WOTAR: jo je zkurvene tolerovanej. ja sice nejsem denodenni pijak, na to mam travu, ale mam zcela bezpecne vyzkouseny, ze kdyz takhle nahodou prijdu po hospode nebo nejaky oslave rano k zakaznikovi a mam opici, tak to normalne priznam, reknu se vecer slavilo a ze me boli hlava.
to sou najednou nabidky kaficek, susenek a "pane ufo, v poradku, nikam nespechame".

Prijit k tem samejm zakaznikum s tim, ze sem vecer hulil nebo nedejboze sem mel caru pika ci koksu, tak me zenou az k mymu zamestnavateli...

SM3: Jak píšeš na konci - první krok je si to přiznat a za to fakt gratuluju, některý lidi si připustí, že mají problém až když zničí všechno kolem sebe. Imho adiktologové už často klasifikujou alkohol jako tvrdou drogu, jedinej rozdíl je, že je tolerovanej společností a v Čechách mi přijde, že se mírnej alkoholismus snad bere jako samozřejmost. Blíží se únor, jestli nejsi zatim schopnej nepít vůbec, můžeš to zkusit v rámci suchýho únoru na měsíc a uvidíš - jednak se mysl tolik nevzpouzí, protože ví, že je to třeba jen na měsíc a druhak když se budou lidi ptát, můžeš řikat, že zrovna zkoušíš tuhle akci. Ostatně ta akce vznikla právě taky proto, aby si lidi, co myslejí že jsou v pohodě vyzkoušeli, nakolik je to pravda:)

PETJU: Ať se zadaří a vyhraješ to!

My jsme se rozešli po 1,5roce, kdy jsme popíjeli tak nějak furt, když jsme měli volno, oba neděláme práci, kdy bysme chodili denně od-do. Problém byl v komunikaci a porozumění do jisté miry způsobený chlastem, spiš po chlastu, nikdy žádná Itálie. Taková ta nevinná hladinka de facto neustále, pokud jsme nešli makat, ráno dopit co zbylo z večera u postele, dyt nikam nemusime, šli jsme se psem tak dvojka vina támhle, k obědu dvojka, pak jen tak někde pivko, odpoledne dvojka a navečer se stavime ve vinárně, ať máme něco domů, sem tam nějaká ta láhev dobrého rumu a občas pivo. Ten chlast nás už viceméně neopijel, jak jsme pili postupně celý den, byli jsme schopný vypit poměrně hodně a stále fungovat, ani nám to nepřišlo, až zpětně mi to kámoška řekla :(

Po posledním společném ožrání, kdy padlo 7 láhvi vina a ráno v posteli láhev Metaxi, jsem se několik dni klepal a dostával jsem se z toho několik dní, když i týpek co jsem mu jel kšeft, se ptal s hodně velkou starosti jestli jsem v pohodě, ujistil jsem ho, že vše bude v pohodě, jen potřebuju dostat do hlavy jiné věci.
Kousnul jsem se a v tomhle stavu jsem začal běhat, plavat, cvičit/posilovat a ničit se co to jde, už jsem tohle před 2lety jednou udělal a citil jsem se po 3 měsicích dření hodně dobře - 15kg dole a fyzička super, ale stálo to spousty bolesti a dření pomalu do slz/blití, jen jsem nebyl v takovémhle stavu.
Po cca 2 týdnech zmizelo klepání rukou, snažím se každý den běhat, posilovat a nepit, což nejde úplně samo. Jelkož člověk tak nějak popiji od 14let, vždy v klidu a zdravě, nikdy žádný problém s chlatem, mam za sebou velmi bohaté zkušenosti snad se všema drogama cca 15let zpět, nikdy žádná léčebna apod. Si člověk řiká, že umi s těma závislostma poměrně dobře zacházet, ale chlast vlastně nikdy nebyl moc ten strašák a ted to vidim...
Ono to tak citi v důsledku i lidi kolem mě, jen se o tom nemluvi, nikdy o tom sami nezačli, ale když to občas zminim, tak pomalu každý řekne, no jasně. Je to všude, kdykoli se s někým někam jde, tak se tam pije, dyt dáme jen 2 piva a jdeme, s pár lidmi už mam takové pravidlo 10 Plzní a to jsme rádi, že nezačnou litat rumy.
Mam kolem sebe pár lidi, kteří mě tlačí, abych nepil, snažím se to omezovat a tim si uvědomuji na kolik se to pomalu stalo vlastně viceméně problemem. Řešim nové pracovni přiležitosti, takže se snažím zaměstnat hlavu něčim jiným a do toho posilování, neni to tak, že bych se upijel z rozchodu apod. Jen taková ta samozřejmost piva/vina :/

Jak je člověk zblblý a jde na večeři, jasně dáme dvojku/pivo, dyt je to k jidlu, pak kino jasně vemem si sebou 7čku, po kině skočíme na panáka? A kámoška na mě kouká jestli si zni dělam prdel a já nechápu, dyt je to „normální“. A když mi objednala čaj a zeptala se kdy jsem naposledy, alespoň týden nebyl ani kapku alkoholu, tak si nevzpomenu a musim připustit, že je to nejspiš dlouhé roky. Jasně žádná závislost, jen zvyk, protože je to v čr normální a nikdo se nad tim nepozastavi, že se popiji. Kdy jste naposledy alespoň týden nepili alkohol?
Jen taková věc, že když někdo popiji i doma a pak jde mezi známé a tam se vyjimečně sundá, tak to vlastně nikomu nepřijde divné, dyt se oslavuje/dlouho jsme se neviděli apod. Jenže většina se asi ráno nenapije, aby bylo „lépe/normálně“ a jeli vlastně celý den/dny znova hladinku. Neni tam pak ani ta brzda od lidi kolem, když se vidite jednou za čas. A pak slyšíte hlášku, že je fajn, že nepotřebuje už ani vystřizlivět, aby mohla dál pít a je to vlastně proneseno v humoru.
Strašný, takhle jsem se necitil nikdy ani před lety, (myslel jsem) po naprosto větších sračkách, ale pomalu by se chtělo řict zlatý ilegální drogy, které když člověk nechce, tak přestane mezi ty lidi/místa chodit, s chlastem je to de facto nemožné :/
První krok je připuštění/přiznání si problému.

takovýto když je tvoje kalení v pohodě, protože všichni okolo kalej stejně jako ty:)

Zdraží alkohol? Problémy s ním má 1,6 milionu Čechů - Deník.cz
https://www.denik.cz/ekonomika/zdrazi-alkohol-problemy-s-nim-ma-1-6-milionu-cechu-20181208.html

KEB: A ten chladnej kalkul bych u sebe viděl spíš v tom jak se k tomu chlastu dostat. Třeba, pohádám se se ženou, abych se mohl jít nalejt a připadal si, že na to mám právo, i když víš, že to tak není. Ty emoce jsou spíš do toho nechlastání, protože když tohle uděláš, tak víš, že tím ubližuješ a nakonec zůstaneš sám, teda chlast ti zůstane...

THEMAKARESH: Rozumím. To jsou věci, které už ňákou dobu vím. Přiznání mám za sebou. Stejně je mi to v poslední době prd platné.
Ale pořád jsem přesvědčen a věřím, že to půjde. Nic nevzdávám.
Dobrou :)

FRDK: To je právě ten alkoholismus. Jako ono dle mýho soudu není ani moc vhodný a nefunguje to, natvrdo to potlačovat tím, že od teď už se nenapiju. Někomu to možná jde, ale většinou ne a proto je tolik relapsů. I tahle změna je běh na dlouhou trať a je dobrý o sobě vědět, jo jsem alkáč, s tím už se nedá nic dělat, ale dá se dělat něco s tím, jestli se uchlastám nebo ne. Už jsem unavený, tak se mi to těžko formuluje a asi tomu není moc rozumět.
To já se dostal do fáze, kdy jsem chlastal teď za posledních pět týdnů 2x po 14 dnech. Což je nejlepší výsledek tak za patnáct let, ale vždycky je to opití stejně na nic, hlavně si to pak ani nepamatuju, tak s tím chci skoncovat.

V té hromadě slov asi zaniklo to nejdůležitější, že musíš prostě chtít změnu. A být k tomu odhodlaný to změnit, to vychází z tebe.

FRDK: hele to záleží asi na každým, já chlastal, i když jsem nic neměl a nic jsem nevytvořil, ale pak se dali věci do pohybu a já to chtěl prostě změnit a začal sem pít míň, tak se mi najednou začalo i víc dařit a když chlastám, tak se mi nedaří. U mě je to o cestě postupně přestat pít úplně. I když vím, že nejlepší je nepít vůbec, ale ty uklouznutí mám. Ale teď už to není o tom, že bych si říkal, jo párkrát se napiju a bude to v pohodě, zase to omezím. Teď chlastám jen ve zkratech, kdy vlastně nechci, ale zároveň hrozně chci a chlast vyhraje.

ANDR3_I: On je i docela rozdíl chtít odmítat alkohol a zvládat odmítat alkohol.
Jinak když se všechno sere a víš, že se to sere kvůli tomu chlastání, tak by tě mělo napadadnout, že je čas ten chlast odmítnout.