HONZA09: pche, heroes... to jsem si takhle hrdě sumíroval první dva střízlivé roky a kolegyně z divadla to shrnula: Vidíš, a my to normálně žijem!

A k tomu kontrolovanému pití - pokud jste se někdy dostali do fáze pití problematického, tak to ani nezkoušejte. Jak se chcete s alkoholem uvolnit, když jej potřebujete kontrolovat, a to totálně? Protože jak dáte jednu přes míru, snadno spadnete dolů. Jako sice se zvednete a oklepete (snad), ale za ty výčitky a pošramocenou sebedůvěru to nestojí.

Zároveň ale, když ujedete, tak nad sebou nelámejte hůl a jeďte nanovo (zdravím offnyx Honzu, který se po relapsu rozhod "jsem hovado, tak se uchlastám" a dalo práci mu to vyvrátit, blbovi jednomu sebestřednýmu), žádná trága, ono se to panoptikum zvané život stejně netočí kolem vás

OPERAHYPNO: za tři měsíce deset let od konce oken a probouzení se ve chcankách (doslova) a sračkách (obrazně)

OPERAHYPNO: jo je to pičovina :)

FRDK: Rozumím tomu. Poukazuji na to že zpovídaná to nejspíš chápe, ale ne nutně ten co psal tu anotaci. Ostatně divil bych se kdyby někdo kdo několikrát byl v léčebně a jeho problémy se táhnou napříč dekadami nechápal v hrubých rysech svojí situaci.

KBN: Hehe, pobavils.
To je oblíbená průpovídka terapeutů, kterou často slýchám, když zvědomují probematiku alkoholismu těm, kteří si to ještě nepřiznali: Závislost není chřipka.

Zároveň jsem si vzpomněl na repliku syrového filmu imo nejlepšího současného polského režiséra Smarzowského (podle výborné novely Jerzyho Pilcha), když ústy hlavní postavy říká: „Nie piję, jestem alkoholikiem.“ To byl před lety jeden z okamžiků, které mi postupně otvíraly oči v uvědomování si, že problém může být větší, než se mi jevilo.

KBN: ne, ty jsi úplně krásná ukázka produktu, o kterém níže mluvím

VOY: jasně, ale přesně takovéhle formulace pak vlastně mezi lid nepolíbený zkušeností nebo předchozí edukací vnáší nezdravě mylnou představu o fungování závislosti a jejich "léčbě", proto na to upozorňuju. Tohle je natolik výrazná vlastnost závisloti a zároveň natolik neznámá/nepochopená u spousty lidí, že je potřeba o ní informovat. A hlavně - když už někdo vyrábí podcast o zkušenostech, který může mít dobrý dosah, tak na tyhle řeči by si měl dá KURVA pozor.

VOY: Prášek asi spíš poukazuje na to, že závislost není vyléčitelná. Pojem 'vyléčený alkoholik' je protimluv..
Správně je abstinující alkoholik.

VOY: byla šest let závislá. Takže už umřela? Nebo jak si mám vysvětlit ten minulý čas?

Zajímavá podcastova epizoda na zdejší téma:

Strašně jsem se bála, co se s dcerou stane, když odejdu na protialkoholní léčbu, říká Olga — Houpačky — Overcast
https://overcast.fm/+AASwH3wNraI

„Byla jsem sama v cizím městě s dvouletou dcerou, o kterou jsem se soudila s jejím otcem. Byl to obrovský stres a já si začala doma večer otevírat lahvinku. Šlo o to utlumit se, uspat. Těšila jsem se, až vypnu, až tady nebudu,“ vzpomíná Olga, která byla šest let závislá na alkoholu.

VOY: Mám posledních deset až patnáct let malé fobie z moc lidí na jednom místě. A vzhledem k tomu, že jsem hrál ve dvou kapelách a musel absolvovat akce, kde bylo na můj vkus moc koncentrovaných účastníků nájezdu, tak jsem to musel přepíjet. Prostě sociofobie protínající se s agorafobií a klaustrofobií, když se na tebe v davu začnou mačkat lidé a ty nemáš kolem sebe čtvereční metr životního prostoru. To se mi občas zastavil i dech na chvilku. Bez pěti piv v sobě jsem nebyl schopen vylézt na pódium.

MISANTROOP: Jasne, protoze to pravy umeni by bylo lejt jako duha a jeste k tomu byt hubenej. Nechlastat a nebyt morbidne obezni to dokaze kazdy chudak :-D.

Ja to teda mam tak, ze nepiti pro me obycejne znamena kratsi ucast na akcich. Tam kde by me nejspis udrzelo nejaky dalsi pivo nebo dve tak si strizlivej proste reknu uz jsem unavenej, kaslu na to a jedu domu. Nicmene mi prijde, ze to jaksi lepe reflektuje realitu zabavnosti akci s pokrocilou hodinou. Opravdu malokdy se ty nejlepsi a nejhodnotnejsi udalosti odehrajou nekdy po pulnoci kdyz uz maji vsichni na uctu namalovany plot.

FRDK: Ta dynamika skupiny je složitá záležitost. Ale mám zkusenosti, že když prostě před mejdanem razantně všem oznámíš, že nepiješ (a je to neměnný fakt), tak to vlastně vsichni přítomní poklidně přijmou. Samozřejmě tam proběhnou nějaké poznámky, ze "jedno tě nezabije", ale bude to na úrovni vtipu, že "jsi pořád stejně škaredý jako na střední" a nebude to nikdo tlačit na sílu.
Horší je, že se dá i mejdan, kde se dost pije, ustát na nealku, ale je to dost vyčerpávající. Protože musíš nasadit mimikry a trochu splynout s davem. Což znamená hlavně trpělivost.
V sobotu jsem se zúčastnil po nějaké době takového mejdanu a pobavila mě věta: "ty vole, tak ty jsi hubený a já tlustej. Ale to se ti to drží vaha, když nechlastáš".

HUGH_BOYLAN: je to samozřejmě ta správným směrem napnutá představa ideálu, a je dobrý mít na paměti, že může být uplně zcestná vůči realitě. I přestože mám přesně to stejné o čemu tu píšeš/píší jiní: Kamarády který mě vezli k porodu, lidi se kterejma sem byl blízko zážitkům smrti a podobně, tak vím, že pak to sebou často veme i tohle/tyhle. Ono taky - když člověk neleje třeba pět let a ten druhej mezitím těch pět let leje tak mezi nima prostě vzniká přirozená bariéra času a odžitejch společnejch věcí jakkoliv se budou snažit.

ale kurva sem naplněnej optimismem, tady to po letech vypadá že se mnoha lidem zadařilo, jsou nějak konzistentní, nebo o tom minimálně příčetně píší!

FRDK: Beru to tak, že s dobrým kamarádem / kamarádkou prostě zajdu někam na kávu a dobrý oběd, místo toho, abychom šli na pivo. Jsem si jistý, že časem mi nezbyde nic jiného, než do té hospody za kamarády dojít a říct si o limonádu. A až mne budou svou opilostí nudit, uctivě se rozloučím a půjdu domů.