Krasne ruznorody W30. respekt. ja oproti tomu jedla dost na jedno brdo...
My first Whole30
http://myfirstwhole30.tumblr.com/

tak jsem prave v ramci reintroduction vypila trochu mlika, a prekvaoilo mne, jak je dobry :) uz je to strasne dlouho co jsem naposled pila mliko jen tak samotny, vzdycky v kafi, nebo jen smetanu...
sakra to jsem se nemela dozvedet :)

SKORZENY: velka cast toho je pekne laicky vysvetlena v Power, Sex, Suicide.

ZUZKAOU: ale probiha i v ostatnich vrstvach, byt mene (Accordingly, these two layers have the greatest capability for production of previtamin D3 and vitamin D3, whereas the other layers have a lesser capability). tj. pokud se opalis, poklesne produkce v nizsich vrstvach a pokud to jde z tech vyssich smyt, stale to dava smysl.
ciste opalenim ty nizsi hodnoty imho nebudou, staci porovnat jejich hladinu s cernosskymi h&g skupinami v africe, kteri maji ty hodnoty podstatne vyssi ( http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22264449 ). navic kdyby to skutecne bylo opalenim, stejne to nevysvetli, proc jini lide maji vyssi hodnoty - to se snad opaluji jen surfari? :)

nicmene fakt tu kvuli takovehle kuriozite nechci rozjizdet uplne zbytecny flame, urcite mame lepsi veci na praci :) a tipuji, ze data, ktera by to rozresila, neexistuji, tak proc ztracet cas?

NYX: no dost bych si tipla, že na tu studii nikdo nenavazoval, bo nebyla smysluplná. D3 se tvoří ve spodních vrstvách kůže, tam kam se dostane krev - která tam přinese potřebný druh cholesterolu, co se po ozáření změní na D3, takže pokud z kůže opalujících se lidí těžili D3, tak to museli škrábat do krve...

A teda u těch surfařů - není to čirou náhodou tím , že opálení blokuje pronikání UV do potřebné hloubky kůže a tudíž se nové D3 netvoří?

Jestli vono to nebude něco jako zázračný hořčíkový sprej, který vyřeší váš nedostatek hořčíku... Jen teda bohužel přes kůži se toho moc nevstřebá, takže to může pomoci s povrchovými dermatologickými problémy, ale to je tak všechno.

NYX: ano toto sa obcas objavuje
Dcko sa v skutocnosti uklada dost hlboko na to, aby si ho zmyl
respektive by si musel pouzit kvalitnu dratenku :)

kchůl - http://www.wired.com/2014/04/hadza-hunter-gatherer-gut-microbiome/

Lovci a sběrači nemají ve střevech bakterie jaké je třeba bifibacterie, ale mají tam pomnožené druhy, které v západním světě korelují s výskytem různých chorob - včetně autoimunitních chorob. A teda spoustu neznámých druhů.

Jedny placky, co se s úspěchem dají používat místo indickejch placatejch chlebů. TEdy pokud jedete na safe starches.

500 g tapiokové mouky - asi to půjde naředit mandlovou/kokosovou moukou, ale teda ne zcela nahradit a přestane to být neutrálně chutnající placka. Kdo jí rýži, tak to namíchá půl napůl s asijskou rýžovou moukou (je jemně mletá a lépe se s ní pracuje)
10 g namletého lnu/chia semínka.
1 vejce
200 ml vody
100 g oblíbeného tuku
150 ml kefíru/ vody s lžičkou medu a lžičkou sušených kvasnic.
5 g soli

Rozpustit tuk, smíchat s vodou a přilít do do muk smíchané se solí, přidat vejce a začít usilovně hnětat. Postupně přilévat kefír/ kvásek tak, aby to bylo celkem tuhé těsto. Hnětat usilovně a dlouho (robot je vcelku klíčovej), dokud to nezíská konzistenci zhruba jako formela. Vrazit přes noc do lednice a pak nechat dokynout. Bude to vypadat jako formela s maličkejma bublinkama. Odebírat vždycky kousek těsta, udělat kuličku a v ruce rozplacatit na tenkou placku. (Na vále to nebude moc fungovat, bude se to na něj a na váleček lepit, v ruce to jde - případně je možné je ještě trošku namastit). Opékat na sucho na rozpálené pánvi. Jsou příjemně měkké - asi kdyby tam bylo víc vajec/lnu, tak by to možná šlo i rozválet na větší placky ala tortily.