datum: 23. 05. 2005 - 19:21:56
předmět: Jak částice "vznikají"
Poznámka na začátku : Bohužel zde nefunguje barevné písmo a tak má čtenář ztížené čtení ( co píši já a co Kulhánek ) - je mi to líto, mohu originál zaslat na požádání
.-.-.-.-.

Pozorně si přečtěte následující definici soudobé vědy jak ji např. interpretoval doc. P.Kulhánek :

Teorie strun :
Teorie, která chápe elementární částice jako vibrační mody chvějící se struny. Vlastní čísla operátorů kalibračních symetrií dávají náboje částic vzhledem k dané interakci. Operátor energie dává jako vlastní čísla možné energie či hmotnosti částic (náboj gravitační interakce). Počátky teorie (1974): John Schwarz a Joël Scherk ukázali, že struny mohou řešit spojení gravitace se silnou interakcí. Teorie má jediný vstupní parametr - napětí struny, tím je Planckovo napětí. 1. strunová revoluce (1984): Michael Green (Queen Mary College) a John Schwarz (Caltech) ukázali, že struny mohou řešit spojení gravitace s kvantovou teorií a díky svému nenulovému rozměru problém kvantové pěny, která pro ně přestává být viditelná. 2. strunová revoluce (1995): Edward Witten ukázal, že struny nemusí být 1D útvary, mohou být i 2D, 3D atd. útvary v mnohadimenzionálním časoprostoru.

Nyní si pozorně přečtěte ""mou definici"" jak ji interpretuji já, čili stejně, ovšem s přídavnými červenými vsuvkami v závorkách :

Kvantová pěna :
Ve velkých měřítcích je svět bez hmoty ( Svět bez hmoty je prostoročas samotný, vakuum v inertním stavu a tudíž je to "svět" před Třeskem ... což deklarují fyzikové sami svými tvrzeními, že : hmota vznikla ""ve Třesku"" ) plochý. Na malých měřítcích ( veličin délka a čas jsou přítomné nenulové fluktuace polí dané relacemi neurčitosti pro pole. ( kde neurčitost je výsledkem absence činitele : gravitační rudý posuv v rovnicích. ). Střední hodnoty polí jsou sice nulové, ale střední kvadratické fluktuace nenulové. Čím menší měřítko, tím divočejší fluktuace polí, které můžeme také chápat jako přítomnost virtuálních párů ve vakuu. ( ve vakuu, které už není v inertním stavu,vře, ale je ještě bez hmoty, se virtuální páry rodí z divokého fraktálního zakřivení samotného časoprostoru ve chvíli "nastavení" nefraktálního pravidla, ve chvíli takové křivosti dimenzí v "uzlíku-kvanta", které si daná částice "vyžaduje" ). Polím odpovídá energie a té hmotnost, která zakřivuje časoprostor. ( Tato jakási interakce : hmotnost zakřivuje časoprostor coby akce a reakce, spíš kausálně platí naopak, tj.nikoliv že hmotnost zakřivuje časoprostor, ale předchozí zakřivený časoprostor se pojednou počne chovat jako hmotnost - rodí se v něm a z něj hmotové elementy ). Divokým fluktuacím polí tak odpovídá divoké zakřivení časoprostoru ( Ano, na malých měřítcích divoké zakřivení časoprostoru je samo stavitelem-generátorem hmoty, to zakřivování artefaktů. Hmota je sestrojována projevem toho divokého zakřivení časoprostoru. Některé velikosti amplitud zabíhají až do nekonečna...,to pak souvisí s principem neurčitosti ...a s tím, že dvěma štěrbinami projde jeden foton ). Teorie strun chápe elementární částice jako vibrační mody chvějící se struny ( kde samotnou strunou jsou vlastní tří dimenze veličiny "čas" a tři dimenze veličiny "délka" a jejich vazbové kombinace ; struna tedy není artefakt "dodaný do časoprostoru"... ). na ultramalých vzdálenostech srovnatelných s Planckovou délkou (10^-35 m). Hovoříme o tzv. kvantové pěně. ( Tato kvantová pěna je samo zvlnění časo-prostoru jako přechod časo-prostoru od stavu inertního nezvlněného před Třeskem ke stavu po Třesku. "Víření-vření", zahájení víření samotného časoprostoru /dvakrát třídimenzionálního/ lze chápat jako "Třesk", jako přechod jednotkových symetrických poměrů dvou veličin na asymetrický stav těchto veličin a další postup v posloupnosti střídání symetrií s asymetriemi. Důsledek je ona kvantová pěna, zvlnění samotných veličin délka a čas - zvlnění je jejich /lokální/ nejednotkový vzájemný poměr. Pěna /prostorová/ se pak do průmětny /plošné/ jeví jako shluky bodů + neshluky bodů, "uzlíky-kvanta" a ty pokud dospějí do stavu "jisté nefraktální harmonie" se chovají jako elementární částice. Struna chvěje-li dle určitého matematického / harmonického nefraktálního / předpisu, se stane, projeví se do stavů odlišitelných - elementy hmoty. ). Kvantová pěna je důvodem neslučitelnosti kvantové teorie a obecné relativity.
( Neslučitelnost je v tom, že v kvantové pěně se tvoří symetrie /něco jako 1 + 10^4500 = 2 + 10^4500 / "vlnobalíčků" dimenzí veličin, které do makrosvěta přechází v jednu asymetrii /něco jako
1 + 100 nerovná se 2 + 100 / přesněji parabolickou rovnováhu stavů jako první zákon ve vývoji stavů /makrosvěta/ po Třesku. Kvantový svět je symetrický - lineární, ve smyslu 1 + 10^4500 = 2 + 10^4500 . [ Vesmír náš po Třesku, v krocích střídání symetrií s asymetriemi na posloupnosti i ten před Třeskem v krocích na posloupnosti a možná ještě dál v krocích střídání symetrií veličin s asymetriemi ....svou vizi popíši jinde, jindy. ]. Takže : Změna stavu veličin, inertního symetrického před Třeskem, přechází do dlouhé posloupnosti změn střídání symetrií s asymetriemi a to ve Třesku /až k člověku, DNA/ "pomocí" prvního počátečního pravidla /dále označím PPP/ . To pravidlo je nějak tak univerzální, že pro makrovesmír se chová /matematicky/ jako pravidlo paraboly A2 = 2B a pro mikrovesmír jako linearita, kterou já - nematematik - si ""musím"" představovat jako A2 /2B = A2/ 2B ...parabola rovná se parabole....potažmo v rovnici, kterou vidíte na úvodní straně vpravo v záhlaví. ... ono střídání symetrií je filozofií "přehazování horkého bramboru"
1 + 10^4500 = 2 + 10^4500 vůči 1 + 100 nerovná se 2 + 100. ). Ve skutečnosti je kvantová pěna důsledkem našich představ o bodovosti elementárních částic. ( Bodovost je důsledkem promítání : Máme např. sínusovku na papíře. Na ní máme volené malé úsečky. Pak dáme-li papír se sínusovkou před oči vodorovně, budou se úsečky lokálně "zřeďovat" a jinde lokálně "zhušťovat". Bude-li sínusovka mít vysokou amplitudu, bude průmět nepatrných úseček se jevit na průmětně v přímce jako střídání "bodů" a "mezer" tj. kvantování. Čili ona Kulhánkova bodovost je průmět nebodových úseček do pootočené soustavy dimenzí. Kvantová pěna je tedy opravdu "shlukování vlnobalíčků" dimenzí délkových i časových a tyto ""shluky"" jsou ( svým chováním, vlastnostmi, projevem ) hmotové elementy. Domnívám se navíc, že ve shluku - průmětu vlnobalíčku je zabudován směr i opačný tok času ( jedné i více dimenzí ) na nepatrný interval času, např. 10-28 sec. ). Zvyšováním energie bodové částice zkracujeme její vlnovou délku a můžeme sledovat stále menší a menší časoprostorové oblasti. Problém kvantové pěny zaniká v teorii strun, struna jako útvar o rozměrech Planckovy délky nemůže zkoumat rozměry menší než má sama.
( Planckova délka číselně pro nejednotkový poměr dimenzí veličin je závislá nejen na lidské volbě jednotek, ale i na parametrech ve kterých se právě nachází Země ve vesmíru v určitý odvinutý historický čas a v určité etapě evolučního zesložitění hmoty. Proto by mohly být Planckovy konstanty v jiných dobách po Třesku a u jiných soustav pozorovatelů ( v makro- či mikro- měřítcích ) s relativistickými situacemi jiné, jiná číselná hodnota Planckovy konstanty ... a nemusel by platit předchozí výrok pana Kulhánka. ). Je-li struna skutečně základním stavebním kamenem světa, ( ona struna-útvar-vlnobalíček z veličin délka a čas jak to řekl Edward Witten ukázal, že struny nemusí být 1D útvary, mohou být i 2D, 3D atd. útvary v mnohadimenzionálním časoprostoru s mnohodimenzionálním časem ). neexistují nástroje pro průzkum menších rozměrů než je Planckova délka a nemá smysl kvantovou pěnu zavádět.
( /? jak jsem řekl já/. A přesto má smysl hledat ""jak příroda vlnobalíčkuje veličiny, ony dvě základní k výtvorům, co se už projevují jako elementy hmotové"" ). Její zavedení bylo spojeno s bodovým pohledem na svět. Proto je také teorie strun slučitelná s obecnou relativitou. ( Totiž jedna dimenze mezi makrovesmírem asymetrickým parabolickým a mikrovesmírem symetrickým hraje onu roli neslučitelnosti obou teorií... a bude do té doby neslučitelnost panovat dokud fyzikové nepochopí "můj dvouveličinový vesmír", v němž se rozdíly smaží střídáním symetrií s asymetriemi tj. stav
A2 / 2B = 1 přejde ve stav A2 / 2B = A2 / 2B ....., čemuž já říkám ""kulhavé schody"" na posloupnosti geneze stavů střídání symetrií s asymetriemi ... atd. v jiných ( odborníky nečtených ) vizích
( pro které potřebuji matematika na vystavení diskutovatelné hypotézy ).

.... což bych zhodnotil ( zhodnotil červené vsuvky do předchozího Kulhánkova textu ) použitím slov Armstronga na Měsíci : "Jak malý je to ode mě přídavný krůček do celé dosavadní fyziky a jak obrovský z toho bude myšlenkový skok, který budou muset fyzikové v myšlení zdolat" ... zní to ode mě nafoukaně ? Omlouvám se, ... promiňte mi, že své vizi skálopevně věřím.

----------------------------------------------------------------------------------
Tento článek běží na internetu bez odpovědí a bez kritiky už 7 let , viz http://olilalo.blog.cz/0809

CHRAMOSTAK: No jasně !
Vyházet z výpočtů, z fyzikálních výpočtů konstanty které ovšem (!) obsahují fyzikální veličiny, je podle mě podvod. Co z takové rovnice zbude, když z ní vyházím fyzikální veličiny ?? Viděl jsem to u machrůůů z Opavské university, ale po výpočtu už tito nadutci už zpět do rovnic ty konstanty zpět nikdy nedali... to je podvod !, nééé ?

ULTRAMARINE:
Takze prestoze fyzikove jsou ve sve podstate minimalisti a maji radi co nejmene zakladnich objektu a zakonu, proto se je snazi sjednotit pomoci vsemoznych symetrii, tak tady si doprejou zakladni veliciny dokonce tri, aby se s tim dobre pracovalo.
Pane, mě se zdá, že tu mluvíte tak, že vesmír by se měl podřizovat tomu jak se to lépe hodí fyzikům...to ne, takže palec dolů.

ULTRAMARINE: reakce č. 02
Ale hlavne to neni nic noveho. Bezne pouzivame soustavu CGS (centimetr-gram-sekunda), ktera pouziva tri zakladni veliciny - delku, hmotnost a cas. Ale to ne proto, ze by tvrdila, ze to nelze, ale protote ten formalismus je pomerne prehledny a tudiz vyhodny. V minulosti ale byly pokusy (a uspesne) o redukci poctu velicin ne na dve, ale i na jednu. Je mozne pouzit pouze jednu zakladni velicinu a z ni pres ruzne prirodni konstantny odvodit dalsi a dalsi.
Pane, první námitka : a v tom to je, že já nepoužívám "soustavu" CGM proto že navrhuji jinou "soustavu" tj. HDV čili navrhuji, že vesmír "má" realizuje se pouze ze dvou veličin ( Délka a Čas ) a hmota ( hmotové elementy ) není základní veličina, ale je postavena, realizována z těch dvou základních veličin tedy z dimenzí veličiny "Délka" a veličiny "Čas" a to způsobem "vlnobalíčkování" těchto dimenzí do útvarů které mají charakter a vlastnosti hmotové
Pokud zde říkáte unizono, že to jde redukovat CGS, pak "já o koze a ty o voze" ( neurazte se je to pouze přísloví ). Hovořit o formalizmu je nesmysl protože nelze vesmíru poručit jak se má chovat. On nám říká jaký je a my to pouze hledáme. Pokud si myslíte, že lze "popisovat" vesmír pouze pomocí jedné veličiny ( asi máte na mysli pouze délku ) a tuto "doplňovat" konstantami, tak já tuto hloupost, spíš debilovinu už viděl, hloupost proto, že tyto takzvané konstanty nejsou jen holé číslo, ale jsou svázány s nějakou fyzikální veličinou, takže podvodem se tyto veličiny "pomocí" konstant vnesete do rovnbic. To je podvod.
I tak díky za názor a debatu.

RAGUPKI:
reakce č. 07
Mrzí mě, pokud jste bral moje šťournutí jako nějaké invektivy, ale mně se to celé zdá dost odtržené od reality. Bohužel pro lidi s bujnou představivostí, fyzika není "názor" nebo "pohled na věc", který lze překopat jedním, byť sebegeniálnějším, nápadem. Fyziku lze buď rozšířit (jako se to stalo u kvantové teorie a relativity) nebo popsat nějak jinak. A to se snažím zjistit. Popisujeme něco, kam ještě lidské poznání nedošlo, nebo jen formulujeme nějaký nový, hezčí náhled na známé věci?
Není třena se omlouvat, bylo to šťouchnutí v mezích a v romantice dialogu.

Bohužel pro lidi s bujnou představivostí, fyzika není "názor" nebo "pohled na věc", který lze překopat jedním, byť sebegeniálnějším, nápadem. Jsem proti. Každý objev byl jistým způsobem "překopáním" fyziky. Anebo Einstein tu fyziku nepřekopal jedním bujným nápadem o tom že graqvitace není síla ale zakřivený časoprostor ? A jiní fyzici když něco objevili tak nepřekopali fyziku ? Já si myslím, že tu nejde o totální překopání celé vědy, ale o postupné zpřesňování byť by to někdy bylo zásadní a hodně revoluční. Já svou HDV rozhodně nebourám současnou fyziku a její poznatky, jsem přesvědčen že ne. Myslím si že pouze tuto fyziku ukazuji v jiném úhlu vidění.

Fyziku lze buď rozšířit (jako se to stalo u kvantové teorie a relativity) nebo popsat nějak jinak. A to se snažím zjistit. Popisujeme něco, kam ještě lidské poznání nedošlo, nebo jen formulujeme nějaký nový, hezčí náhled na známé věci?

Ano.
Děkuji za zajímavou debatu.

RAGUPKI: reakce č. 06
Má tyto a tyto vlastnosti, vlnová funkce má vlastnosti…a jaké má ta částice ? Z té rovnice lze vyčíst i vlastnosti částice ? Asi ano, neb jste řekl že „podle“ ní se částice chová…nechť se s tím naše představivost popere, jak chce. proto se s tím peru Není v tom žádná temná magie. Magie ne, ale námitky a protinázory nejsou zakázány… Vaše otázka "vlnění čeho" je, řekl bych, již pár desítek let ve fyzice velmi důkladně zodpovězena a experimentálně demonstrována. gfajn, takže mi zopakujte co fyzika pár desítek let říká o tom „co se vlní, čeho vlnění. Děkuji.“ To, jak si to představujeme či jak tomu říkáme, je věc pro nás pomocná. takže fajn, takže jste mi dokonce dovolil abych si to představil tak, že Schrodingerovo vlnění je pouze jakási učesaná ukrášlená rovnice „chaotického“ vlnění…a tím může být i onen vlnobalíček, anebo časoprostorová pěna.Takže když říkáte, že se vlní časoprostor, zajímalo by mě, co to znamená? jí si myslím, že na velkých kosmologických škálách se čp nevlní, že se pouze zakřivuje v rámci gravitace. Vlnění čp se projeví až na těch škálách malých. Tam je čp zpěněn. Přístroje které by zaznamenaly onu pěnu čp, zatím nemáme. To se nějak mění metrika časoprostoru? Myslím si, že euklidovský prostor, potažmo časoprostor je nekřivý, plochý a existuje jen tam kde není hmotných těles, čili v našem vesmíru není, ale je tu, pokud uznáme (zjistíme) že euklidovský čp je pouze „rastrem“ do něhož je vnořen křivý čp, a těch může být mnoho…čili v jednom „rastru“ může být vnořeno mnoho křivých, zvlněných časoprostorů reálně fyzikálních. ** pokračování debaty později Jak přesně, třeba u rovinné elektromagnetické vlny (klidně jeden foton) v prázdném prostoru? a jsme téměř u toho. Néé v prázdném prostoru, ale když už tak časoprostoru (!) a pokud, tak elektromagnetické vlny „z dimenzí čp“ vnořené do 3+3 dimenzí plochého rastru…(?!?) Čili čp je dinamický v tom smyslu, že jedny vlny jsou vnořeny do jiných vln a to dohromady v dalších vlnách a to dohromady v euklidovském rastru. Tady se bojím, že se teorie střetne s experimentem. experiment by měl navrhnout zkoumat zde „elm“ je „v čp“ zda vlny z něčeho jsou v něčem, vlny z dimenzí jsou v čp z dimenzí …!? Dále pokud tvrdíte, že se částice sbalí do něčeho o velikosti srovnatelné s Planckovou délkou, jde o prokazatelnou nepravdu, to vám můžu dokonce z fleku ukázat u nás v laboratoři. Omyl. Já netvrdím, že se částice sbalí, já tvrdím, že se rp sbalí, tedy se sbalí dimenze toho čp a udělají tím vlnobalíček. Částice se nebalí, ale čp se balí ! Vlnové "balíky" částic to nejsou vlnové balíčky částic ! to jsou vlnové balíčky dimenzí veličinmohou být různě roztažené v prostoru, ano, přeci se nepopírá, že foton coby vlnobalíček je „jakýsi špagát“ pokřivený špagát a může mít jeden konec za Proximou a druhý konec za kvasarem u konce vesmíru…. Je to „dimenze“ která je „zkřivená“ a konec či začátek toho vlnobalíčku může být různě…; nejsem vševěd a tak to přesně nevím. Ale ani vy v laboratoři nevíte kde foton začíná a kde končí..klidně na makroskopické škále.

RAGUPKI: reakce č. 05
Takže částice se chovají tak, že se jim vlní nějaká veličina, pro kterou pan Schrödinger našel rovnici, která grafickému znázornění této veličiny dává vlnité chování, tak se nazvala vlnová funkce.
Jo pane, to je rána do pranice. Říkáte, že té částici se vlní nějaká veličina !! Ano, říkáte to tak ? Pak se ptám "jaká" veličina "se" vlní té částici. A říkáte tu že Schrodinger pro tu veličinu, co se téééé částici vlní že pro ní tento pán našel rovnici, a pak říkáte, že se ona částice "chová" podle toho jak se vlna vlní dle vlnové funkce. Z čeho je to vlna ? z dimenze ? a ta vlna ( vlnové funkce ) neobsahuje čas ? Pokud ano jak se "vlní" ten čas ? Anebo se nevlní ?
Zopakuji to : částice která je korpuskulí i vlněním tak pro tuto vlnu se ještě někde bokem vlní nějaká veličina ..ano ?, tak jste to nějak řekl !!
Prosím, neberte mou ironii ve zlém, je to jen v rámci zdravého provokačního dialogu. Děkuji.

RAGUPKI: Reakce č. 04 Ale dokud nevíme, jak přesně "zvlněný" časoprostor myslíte, nemá cenu o ničem spekulovat. To je logicky špatná odpověď. Přesně podle vašeho návodu bych mohl říci :Ale pokud nevíme jak přesně ten Higgsův boson vypadá, nemá cenu o něčem spekulovat natož ho hledat za miliardy peněz.
Opakuji : říkáte že pokud o tom a tom nic nevíme pak nemá cenu o tom dál se bavit a spekulovat. Takže já nesouhlasím.

RAGUPKI: reakce č. 03 Tím zvlněným časoprostorem si nejsem jist. Slovo "zakřivený časoprostor" je něco, co vystihuje neintuitivní metriku obecné relativity, slovo "zvlněný" mi už implikuje nějaké zhušťování a zřeďování a tam se obávám, že bude potřeba nějaká hmotnost, která to zařídí. Ale dokud nevíme, jak přesně "zvlněný" časoprostor myslíte, nemá cenu o ničem spekulovat. Jinak pravdu má Ultramarine, fyzika nám říká, že se částice chovají prostě NĚJAK.
Po internetu se "potuluje" spousta článků kde se mluví o "časoprostorové pěně"..., co si myslíte že to je ? Já tady vidím ono zvlnění čp dimenzí. Samozřejmě, že se to vlnění najde na Planckových velikostních škálách a že "zvlnění" není v dalekém makrokosmu, pouze jistá jemná křivost čp z důvodů gravitace ) A také se potuluje spousta článků ( fyziků ) kteří mluví o tom, že "zpěněné" je vakuum. Co jiného se "pění" než dimenze časoprostorové ?!!
Proto tu také navrhuji onu HDV. Je to n á v r h na přemýšlení ( pro některé **** je to na plivání a hanobení ).

RAGUPKI: Dílčí odpověď č. 02
Slíbená tabulka je zde :
http://www.hypothesis-of-universe.com/...d_041.jpg
Prosím, jaké máte k ní připomínky, jsou v ní vady ?

ULTRAMARINE:
Dílčí odpověď č. 01
Ale hlavne to neni nic noveho. Bezne pouzivame soustavu CGS (centimetr-gram-sekunda), ktera pouziva tri zakladni veliciny - delku, hmotnost a cas. Ale to ne proto, ze by tvrdila, ze to nelze, ale protote ten formalismus je pomerne prehledny a tudiz vyhodny.
Ten "formalizmus" výhodný sice (poměrně) je, ale proč používat čínské písmo když můžeme použít latinku ??, tím mám na mysli to že dnešní zápisová technika pro celou fyziku je z historického důvodu stavby vědy fyzikální velmi velmi složitá oproti jiné řeči jako je např. dvojková soustava. Namítnete, že fyzikální věda se nedá zapsat ve dvouznakové řeči, že by to byl totální nepřehledný chaos. Já ovšem mám vedle řeči číských znaků a řeči latinky a řeči řečtiny řeč dvouznakovou tj. "x" a "t" pro interakční zápisy všech známých interakcí, kde "x" a "t" presentují-representují dimenze délkové a dimenze časové a...a jde to, sedí to. Takže pokud lze (!) přepsat celou fyziku anebo alespoň nahradit všechnu hmotu, všechny elementární částice těmi znaky do dvouznakové řeči, tak proč to neudělat ? proč nezjistit zda to lze ? a proč neověřit zda by taková zápisová technika přímo neodpovídala realitě z vesmíru. Vesmír je dvouveličinový a hmota je stavěna ( tím vesmírem ) stylem vlnobalíčkování dimenzí "x" a "t".

ULTRAMARINE: Dokonce je mozne pracovat kompletne v bezrozmernych jednotkach (Planckovy jednotky), kdy napr. bezrozmerna velicina odpovidajici delce predstavuje pomer delka/(Planckova delka). Je to definovano presne tak, aby z rovnic vypadly fundamentalni konstanty G, Hbar, c, Coulombova a Boltzmannova. Moc se to ale nepouziva, asi mimo jine i kvuli tomu, ze rozmerova analyza je dulezita pri hrubem overovani spravnosti vypoctu.

RAGUPKI:
Dílčí odpověď č. 01
Zásadně nemám zásadních námitek, ale pojďmež upřesňovat každý své názory, takže : říkáte To je jednoduchá otázka, stačí udělat měření, říct TAK VELIKÁ, a je to :-) Jednotky jsou tím, co nám váže čísla s realitou, mohou být zvolené různě, ale ne všechny zcela libovolně. Můžeme diskutovat o tom, která volba je hezčí, ale to je lidský vjem, přírodě je to šumafuk. Myslím si že volíme jednotky u základních veličin. U odvozených pak už musíme s těmito volenými jednotkami manipulovat tak juak jsme je zvolili. O.K. dobrá ( poznámka : Já kdysi před mnoha lety navrhl, že bychom měěli naše jednotky poopravit a začít u rychlosti světla, tj. měli bychom zvolit za jednotku délky a jednotku času takový interval, aby se psalo c = 1 / 1 , tj. c = 1m*/1sec. A samozřejmě pak ostatní jednotky k tomu přepočítat. Za chvíli dodám jednu tabulku.

ULTRAMARINE: Dobrá, když to říkáte, máte to zřejmě ověřeno. Já to prozatím nevyhledával. Dobrá, pokud tedy se chovají částice jako vlnění, pak jaké, jaké je to vlnaní, vlna ? Já chtěl jen prstem poukázat na princip, tj. že když se umí čp křivit ( gravitace ) a vlnit, pak kdo a čím zakázal, aby se mohl čp i vlnobalíčkovat ? a to stylem např. kompaktifikování dimenzí veličin. Prostě to nikdo nezkoumal a ani nezakázal a ani to nezakazuje žádný důvod a žádný zákon ....a není to v rozporu s žádnou soudobou platnou teorií. Pokud ne, pak proč takovou hypotézu nevyslovit, že "vlnobalíček" ( z dimenzí veličiny "Délka" a veličiny "Čas" ) je, může být, svým charakterem ( i podstatou ) elementární částicí mající i vlastnost - hmotnost ? P r o č ne !!????

JOSEFDRUHY: To je jednoduchá otázka, stačí udělat měření, říct TAK VELIKÁ, a je to :-) Jednotky jsou tím, co nám váže čísla s realitou, mohou být zvolené různě, ale ne všechny zcela libovolně. Můžeme diskutovat o tom, která volba je hezčí, ale to je lidský vjem, přírodě je to šumafuk.

JOSEFDRUHY: Tím zvlněným časoprostorem si nejsem jist. Slovo "zakřivený časoprostor" je něco, co vystihuje neintuitivní metriku obecné relativity, slovo "zvlněný" mi už implikuje nějaké zhušťování a zřeďování a tam se obávám, že bude potřeba nějaká hmotnost, která to zařídí. Ale dokud nevíme, jak přesně "zvlněný" časoprostor myslíte, nemá cenu o ničem spekulovat. Jinak pravdu má Ultramarine, fyzika nám říká, že se částice chovají prostě NĚJAK. Slovo na to nemáme, to je jako kdybychom žili v dvourozměrném světě a chtěli popsat válec. Tak řekneme, že někdy vypadá spíš jako kruh, někdy jako čtverec, většinou je to nějaký podlouhlý šišoid a v hypotetickém nepředstavitelném třírozměrném prostoru je to popsáno třeba třemi konkrétními rovnicemi. Bác.
Takže částice se chovají tak, že se jim vlní nějaká veličina, pro kterou pan Schrödinger našel rovnici, která grafickému znázornění této veličiny dává vlnité chování, tak se nazvala vlnová funkce. Má tyto a tyto vlastnosti, nechť se s tím naše představivost popere, jak chce. Není v tom žádná temná magie. Vaše otázka "vlnění čeho" je, řekl bych, již pár desítek let ve fyzice velmi důkladně zodpovězena a experimentálně demonstrována. To, jak si to představujeme či jak tomu říkáme, je věc pro nás pomocná. Takže když říkáte, že se vlní časoprostor, zajímalo by mě, co to znamená? To se nějak mění metrika časoprostoru? Jak přesně, třeba u rovinné elektromagnetické vlny (klidně jeden foton) v prázdném prostoru? Tady se bojím, že se teorie střetne s experimentem. Dále pokud tvrdíte, že se částice sbalí do něčeho o velikosti srovnatelné s Planckovou délkou, jde o prokazatelnou nepravdu, to vám můžu dokonce z fleku ukázat u nás v laboratoři. Vlnové "balíky" částic mohou být různě roztažené v prostoru, klidně na makroskopické škále.

Mrzí mě, pokud jste bral moje šťournutí jako nějaké invektivy, ale mně se to celé zdá dost odtržené od reality. Bohužel pro lidi s bujnou představivostí, fyzika není "názor" nebo "pohled na věc", který lze překopat jedním, byť sebegeniálnějším, nápadem. Fyziku lze buď rozšířit (jako se to stalo u kvantové teorie a relativity) nebo popsat nějak jinak. A to se snažím zjistit. Popisujeme něco, kam ještě lidské poznání nedošlo, nebo jen formulujeme nějaký nový, hezčí náhled na známé věci?

RAGUPKI: Pane RAGUPKI, není lehké vybrat si odkud ten krajíc načít. Zkusím takto : Co je to "euklidovský prostor, potažmo časoprostor" jistě víte. Od dob Einsteina už víme, že čp v okolí hmotného tělesa se zakřivuje. Respektive zakřivený čp presentuje samu gravitaci. Takže už víme, že čp "křivit" lze !!!!!!! Křivý čp už není tabu. Tabu není ani "zvlněný" čp... fyzika říká, že některé elementární částice ( zřejmě všechny ! ) se chovají jednou jako "korpuskule" a jindy jako vlnění !! A jsme u první otázky: vlnění čeho ???
Přichází "tvrzení", že ono vlnění je vlněním časoprostoru. Ba co dím čp se "zvlnobalíčkuje" do jistého vlnobalíčku s velikostí srovnatelnou s Planckovou délkou.
Tak to byl první krůček do zdejší debaty.

ECLECTICA: Ve smysluplnou debatu nevěříš ??, jenže o ní se musí zasloužit obě strany, já i ti druzí a tak těm všem co sem zavítají nevěříš už na začátku ? Pak : odchod do jiného klubu.