muzete mi to rikat do omrzeni, ja to stejne neprijmu, protoze dilatace je rozdil mezi dvema udaji namerenymi dvema casomery. vy si klidne rikejte dilatace pro vas interval, ale to, o cem tu hovorim ja, je dilatace tak jak ji chape fyzika & vsechny vzorce odvozene plati pro dilataci, jak ji popisuju ja.

tim ze pouzivate zavedene pojmy ve svem vlastnim & jinem vyznamu si vubec nepomahate. neni divu, ze to pak nemuzete pochopit.

1000 sekund pozemských ekvivalentní 3 sekundám raketovým

to je ten nesmysl, co vam uz pres mesic vymlouvame. sekunda je sekunda vsude stejne. neni zadna natazena sekunda nebo kratsi sekunda. sekunda je jednotka casu. sekunda je, kdyz se vterinova rucicka pohne o 6 stupnu. zkratka sekunda je sekunda.

A dokonce ..dokonce, obojí je doma, protože obojí pozoruje jen domácí pozorovatel
a) na svých domácích hodinkách a v
b) přístrojích když dostává z rakety informace, které vyhodnotí jako dilataci...atd.

porad to nechapete. pozorovatel doma meri na svych hodinkach. raketan na rakete meri na svych hodinkach. pozemstan nemusi pozorovat raketovany hodinky. pozemstan si srovna hodinky s raketanem pri startu, necha ho roky cestovat po vesmiru aniz by vubec tusil, kde je & kdyz se jednoho dne raketan vrati na zem, oba dva zjisti, ze jejich hodinky ukazuji ruzny cas. v tom okamziku jsou v jedne soustave (zeme), nepohybuji se. nezdaaaa se, ze cas na rakete bezi pomaleji. on proste pomaleji bezi. je to fakt, ne ze se to zdaaaaaa.

& jestli uz jste konecne pochopil, ze na pohybujicim se telese bezi cas vzdy pomaleji, tak by vam nemelo delat potize pochopit I to, ze raketa se pohybuje I kdyz brzdi. takze I pri brzdeni se na ni cas pohybuje pomaleji.

mate to dokonce odvozene matematicky v tom dokumentu.

ne! pozemstan vidi na svych hodinkach 1000s, raketan vidi na svych 210s. jenze jsou kazdy nekde jinde. teprve kdyz se opet setkaji, muzou si svoje hodinky navzajem porovnat.

v tom paradoxu dvojcat jsou temi pomyslnymi hodinkami Petr & Pavel. nejsou to zrovna nejpresnejsi meridla casu, ale sedmdesatileteho od tricetileteho by nemel byt problem rozeznat. petr se podiva na pavla & vidi mladika. pavel se podiva na petra & vidi starika.

ne, neni Pravda, ze zrychleni zvoli & uz se nemeni. pro tenhle pripad je to jeste relativne snadne spocitat. ty vztahy by sly vyjadrit I pro pripad, ze zrychleni behem letu meni, ale bylo by to vyrazne slozitejsi.

pokud raketa konstantnim zrychlenim brzdi (-a), tak jeji rychlost bude postupne klesat, az se raketa zastavi. pokud buse brzdna sila pokracovat, raketa zacne opet zrychlovat, ale opacnym smerem. z brzdeni se stane zase zrychlovani, raketa poleti zrychlene na druhou stranu. & bud bude porad zrychlovat (motory porad zapnute), nebo poleti konstantni rychlosti (motory vypnute), nebo bude brzdit (zapnute motory na opacne strane).

ale to je klasicka fyzika, platna I tady na zemi. priklad je treba kamen vrzeny kolmo vzhuru. leti nahoru, ale gravitacni sila ho nekde zastavi, obrati se smer letu & kamen zrychluje, az dopadne na zem.

vzdyt si staci predstavit, ze raketa se pohybuje smerem vzhuru, takze kdyz se na ni divate ze zeme, vidite jen jeji podstavu. jake pootoceni potom? jake promitnuti do prumetny? vy si to naivne predstavujete, ze raketa zrovinka leti kolem vas, kde se na ni divate kolmo ve smeru letu. jako kdyby priletela zleva & zmizela vpravo. tak to vubec byt nemusi.

uz nekolikrat jsem se vas ptal, kolem ceho se soustava rakety udajne pootoci, na kterou stranu & o kolik.

Dilatace by měla být "prodlužováním intervalu"

ne! I to jsme vam uz nekolikrat rikali. dilatace casu je skutecny rozdil mezi dvema udaji na dvou hodinach. jedny stojici, druhe pohybujici se. neni to prodluzovani intervalu.

ostatne, termin 'prodluzovani intervalu' ani nedava moc smysl. jeste jednou :

co to znamena, ze delka kontrahuje? to znamena, ze my nasim metrem namerime kratsi vzdalenost nez nameri pohybujici se raketan svym metrem (z jeho hlediska se nic nemeni) :
L (namereno nami) ≤ L'(namereno raketanem), cili

L'=L/√(1-v^2/c^2)

co to znamena, ze cas dilatuje? to, znamena, ze my nasimi stopkami namerime cas delsi nez nameri pohybujici se raketan svymi stopkami (z jeho hlediska se nic nemeni) :
t (namereno nami) ≥ t' (namereno raketanem), cili

t'=t*√(1-v^2/c^2)

pamatujte : my mame na zemi nas metr & nase hodinky (x,y,z,t). raketan ma rakete svuj metr & svoje hodinky (x',y',z',t').

lorentzovy transformace prepocitavaji mezi temito soustavami, tedy vyjadruje promenne v jedne soustave pomoci promennych v soustave druhe.