v NZZ vysel clanek analyzujici data z nemecky Energiewende, treba to tady nekoho bude zajimat:

"Neúspěch energetické transformace: Proč Německo vyrábí méně elektřiny navzdory rekordnímu rozvoji větrné a solární energie

Často se říká, že energetická transformace zemi výrazně posunula vpřed. Analýza deníku NZZ však ukazuje, že o tom nelze ani mluvit.
Morten Freidel, Sophia Kissling, Simon Off

Když němečtí politici hovoří o energetické transformaci, rádi vyprávějí příběh o úspěchu. Pravidelně například poukazují na to, že v současnosti pochází přibližně 60 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, což je rekordní hodnota. Jejich poselství zní: Energetická transformace je vzorem. Německo dosáhlo v rozvoji větrné a solární energie takových úspěchů, že nyní nesmí polevit. Vydrží tento příběh kritické zkoumání?

Tato čísla ukazují jiný obraz. Od přelomu tisíciletí zvýšila země výkon svých elektráren o 143 procent, takže díky výstavbě větrných elektráren, solárních elektráren a dalších elektráren je na papíře schopna vyrobit tolik elektřiny jako nikdy předtím. Ve skutečnosti však množství vyrobené elektřiny ve stejném období pokleslo o 10 procent. Mezi výrobním potenciálem a skutečnou výrobou elektřiny je obrovská propast. Tato nesrovnalost ukazuje, že o úspěchu nemůže být ani řeč.

To by se mohlo zdát jako nic překvapivého. Větrné a solární elektrárny totiž nedodávají energii nepřetržitě, a právě tyto zdroje Německo v posledních letech rozšiřovalo, stejně jako mnoho dalších zemí. Zdá se tedy zcela logické, že výkon elektráren a množství vyrobené elektřiny se od sebe odlišují.

Pohled za hranice země však ukazuje, že tento vývoj není v žádném případě nevyhnutelný. NZZ vyhodnotila četná data za roky 2000 až 2024 z Eurostatu, statistického úřadu EU, a z dalších zdrojů. Své zjištění matematicky ověřila a zohlednila přitom zásadní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Výsledek: Německo v Evropě vyčnívá jako výjimečný případ.

Intenzivní rozšiřování, intenzivní odstavování

Například Španělsko zvýšilo v letech 2000 až 2024 svůj výkon elektráren stejně výrazně jako Německo, a to především díky nesčetným novým solárním elektrárnám. Na rozdíl od Německa tam však vzrostla i výroba elektřiny, a to přibližně o 30 procent. Podobná situace panuje v Nizozemsku, které zvýšilo svou kapacitu ještě výrazněji a vyprodukovalo o 40 procent více elektřiny.

Přitom Spolková republika vlastně udělala hodně pro to, aby vyráběla více energie. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi postavila nejvíce větrných a solárních elektráren. Přibylo jich tolik, že by čistě matematicky mohly dodávat více dodatečné elektřiny než v jakékoli jiné zemi EU.

Vše však dopadlo jinak. Žádný jiný členský stát EU nespojuje tak rozsáhlý nárůst větrných a solárních elektráren s tak výrazným poklesem domácí výroby elektřiny. Německo své kapacity rozšiřuje a zároveň je omezuje. I v relativním měřítku je tato země výjimečná: mezi několika málo zeměmi EU s klesající výrobou elektřiny není nikde větší rozdíl mezi celkovým nárůstem instalovaného výkonu a skutečnou výrobou.

Jak tedy vzniká tato obrovská propast?

Hlavní důvod lze vysvětlit jednoduše: Německo odstavilo obzvláště mnoho konvenčních elektráren, které mohly vyrábět elektřinu nepřetržitě. Zvláště těžce se projevuje odklon od jaderné energie. V roce 2010, krátce před havárií reaktoru ve Fukušimě, jaderná energie přispívala přibližně čtvrtinou německé elektřiny. Byla k dispozici i tehdy, když nefoukal vítr a byla tma.

Elektřina hlavně na papíře

K tomu všemu tato země odstavila více kapacit uhelných elektráren než kterákoli jiná v Evropě. Větrné a solární elektrárny nedokážou v takovém rozsahu nahradit ušlou základní zátěž.

Odstavení těchto konvenčních elektráren má o to větší dopad, že vítr a slunce v Německu poskytují pouze mírný výnos. Větrné elektrárny na pevnině jsou špatně vytížené, Spolková republika se v tomto ohledu nachází v dolní třetině států EU, u solárních elektráren pak v dolní polovině. Výrazně vyšší výnosy poskytují solární elektrárny ve Španělsku a větrné elektrárny v Irsku a Švédsku.

Politické rámcové podmínky tento problém ještě zhoršují, protože upřednostňují neefektivní rozšiřování. Kdo chtěl v Německu postavit větrnou nebo solární elektrárnu, nemusel se dosud starat o to, zda je daná lokalita pro tento účel vhodná či nikoli. Stát nevýhody tak či onak kompenzoval.

Německo je jako vzor jen částečně vhodné

Existují i další důvody poklesu domácí výroby elektřiny, které na první pohled působí jako uklidňující signál.

Německo tak dováželo více elektřiny ze sousedních zemí. Spalování domácího uhlí se v posledních letech v důsledku evropského systému obchodování s emisemi stále prodražovalo. V obdobích, kdy vítr a slunce slábly, dováželo Německo místo toho francouzskou elektřinu z jaderných elektráren nebo skandinávskou elektřinu z vodních elektráren. Proti tomu nelze nic namítat. Jenže Německo potřebuje obzvláště hodně energie právě tehdy, když je jí nedostatek i v sousedních zemích. To žene ceny nahoru a vyvolává politické spory.

Navíc to v zásadě jasně ukazuje, že německá energetická transformace je jako vzor jen omezeně použitelná. Kdyby všechny země dovážely tolik elektřiny z regulovatelných elektráren, evropská propojená soustava by měla problém.

V poslední době navíc Německo spotřebovává méně elektřiny. I to by se na první pohled dalo považovat za dobrou zprávu. Nejedná se však o úspěch v oblasti klimatické politiky, ale o porážku. Podniky, které spotřebovávají obzvláště velké množství energie, se stěhují do zahraničí nebo ukončují činnost. Klesající spotřeba je projevem ekonomické eroze. Energetická transformace totiž elektřinu nezlevnila, ale zdražila.

PES: Stručný verdikt: čísla většinou sedí, ale rámování je silně jednostranné a místy zavádějící. Není to úplný "doomsaying", ale je to klasický Wagnerův text - pečlivě vybraná fakta uspořádaná tak, aby vedla k závěru "OZE špatně, jádro dobře".

Co je zavádějící nebo silně zkreslené


1. Španělský blackout jako důsledek "přezírání rizika z dominance nestabilních zdrojů"

Tohle je nejproblematičtější tvrzení. Závěrečné zprávy ENTSO-E i španělské vlády řekly v podstatě opak. Předseda ENTSO-E uvedl, že problémem nebyly obnovitelné zdroje, ale řízení napětí, bez ohledu na typ generace. Bezprostřední příčinou byly přepětí způsobená selháním řízení reaktivního výkonu - přičemž některé elektrárny smluvně zavázané poskytovat řízení reaktivního výkonu selhaly, a v jednom případě dokonce reaktivní výkon přidávaly místo aby ho absorbovaly. Vyšetřovatelé došli k závěru, že povolení regulace napětí pro OZE a baterie by výpadku mohlo zabránit - praxe Španělska se liší od USA, kde FERC Order 827 vyžaduje regulaci napětí od inverter-based zdrojů již téměř deset let. Takže rámování "Španělsko zaplatilo za přílišnou závislost na OZE" je věcně nepřesné.


2. Selektivní výběr toho, co se neříká

Článek systematicky neuvádí věci, které by narativ relativizovaly:
* Bateriová úložiště explodují. Kapacita velkých bateriových systémů v Německu vzrostla z 2,3 na 3,7 GWh během 2025 (růst o 60 %), a registr ukazuje dalších 11,5 GWh v plánované výstavbě. Podle Solar Power Europe se evropská bateriová flotila od 2021 zdesetinásobila na více než 77 GWh.
* Vlastní spotřeba z FVE. To zmiňuje i diskutující Volmut - v Německu si v 2025 producenti sami spotřebovali 16,9 TWh z FVE, což na grafech produkce/spotřeby není vidět.
* Demand-side response a dynamické tarify - vůbec se nezmiňují, přitom přesně tohle záporné ceny stimulují.


3. "Bez dotací nelze stavět žádné OZE"

Sporné. V mnoha zemích už existují utility-scale FVE projekty postavené čistě na PPA (power purchase agreements) bez dotací. Pravdou je, že to je v ČR/Německu zatím obtížnější právě kvůli kanibalizaci, ale tvrzení "vůbec nelze" je nadsazené.


4. Implicitní teze "jádro je řešení"

Autor je dlouhodobě jaderný advokát (publikuje v Oslu řadu let na toto téma) a článek odkazuje na sérii vlastních textů ve stejném duchu. Neříká ale, že nové jaderné projekty mají vlastní obrovské problémy s náklady a zpožděními (Hinkley Point C, Olkiluoto 3, Flamanville 3 - všechny extrémně překročily rozpočet a termíny). Forwardová cena ~90 EUR/MWh je mimochodem nižší než strike price Hinkley Point C (£92.50/MWh v cenách 2012, dnes přes 130 EUR/MWh inflačně upraveno).


5. "Drama" záporných cen

Záporné ceny jsou problém pro investory do OZE bez dotace, ale nejsou problémem pro spotřebitele ani pro stabilitu sítě. Jak poznamenává komentář na HN citovaný v jednom ze zdrojů - záporné ceny nemají vliv na stabilitu sítě, znamenají jen, že trh se vyčistil pod nulou; soustava je stále vyrovnaná. Článek směšuje ekonomický signál (přebytek levné nestabilní nabídky) s technickým problémem (stabilita sítě), což jsou různé věci. Hacker News


Závěr

Není to dezinformační článek - fakta a čísla jsou v drtivé většině korektní. Je to ale agenda-driven analýza:

Reálné výzvy (kanibalizace, potřeba flexibility, náklady na regulaci) prezentuje jako neřešitelnou krizi.
Řešení, která se reálně nasazují (baterie, dynamické tarify, hybridní systémy, demand response), buď neuvádí vůbec, nebo je odbývá jako "jen do jisté míry".
Španělský blackout interpretuje opačně, než říkají vyšetřující orgány.
Implicitně staví jádro jako "racionální alternativu", aniž by zmínil jeho ekonomické problémy.

Není to "strašné" v tom smyslu, že by lhal o číslech. Je to ale klasický příklad toho, jak se z reálných technických výzev dá tendenčním rámováním vyrobit ideologický text. Pokud vás zajímá vyváženější obraz, doporučuju číst spíš Fraunhofer ISE nebo IEA reporty, které popisují stejné jevy bez té doomsay vrstvy.

Mimochodem - diskuze pod článkem je celkem rozumná, zejména první komentář od Volmuta klade věcně dobré otázky (proč zrovna -500 EUR když přes ČR jen tekla elektřina ze Slovenska) a sám doplňuje, že garantované výkupní ceny v ČR doběhnou do 2033 a v Německu už jsou dnes na úrovni 5-8 ct/kWh, takže "katastrofa" má spíš charakter dočasného přechodného problému.

(Claude AI, opus 4.7)

NECROMAN: Teda, shodit to na regulaci sítě mi připadá (podle dostupných informací) hodně sprosté zjednodušení...

Ale ono to opdovídá profilu pana Rady - člověk, který podniká ve fotovoltaice, musí z principu kydat hnůj na všechny kolem a neuznat chybu FVE

Třeba novinky to shrnují krásně pro laiky:
Za historický výpadek proudu může obří solární elektrárna, píší ve Španělsku - Novinky
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-za-historicky-vypadek-proudu-je-zodpovedna-obri-fotovoltaicka-elektrarna-pisi-ve-spanelsku-40526990

Níže byl odkaz na marigold: https://www.marigold.cz/item/spanelsko-blackout-kdo-za-to-muze/

Pěkné shrnutí, co se všechno dělo ve Španělsku
Co bylo příčinou blackoutu ve Španělsku? | Marigold.cz - Sítě a Technologie
https://www.marigold.cz/item/spanelsko-blackout-kdo-za-to-muze/

SHEFIK: protože to není odemčeno navždy, tak

Co se stalo během pěti sekund, kdy se ve Španělsku zhroutila síť? Operátor zveřejnil první výsledky vyšetřování blackoutu
Petr Zenkner - redaktor
30. 4. 2025 00:00

Operátor Red Eléctrica zveřejnil důvody, které podle něj vedly k blackoutu ve Španělsku. Vyšetřování ale dále pokračují.

Návrat ze tmy do plného provozu po blackoutu, jenž začal v pondělí ve 12:33 hodin, trval ve Španělsku do úterního rána. Operátor Red Eléctrica (REE) o příčinách výpadku, který zasáhl téměř 60 milionů lidí na Pyrenejském poloostrově, oficiálně dlouho mlčel. První podrobnosti uvedl nejprve pro užší skupinu novinářů a pak na tiskovém brífinku provozního ředitele REE Eduarda Prieta.

Jak na síti X zveřejnil energetický novinář Javier Blas z agentury Bloomberg, operátor REE chronologicky popsal, co se během pouhých pěti vteřin událo a způsobilo ztrátu 15 GW výkonu ve španělské soustavě. Kvůli tomu se nakrátko úplně zhroutila.

Podle operátora došlo v pondělí v síti k „události“, která vedla ke ztrátě výkonu. Síť se sice okamžitě stabilizovala, o jeden a půl vteřiny později se ale „událost“ opakovala. Po třech a půl vteřinách došlo k přerušení propojení na interkonektoru mezi Španělskem a Francií. Okamžitě následoval masivní výpadek výkonu z obnovitelných zdrojů. Následně se rozšířil kaskádový efekt, jenž celou soustavu vyřadil.

Na tiskovém brífinku ředitel španělského operátora sítí Eduardo Prieto doplnil, že dramatický výpadek výkonu, který způsobil odpojení od Evropy, nastal na jihozápadě Španělska. Podle Prieta je „velmi pravděpodobné“, že úvodní událost způsobily právě solární zdroje. Zároveň ale uvedl, že nemá údaje, aby to mohl jednoznačně potvrdit.

V době výpadku jela španělská síť z více než 75 procent na obnovitelné zdroje. Soláry a vítr nevyrábějí elektřinu předvídatelně, a sítě je proto těžší řídit, aby se „nerozkývaly“ a udržely frekvenci 50 hertzů. Zelené zdroje ale ve Španělsku „jely“ na podobný objem výroby často. Operátoři sítí mají navíc bezpečnostní standardy a síť musí vydržet i při výpadku jednoho klíčového zdroje (v Česku je to výkon jednoho jaderného bloku).

Zároveň Prieto předběžně vyloučil jako příčinu blackoutu kyberútok. O něm se na počátku zmínil předseda regionální vlády Andalusie Juan Manuel Moreno s odkazem na zprávy regionálního kybernetického centra. Jako pravděpodobný ho zmínil portugalský ministr Manuel Castro Almeida. Momentálně toto vysvětlení zůstává „v pozadí“. Španělský Nejvyšší soud ale oznámil, že bude možnost kyberútoku na kritickou infrastrukturu vyšetřovat.

Španělský premiér Pedro Sanchez uvedl, že jeho vláda zatím nevylučuje žádnou hypotézu. „Nesmíme se unáhlit a udělat chybu. Zjistíme, co se během těch pěti vteřin stalo,“ řekl Sanchez.

Podrobnější zprávu o blackoutu může přinést i vyšetřování sdružení ENTSO-e, jež sdružuje provozovatele přenosových soustav v Evropě. Za Česko je jeho členem tuzemský správce sítí ČEPS. Zapojení EU do vyšetřování a nezávislý audit dění kolem blackoutu pak požaduje portugalský premiér Luis Montenegro.

Dodávky elektřiny ve Španělsku jsou nyní už obnoveny ve všech částech země. Fungují tak semafory, stejně jako vlaky, metra a letiště. Podobně se obnovily dodávky do domácností a firem. První odhady investiční banky RBC vyčíslují škody po blackoutu na 2,25 až 4,5 miliardy eur. Tedy více než 100 miliard korun.

Podle Red Eléctrica byla španělská síť v nejhorší fázi výpadku na nule. Původní data ukazovala, že zůstalo 10 GW výkonu. Systém tedy musel najíždět takzvaně ze tmy, což znamená nejdříve vodní elektrárny, potom uhelné nebo plynové zdroje. Španělsko má stále i sedm jaderných reaktorů (tři z nich v odstávce), které se při výpadku z bezpečnostních důvodů odpojily od sítě a jely na záložní generátory.

Větší problémy s restartem dodávek elektřiny má sousední desetimilionové Portugalsko. To je se Španělskem výrazně propojené, nemůže ale pro obnovení výkonu v síti využít dodávky z Francie nebo z Maroka. Španělská REE chce v reakci na současný výpadek propojení s Evropou dále posilovat. Dosud mu bránily geografické podmínky pyrenejských hor i menší ochota Francie, vyrábějící většinu elektřiny z jaderných zdrojů, pustit na svůj trh levnější elektřinu z obnovitelných zdrojů. Podrobnější plán toho, aby se situace neopakovala, ale Red Eléctrica nenabídla.

Podobně silný výpadek naposledy postihl v roce 2003 Itálii, kde trval návrat přenosové sítě do původního stavu 12 hodin. Loni v červnu zasáhl výpadek dodávek elektřiny také Balkán.

#Španělsko #Portugalsko #blackout #elektrárna #elektřina #energetická bezpečnost #kybernetická bezpečnost #kybernetický útok #obnovitelné zdroje energie #fotovoltaika

Co se dnes stalo v EU energetice — a proč na tom záleží

28. 4. 2025, 12 : 31 CEST došlo v evropské soustavě k rychlému poklesu frekvence ze standardních 50,00 Hz na zhruba 49,85 Hz. Na první pohled jen -0,15 Hz, ve skutečnosti ale signál, že se na síti právě „ztratilo“ ≈ 5 GW výkonu — výkon pěti jaderných bloků nebo šesti set větrných parků.

1️⃣ Jak k tomu došlo?
•Iberský poloostrov (Španělsko + Portugalsko) se neplánovaně oddělil od zbytku Evropy.
•Důvod: souběh extrémního zatížení vedení (~kvůli větru + teplu) a ochranných odpojek, které „ustřihly“ několik 400 kV linek přes Pyreneje.
•Pyrenejská část sítě najednou přišla o importy z Francie a o možnost exportovat přebytek obnovitelné energie.
⸻
2️⃣ Co zaznamená graf?

Čas- Událost - Frekvence (kontinent)
12 : 29vše v normálu 49,99–50,02 Hz
12 : 31islanding ES + PT49,85 Hz ↓
12 : 34aktivace primární regulace (turbíny, baterie, HVDC)49,90 Hz ↑
12 : 45téměř zpět k normálu49,97 Hz

Šedá křivka = minimum, žlutá = průměr, černá = maximum. Prudký zářez uprostřed je právě ztráta pyrenejského exportu.
⸻
3️⃣ Proč v Evropě „jen“ 0,15 Hz a na jihu blackout?
- Setrvačnost (rotující hmoty turbin) a primární regulace ve zbytku EU vyvážily deficit během sekund → kontinent zůstal v provozu.
- Iberský ostrov spadl hlouběji (< 49 Hz), ochrany odpojily zdroje i zátěž → rozsáhlý výpadek v ES + PT, problémy na železnici, letištích, v průmyslu.
⸻
4️⃣ Proč na tom záleží?
- Každá setina Hz prozrazuje, co se v síti děje: 0,01 Hz ≈ 300 MW.
- S rostoucím podílem OZE klesá mechanická setrvačnost, takže podobné šoky budou častější a prudší.
- Rychlé zdroje (baterky, flywheels, flexibilní plynovky) a chytré řízení (automatické ochrany, datová analytika v reálném čase) jsou klíčem, aby budoucí „zářezy“ neskončily dominem po celé Evropě.
⸻

🔌 Frekvence je tep moderní energetiky. Když udělá arytmii, blackout může být otázkou minut...

https://x.com/tangero/status/1916910779279736845?t=T9_8Zt9FWIrDyFO1_Tg7Jw&s=19

Chorvatsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko a Rumunsko někdo zapomněl uvědomit o dunkelflaute

pěkný článek
Europe Electricity Year in Review 2023
https://www.electricitymaps.com/blog/europe-electricity-year-in-review-2023

Španělsko za tři roky zdvojnásobilo produkci z fotovoltaiky

Spanelsko v roce 2023
15% solar
19% plyn
22% jadro
11% hydro
28% vitr

Reddit - Dive into anything
https://www.reddit.com/r/europe/comments/13t401o/due_to_record_renewable_electricity_generation/?