VOY: moje zkušenost taková je a znám těch příběhů podobných dost a i tady se hodí připomenout - každý je stejně tak jako tak individuální. Ale samozřejmě jako jiné podpůrné látky používané v medicíně i antabus prostě stojí na pozorování nějakého obecného a široce rozšířeného jevu/reakci na látku mezi lidmi.
Jinak se dá tahle věc kocovin a třeba jejich plánování či obodbí, kdy ten člověk tak žije dobře dokumentovat u kvartálních alkoholiků, který se dost často pak stávaj denníma pijanama. A pak taky: každej s tou dispozicí má i nějakou vnitřní jinou motivaci než ty jiný - když to řeknu jednoduše: někdo chlastá protože je smutnej patron, někdo protože má zkurvenej život a jinej protože ho hrozně bolí celej život noha, nikdo nezná jak mu pomoct a jedině tak, že se vožere do sraček a zapomene na chvilku mu přijde jako jediná cesta. ty volby a vnitřní motivace jsou hodně různý, ale přijde mi že jsou dost často i pochopitelný