SOLAR IMPULSE - AROUND THE WORLD IN A SOLAR AIRPLANE
http://www.solarimpulse.com/en/airplane/major-steps/
As was the case for all the great “firsts” in history, doubts and question marks have been accepted from the outset, and transformed into creativity and innovative solutions.

Bertrand Piccard’s vision, coupled with André Borschberg’s managerial experience and the skills of a multi-disciplinary team have enabled an idea to be transformed into reality that no aviation specialists, apart from Dassault, believed in: “Too big, too light and impossible to control in flight”, they all said.

Chama-se Sunseeker, pesa 120 quilos, tem espaço para um tripulante e atinge uma velocidade máxima de 65 quilómetros por hora.
Avião solar já voa nos céus da Europa - YouTube
http://www.youtube.com/watch?v=rdWW7UftlI4

Sunseeker II Erica Raymonda startuje (na baterie - na solární panely zvládá pouze vodorovný let...)
SUNSEEKER II. at Lesce - YouTube
https://www.youtube.com/watch?v=AkcT6DMykeQ

CHEVALIER: no, AC motory se používají tedy u většiny dnešních elektrických letadel. ale asi to začnu víc sledovat.

BURAN: existuje poměrně jasný vztah mezi minimální (pádovou) rychlostí a plošným zatížením křídla. ale nebudu ho sem radšji psát, když nejsem ten odborník...

XCHAOS: dekuji za nasmerovani, jeste jsem trochu pogooglil a uz je mi to jasne.

vetronum se naschval zvysuje zatez, aby letely rychlejc.
solarnim letadlum se zatez naschval nezvysuje, a tak letaji pomaleji nez vetrone.

vzdyt je to tak proste :)) :)

jinak minimalni rychlost maji vetrone i solarni letadla zhruba stejnou (kolem 70km/h).

PACHATEL: Přesněji řečeno šlo o "lightning talk" - ne o např. přednášku ve smyslu "přednášky na vysoké škole". Omlouvám se, pokud to slovo někoho zmátlo. Samozřejmě jde o zcela amatérský zájem o dané téma (ostatně - zeptej se moderátorů vybraných jiných klubů na NYXu, zda obor vystudovali, nebo je živí...).

btw ta prednaska byla kde, pro koho?

PACHATEL: moderátor se nestaví do pozice odborníka :-) "odborná" diskuze může docela dobře fungovat i s "poloodborným" moderátorem - cílem je nachytat na téma skutečné odborníky, asi jako vosy na med.

A už jsme v roce 2000 a na obrázku by měl být Sunseeker II Erika Raymonda a vedle něj menší solární UAV Solong. (O bezpilotní solární letadla se cca od roku 2010 zajímá americká armáda... ale ty novější typy s 24h výdrží jsou větší než tohle)

CHEVALIER: no, podle toho co jsem vygooglil, se o použití indukčních (asynchronních) motorů minimálně uvažuje. Který model používá konkrétně který typ motoru, to se mi teď (námatkou) nedaří najít. Asynchronní motory by teoreticky v letectví mohly být vhodnější díky nižší hmotnosti (?), tak jsem pokládal za samozřejmé, že se používají, když jsou zmiňované "AC motory".... Nevím, jednou je to tady "odborná" debata, chtělo by to zjistit.

BURAN: na aerodynamiku nejsem úplný odborník, jak už víš odjinud :-) a ani tahle metafora není samozřejmě přesná.

každopádně poháněné letadlo i větroň mají vždy určité rozpětí rychlostí, kterými mohou letět: u motorových letadel můžeš přidat/ubrat výkon motoru, u větroňů pilot řízením letadla zvolí určitý úhel klesání - a tomu pak odpovídá rychlost letu větroně.

nicméně: větroň se ustálí na nějaké (minimální) rychlosti letu, při které jeho ztráta potenciální energie v gravitačním poli odpovídá tomu, jakou sílu odporu vzduchu musí při dané rychlosti překonávat. víceméně představuju si to stejně, jako ty: že kdyby letěl ještě pomaleji, tak by (při daném plošném zatížení křídla) prostě spadl.

Typické solární letadlo získá ze slunce méně energie, než získá větroň svým klesáním. Z toho vyplývá, že při přestavbě větroně na solární letadlo se typicky musí snížit plošné zatížení křídla.

Typické moderní větroně mají plošné zatížení křídla kolem 30 kg/m2, zatímco solární letadla (ta o kterých mám informace) dosahují zatížení křídla v rozmezí 10-20 kg/m2.

Samozřejmě, solární letadla jsou taky schopná klouzavého letu - ale ten je pak odpovídajícím způsobem pomalejší, než u větroňů. Celá poznámka byla myšlená tak, že typický větroň nelze bez dalších úprav křídla pokrýt FV články a doufat, že to postačí k udržení vodorovného letu: dnešní rychlé závodí větroně prostě "spotřebovávají" svůj gravitační potenciál rychlejším tempem, než by ho FV energie z článků z křídel stíhala doplňovat.

Pochopitelně: existuje všeobecný pocit, že větroně jsou nejefektivnější létající stroje vůbec - i já jsem tenhle pocit měl, a čísla popisující např. jejich klouzavost, apod. tomu taky nasvědčují - ale právě, že jsou u nich optimalizované poněkud jiné parametry - plošné zatížení křídel se uměle zvyšuje ještě vodní zátěží v křídlech, apod.

Fakt, že Raymondův SunSeeker Duo vznikl takovou přestavbou větroně, že výsledná konstrukce je asi 3x lehčí a došlo současně k úplné změně tvaru křídla, neumím laikům vysvětlit jinak, než že "solární letadla jsou pomalejší, než větroně". Přesnější by bylo říci, že jsou to "pomalejší typ větroňů s extrémně nízkým plošným zatížením křídla".

(Přesné formulace jsou něco, co budu muset vypilovat, když chci, aby mě brali vážně i ti, komu nestačí hezké obrázky...)

XCHAOS: Motory se používají tzv. "střídavé". Jsou synchronní, stator je tvořen cívkami a rotor je tvořen permanentními magnety. Řízení je elektronické, tak zvaným "střídačem", který postupně spíná proud do jednotlivých cívek a vytváří tím tzv. "točivé magnetické pole".

CHEVALIER: na motory se nespecializuji, a takhle do hloubky se v tom asi přeci jen hrabat nebudu... akorát je poměrně známé, že ty asynchronní jsou daleko vhodnější - tedy snad všechny soudobé konstrukce elektrických letadel používají asynchronní motory (tedy bez magnetů).

samozřejmě, jak u elektrického létání obecně, tak u solárního zvlášť se hraje o každé % účinnosti každého z článků celého řetězce.