.cz/index.php?clanek=3295&akce=show2&dev=1
    Vesmír v kostce
    http://algernon.webzdarma.cz/knihy/obsahy/astrofyzmat/vesmirvkostce.htm
    Ullmann V: Unitární teorie pole a kvantová gravitace
    http://astronuklfyzika.cz/GravitaceB-4.htm

    .............
    Takže i kdyby fyzika jen málo mluvila o křivém a zakřiveném a vlnícím se časoprostoru, nemá to vliv na to že je to zakázáno úplně, že mám zakázáno navrhovat "křivení" čp až do zvlnobalíčkování čp...a a domnívat se že takový vlno-balíček má vlastnosti a že to je přímo elementární hmotová částice
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    datum: 23. 05. 2005 - 19:21:56
    předmět: Jak částice "vznikají"
    Poznámka na začátku : Bohužel zde nefunguje barevné písmo a tak má čtenář ztížené čtení ( co píši já a co Kulhánek ) - je mi to líto, mohu originál zaslat na požádání
    .-.-.-.-.

    Pozorně si přečtěte následující definici soudobé vědy jak ji např. interpretoval doc. P.Kulhánek :

    Teorie strun :
    Teorie, která chápe elementární částice jako vibrační mody chvějící se struny. Vlastní čísla operátorů kalibračních symetrií dávají náboje částic vzhledem k dané interakci. Operátor energie dává jako vlastní čísla možné energie či hmotnosti částic (náboj gravitační interakce). Počátky teorie (1974): John Schwarz a Joël Scherk ukázali, že struny mohou řešit spojení gravitace se silnou interakcí. Teorie má jediný vstupní parametr - napětí struny, tím je Planckovo napětí. 1. strunová revoluce (1984): Michael Green (Queen Mary College) a John Schwarz (Caltech) ukázali, že struny mohou řešit spojení gravitace s kvantovou teorií a díky svému nenulovému rozměru problém kvantové pěny, která pro ně přestává být viditelná. 2. strunová revoluce (1995): Edward Witten ukázal, že struny nemusí být 1D útvary, mohou být i 2D, 3D atd. útvary v mnohadimenzionálním časoprostoru.

    Nyní si pozorně přečtěte ""mou definici"" jak ji interpretuji já, čili stejně, ovšem s přídavnými červenými vsuvkami v závorkách :

    Kvantová pěna :
    Ve velkých měřítcích je svět bez hmoty ( Svět bez hmoty je prostoročas samotný, vakuum v inertním stavu a tudíž je to "svět" před Třeskem ... což deklarují fyzikové sami svými tvrzeními, že : hmota vznikla ""ve Třesku"" ) plochý. Na malých měřítcích ( veličin délka a čas jsou přítomné nenulové fluktuace polí dané relacemi neurčitosti pro pole. ( kde neurčitost je výsledkem absence činitele : gravitační rudý posuv v rovnicích. ). Střední hodnoty polí jsou sice nulové, ale střední kvadratické fluktuace nenulové. Čím menší měřítko, tím divočejší fluktuace polí, které můžeme také chápat jako přítomnost virtuálních párů ve vakuu. ( ve vakuu, které už není v inertním stavu,vře, ale je ještě bez hmoty, se virtuální páry rodí z divokého fraktálního zakřivení samotného časoprostoru ve chvíli "nastavení" nefraktálního pravidla, ve chvíli takové křivosti dimenzí v "uzlíku-kvanta", které si daná částice "vyžaduje" ). Polím odpovídá energie a té hmotnost, která zakřivuje časoprostor. ( Tato jakási interakce : hmotnost zakřivuje časoprostor coby akce a reakce, spíš kausálně platí naopak, tj.nikoliv že hmotnost zakřivuje časoprostor, ale předchozí zakřivený časoprostor se pojednou počne chovat jako hmotnost - rodí se v něm a z něj hmotové elementy ). Divokým fluktuacím polí tak odpovídá divoké zakřivení časoprostoru ( Ano, na malých měřítcích divoké zakřivení časoprostoru je samo stavitelem-generátorem hmoty, to zakřivování artefaktů. Hmota je sestrojována projevem toho divokého zakřivení časoprostoru. Některé velikosti amplitud zabíhají až do nekonečna...,to pak souvisí s principem neurčitosti ...a s tím, že dvěma štěrbinami projde jeden foton ). Teorie strun chápe elementární částice jako vibrační mody chvějící se struny ( kde samotnou strunou jsou vlastní tří dimenze veličiny "čas" a tři dimenze veličiny "délka" a jejich vazbové kombinace ; struna tedy není artefakt "dodaný do časoprostoru"... ). na ultramalých vzdálenostech srovnatelných s Planckovou délkou (10^-35 m). Hovoříme o tzv. kvantové pěně. ( Tato kvantová pěna je samo zvlnění časo-prostoru jako přechod časo-prostoru od stavu inertního nezvlněného před Třeskem ke stavu po Třesku. "Víření-vření", zahájení víření samotného časoprostoru /dvakrát třídimenzionálního/ lze chápat jako "Třesk", jako přechod jednotkových symetrických poměrů dvou veličin na asymetrický stav těchto veličin a další postup v posloupnosti střídání symetrií s asymetriemi. Důsledek je ona kvantová pěna, zvlnění samotných veličin délka a čas - zvlnění je jejich /lokální/ nejednotkový vzájemný poměr. Pěna /prostorová/ se pak do průmětny /plošné/ jeví jako shluky bodů + neshluky bodů, "uzlíky-kvanta" a ty pokud dospějí do stavu "jisté nefraktální harmonie" se chovají jako elementární částice. Struna chvěje-li dle určitého matematického / harmonického nefraktálního / předpisu, se stane, projeví se do stavů odlišitelných - elementy hmoty. ). Kvantová pěna je důvodem neslučitelnosti kvantové teorie a obecné relativity.
    ( Neslučitelnost je v tom, že v kvantové pěně se tvoří symetrie /něco jako 1 + 10^4500 = 2 + 10^4500 / "vlnobalíčků" dimenzí veličin, které do makrosvěta přechází v jednu asymetrii /něco jako
    1 + 100 nerovná se 2 + 100 / přesněji parabolickou rovnováhu stavů jako první zákon ve vývoji stavů /makrosvěta/ po Třesku. Kvantový svět je symetrický - lineární, ve smyslu 1 + 10^4500 = 2 + 10^4500 . [ Vesmír náš po Třesku, v krocích střídání symetrií s asymetriemi na posloupnosti i ten před Třeskem v krocích na posloupnosti a možná ještě dál v krocích střídání symetrií veličin s asymetriemi ....svou vizi popíši jinde, jindy. ]. Takže : Změna stavu veličin, inertního symetrického před Třeskem, přechází do dlouhé posloupnosti změn střídání symetrií s asymetriemi a to ve Třesku /až k člověku, DNA/ "pomocí" prvního počátečního pravidla /dále označím PPP/ . To pravidlo je nějak tak univerzální, že pro makrovesmír se chová /matematicky/ jako pravidlo paraboly A2 = 2B a pro mikrovesmír jako linearita, kterou já - nematematik - si ""musím"" představovat jako A2 /2B = A2/ 2B ...parabola rovná se parabole....potažmo v rovnici, kterou vidíte na úvodní straně vpravo v záhlaví. ... ono střídání symetrií je filozofií "přehazování horkého bramboru"
    1 + 10^4500 = 2 + 10^4500 vůči 1 + 100 nerovná se 2 + 100. ). Ve skutečnosti je kvantová pěna důsledkem našich představ o bodovosti elementárních částic. ( Bodovost je důsledkem promítání : Máme např. sínusovku na papíře. Na ní máme volené malé úsečky. Pak dáme-li papír se sínusovkou před oči vodorovně, budou se úsečky lokálně "zřeďovat" a jinde lokálně "zhušťovat". Bude-li sínusovka mít vysokou amplitudu, bude průmět nepatrných úseček se jevit na průmětně v přímce jako střídání "bodů" a "mezer" tj. kvantování. Čili ona Kulhánkova bodovost je průmět nebodových úseček do pootočené soustavy dimenzí. Kvantová pěna je tedy opravdu "shlukování vlnobalíčků" dimenzí délkových i časových a tyto ""shluky"" jsou ( svým chováním, vlastnostmi, projevem ) hmotové elementy. Domnívám se navíc, že ve shluku - průmětu vlnobalíčku je zabudován směr i opačný tok času ( jedné i více dimenzí ) na nepatrný interval času, např. 10-28 sec. ). Zvyšováním energie bodové částice zkracujeme její vlnovou délku a můžeme sledovat stále menší a menší časoprostorové oblasti. Problém kvantové pěny zaniká v teorii strun, struna jako útvar o rozměrech Planckovy délky nemůže zkoumat rozměry menší než má sama.
    ( Planckova délka číselně pro nejednotkový poměr dimenzí veličin je závislá nejen na lidské volbě jednotek, ale i na parametrech ve kterých se právě nachází Země ve vesmíru v určitý odvinutý historický čas a v určité etapě evolučního zesložitění hmoty. Proto by mohly být Planckovy konstanty v jiných dobách po Třesku a u jiných soustav pozorovatelů ( v makro- či mikro- měřítcích ) s relativistickými situacemi jiné, jiná číselná hodnota Planckovy konstanty ... a nemusel by platit předchozí výrok pana Kulhánka. ). Je-li struna skutečně základním stavebním kamenem světa, ( ona struna-útvar-vlnobalíček z veličin délka a čas jak to řekl Edward Witten ukázal, že struny nemusí být 1D útvary, mohou být i 2D, 3D atd. útvary v mnohadimenzionálním časoprostoru s mnohodimenzionálním časem ). neexistují nástroje pro průzkum menších rozměrů než je Planckova délka a nemá smysl kvantovou pěnu zavádět.
    ( /? jak jsem řekl já/. A přesto má smysl hledat ""jak příroda vlnobalíčkuje veličiny, ony dvě základní k výtvorům, co se už projevují jako elementy hmotové"" ). Její zavedení bylo spojeno s bodovým pohledem na svět. Proto je také teorie strun slučitelná s obecnou relativitou. ( Totiž jedna dimenze mezi makrovesmírem asymetrickým parabolickým a mikrovesmírem symetrickým hraje onu roli neslučitelnosti obou teorií... a bude do té doby neslučitelnost panovat dokud fyzikové nepochopí "můj dvouveličinový vesmír", v němž se rozdíly smaží střídáním symetrií s asymetriemi tj. stav
    A2 / 2B = 1 přejde ve stav A2 / 2B = A2 / 2B ....., čemuž já říkám ""kulhavé schody"" na posloupnosti geneze stavů střídání symetrií s asymetriemi ... atd. v jiných ( odborníky nečtených ) vizích
    ( pro které potřebuji matematika na vystavení diskutovatelné hypotézy ).

    .... což bych zhodnotil ( zhodnotil červené vsuvky do předchozího Kulhánkova textu ) použitím slov Armstronga na Měsíci : "Jak malý je to ode mě přídavný krůček do celé dosavadní fyziky a jak obrovský z toho bude myšlenkový skok, který budou muset fyzikové v myšlení zdolat" ... zní to ode mě nafoukaně ? Omlouvám se, ... promiňte mi, že své vizi skálopevně věřím.

    ----------------------------------------------------------------------------------
    Tento článek běží na internetu bez odpovědí a bez kritiky už 7 let , viz http://olilalo.blog.cz/0809
    RAGUPKI
    RAGUPKI --- ---
    Asi tu budeme mít fundamentální neshodu ve způsobu, jak se přichází s novými teoriemi. Bohužel nejde vzít sémantické formulace z populárních článků, říct si "tak co se nám ještě nevlní, třeba časoprostor!" a zkoušet to prosadit, aniž by člověk sám věděl, co vlastně říká. A jak si vás tu tak čtu, tak nevíte, co se skrývá pod pojmy zakřivení časoprostoru nebo "vlnění" částicového pole. A to je pak těžké o něčem diskutovat, protože jde jen o vymýšlení slovíček bez fyzikálního podkladu. Jak vám mám zdůvodnit, proč se časoprostor nemůže vlnit, když nevím, co se pod tím pojmem schovává? Ze stejného důvodu nebudu fyzikům mluvit do časoprostorové pěny, protože je to akorát public-relations slovíčko pro chytlavé titulky článků a populárně vědecké novináře, schovává se za tím určitě nějaká polní zrůda, kterou bych nepochopil ani po týdnu studia. Ono prostě nemá cenu chodit za fyziky a navrhovat jim, co ještě by mohli kvantovat/vlnit/balíčkovat, je to jako kdybych přišel za kuchařem, co vaří česnekovou polívku a začal mu navrhovat, ať tam přidá cukr, ať tu polívku usmaží nebo zapeče, zabalí do strouhanky apod. Pak se nedivte, že se vám ten kuchař (v našem případě fyzik) vysměje a nebere to vážně.

    Teď konkrétně, k tomu zvlněnému časoprostoru. Nemyslel jsem tím naši neznalost reality, ale nedefinovanost pojmu, CO TÍM ROZUMÍTE? To, co má být Higgsův boson, je samozřejmě pečlivě formulováno, to je velký rozdíl.

    Minipřednáška o tom, co se vlní u částic. V klasické fyzice částicím přiřazujeme veličiny, čísílka, šipečky, různé matematické objekty. V kvantovce (jednočásticová nepolní teorie, prostě jeden z více druhů popisu) můžeme částici přiřadit veličinu, která je vyjádřena funkcí souřadnic a času, která dává komplexní číslo. Modul tohoto komplexního čísla na druhou reprezentuje hustotu pravděpodobnosti výskytu částice v časoprostorovém bodu. S touto funkcí se taháme proto, že zatímco krásná, pochopitelná a měřitelná veličina "hustota pravděpodobnosti výskytu" se neřídí žádnou hezkou rovnicí, veličina této komplexní vlnové funkce ano. Navíc se fyzikálně sčítá. Tato rovnice má matematický charakter vlnové rovnice. No dobře, je komplexní, rovnice pro nějakou bublinu by vypadala jinak, ale jde to vidět například u částice v nekonečné potenciálové jámě, nejjednodušší příklad, který znají všichni studenti. Tam je výsledkem harmonická funkce -> hele ji, vlnu. A ještě se nám v čase její fáze točí způsobem, který připomíná vlnění. Ten princip superpozice a zajímavý matematický charakter vlnové funkce mají analogii k vlněním v jiných oblastech fyziky, v mechanice a elektromagnetismu, proto se říká, že se částice "vlní". Díky těmto vlastnostem někdy pozorujeme ty vlnové projevy jako difrakce, které jsou analogické k difrakci světla. Otázka "z čeho" je to vlnění nedává smysl, to je jako ptát se, jakou barvu a tvar má elektron nebo v kolik hodin ráno chodí perníková chaloupka plašit létající ratlíky. Vlní se to, co jsem řekl, pojmenujme si to amplituda pravděpodobnosti. Jak si to představit? Náš člověčí problém, přírodě je to jedno. Z žádného materiálu se to neskládá, není to "výčnělkem" žádného časoprostoru ani nic takového.

    Rychlá poznámka k jednotkám, ano, teoretikové často uvažují např. c=hbar=1, ale to je pouze volba jednotek, aby se nemuseli u rovnic tahat s konstantami, čisté zjednodušení práce. Ty rovnice navíc neslouží k numerickým výpočtům, ale k jakési evaluaci chování, a potom je to normální korektní postup, žádné podvody ani šizení.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam