• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    XCHAOSSolární letadla a vzducholodi (pilotovaná/bezpilotní+stratosférické/elektrické létání+"létající auta"/VTOL)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    A už jsme v roce 2000 a na obrázku by měl být Sunseeker II Erika Raymonda a vedle něj menší solární UAV Solong. (O bezpilotní solární letadla se cca od roku 2010 zajímá americká armáda... ale ty novější typy s 24h výdrží jsou větší než tohle)
    PACHATEL
    PACHATEL --- ---
    Ja bych se chtel zeptat, na zaklade ceho se stavi moderator do pozice odbornika.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    CHEVALIER: no, podle toho co jsem vygooglil, se o použití indukčních (asynchronních) motorů minimálně uvažuje. Který model používá konkrétně který typ motoru, to se mi teď (námatkou) nedaří najít. Asynchronní motory by teoreticky v letectví mohly být vhodnější díky nižší hmotnosti (?), tak jsem pokládal za samozřejmé, že se používají, když jsou zmiňované "AC motory".... Nevím, jednou je to tady "odborná" debata, chtělo by to zjistit.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    BURAN: na aerodynamiku nejsem úplný odborník, jak už víš odjinud :-) a ani tahle metafora není samozřejmě přesná.

    každopádně poháněné letadlo i větroň mají vždy určité rozpětí rychlostí, kterými mohou letět: u motorových letadel můžeš přidat/ubrat výkon motoru, u větroňů pilot řízením letadla zvolí určitý úhel klesání - a tomu pak odpovídá rychlost letu větroně.

    nicméně: větroň se ustálí na nějaké (minimální) rychlosti letu, při které jeho ztráta potenciální energie v gravitačním poli odpovídá tomu, jakou sílu odporu vzduchu musí při dané rychlosti překonávat. víceméně představuju si to stejně, jako ty: že kdyby letěl ještě pomaleji, tak by (při daném plošném zatížení křídla) prostě spadl.

    Typické solární letadlo získá ze slunce méně energie, než získá větroň svým klesáním. Z toho vyplývá, že při přestavbě větroně na solární letadlo se typicky musí snížit plošné zatížení křídla.

    Typické moderní větroně mají plošné zatížení křídla kolem 30 kg/m2, zatímco solární letadla (ta o kterých mám informace) dosahují zatížení křídla v rozmezí 10-20 kg/m2.

    Samozřejmě, solární letadla jsou taky schopná klouzavého letu - ale ten je pak odpovídajícím způsobem pomalejší, než u větroňů. Celá poznámka byla myšlená tak, že typický větroň nelze bez dalších úprav křídla pokrýt FV články a doufat, že to postačí k udržení vodorovného letu: dnešní rychlé závodí větroně prostě "spotřebovávají" svůj gravitační potenciál rychlejším tempem, než by ho FV energie z článků z křídel stíhala doplňovat.

    Pochopitelně: existuje všeobecný pocit, že větroně jsou nejefektivnější létající stroje vůbec - i já jsem tenhle pocit měl, a čísla popisující např. jejich klouzavost, apod. tomu taky nasvědčují - ale právě, že jsou u nich optimalizované poněkud jiné parametry - plošné zatížení křídel se uměle zvyšuje ještě vodní zátěží v křídlech, apod.

    Fakt, že Raymondův SunSeeker Duo vznikl takovou přestavbou větroně, že výsledná konstrukce je asi 3x lehčí a došlo současně k úplné změně tvaru křídla, neumím laikům vysvětlit jinak, než že "solární letadla jsou pomalejší, než větroně". Přesnější by bylo říci, že jsou to "pomalejší typ větroňů s extrémně nízkým plošným zatížením křídla".

    (Přesné formulace jsou něco, co budu muset vypilovat, když chci, aby mě brali vážně i ti, komu nestačí hezké obrázky...)
    CHEVALIER
    CHEVALIER --- ---
    XCHAOS: Motory se používají tzv. "střídavé". Jsou synchronní, stator je tvořen cívkami a rotor je tvořen permanentními magnety. Řízení je elektronické, tak zvaným "střídačem", který postupně spíná proud do jednotlivých cívek a vytváří tím tzv. "točivé magnetické pole".
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    CHEVALIER: na motory se nespecializuji, a takhle do hloubky se v tom asi přeci jen hrabat nebudu... akorát je poměrně známé, že ty asynchronní jsou daleko vhodnější - tedy snad všechny soudobé konstrukce elektrických letadel používají asynchronní motory (tedy bez magnetů).

    samozřejmě, jak u elektrického létání obecně, tak u solárního zvlášť se hraje o každé % účinnosti každého z článků celého řetězce.
    BURAN
    BURAN --- ---
    XCHAOS: ja jsem spravny "neodbornik", tak mne zajima a rad bych pochopil, jak to, ze kdyz ty letadla letaji jeste pomaleji, nez vetrone, jak se vlastne udrzi ve vzduchu, protoze u vetrone jsem mel vzdycky za to, ze uz pomaleji letet nemuze, pac by spadl... ?
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    PANTARIL: to by bylo na dlouho :-) jak je na NYXu zvykem, tak vzniku řady nových klubů předchází jisté "porodní bolesti", bylo tomu tak i v tomto případě.

    Aby zůstala zachována rovnováha, tak jsem se zbavil jednoho svého staršího politického klubu, který jsem po nějakém čase věnoval zájemci o moderaci, který se mi hlásí už dříve. Politika má svou vlastní logiku... já jsem spíš technicky a přírodovědně zaměřený "novinář"...

    Jinak všichni se samozřejmě ptejte, na co vás ohledně toho oboru zajímá. V historii jsme se nedostali zatím ani do roku 2000. Akorát dokud je klub odkazovaný jako nově založený na homepage, tak sem budu cpát spíš obrázky... ty "odbornější" věci se začnou řešit, až to náhodné kolemjdoucí omrzí :-)
    CHEVALIER
    CHEVALIER --- ---
    XCHAOS: Mám mlhavou vzpomínku, že v rámci této konstrukce byl použit patentovaný motor s jinak řešenými magnetickými obvody. No, možná to bylo u jiného letadla... Je to dávno... zkus pohledat.
    PANTARIL
    PANTARIL --- ---
    Diky za pozvani do zajimave diskuse, docela by me zajimalo, kdo a proc minusuje tyhle dle meho nazoru naprosto v pohode a ontopic prizpevky:

    XCHAOS:
    XCHAOS:
    XCHAOS:
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    XCHAOS: ehm, ta věta měla znít: "soudobých pilotovaných SOLÁRNÍCH letadel", samozřejmě :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Ještě jeden krásný záběr Icaré II - takhle nějak si představuju, že bych chtěl za svého života procestovat celou planetu Zemi :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Tak ještě využiju přítomnosti odkazu na nový klub na úvodní stránce NYXu a zkusím předvést, že to bude i o něčem jiném, než o copy+paste z wiki.Tedy minimálně z anglické wikipedie - např. informace o solárních letadlech Icaré I a II, které postavili v polovině devadesátých let na Univerzitě ve Stuttgartu (což je vůbec zřejmě docela zajímavé místo, z hlediska hledání průkopnických řešení v létání, ale k tomu se ještě dostanu), lze najít pouze na německojazyčné wikipedii :-)

    Tento solární větroň v podstatě měl už všechny rysy soudobých pilotovaných letadel (po roce 2000).
    Icaré II – Wikipedia
    http://de.wikipedia.org/wiki/Icar%C3%A9_II

    Jeho design nápadně připomíná současnou novinku Erika Raymonda "Sunseeker Duo" (viz první příspěvek v tomto klubu) "Ještě v roce 2010 Icaré překonal spoustu rekordů ve svém oboru + na webu najdete další informace:
    icaré 2
    http://icare2records.com/
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    No, a postupně dostáváme od dávné historie k daleko méně známé, ale daleko zajímavější současnosti. 80.léta byla příšerná - cokoliv zajímavá se začíná dít v podstatě v 90tých letech. Jeden z nejaktivnějších konstruktérů solárních letadel v té době (po etapách) přeletěl napříč Ameriku ve svém solárním větroni Sunseeker I:


    Pozoruhodné výsledky poloamatérského konstruktéra Erica Raymonda zůstávají v posledních letech poněkud neprávem v pozadí mediálně daleko provařenějších projektů solárního létání (ať už jde o švýcarský tým s bohatými sponzory v zádech, nebo o firmy pracující pro americkou armádu). Více informací o jeho projektech až do dnešních dnů najdete na jeho webu:
    Solar Flight - The World's Leader in Solar Powered Aviation
    http://www.solar-flight.com/
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Málem bych zapomněl na dobovou černobílou ilustrační fotografii Solar Challengeru (80. léta v podstatě byla trochu něco jako 19.století :-)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Solar Challenger - Wikipedia, the free encyclopedia
    http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_Challenger
    Solar Challenger byl v podstatě prvním prakticky použitelným solárním letadlem. Při celkovém výkonu dvou stejnosměrných (!) motorů jen 4.4 kW dosahoval úctyhodné rychlosti 64 km/h, se kterou by (za slunného počasí) mohl konkurovat i dnešním solárním letadlům. (dvoumístný SunSeeker disponuje solárním příkonem 5 kW).


    V roce 1980 nebyly zjevně dostupné akumulátory s tak dobrými parametry (nebo v tak dostatečném množství), aby se je do solárních letadel vůbec vyplatilo montovat (v podstatě až několik málo vyjímek lze říct, že solárně-elektrické létání mělo dlouho náskok v praktičnosti před elektrickým létáním na baterie). Na druhou stranu - stroj byl postaven z tehdy ještě "kosmických", syntetických "materiálů budoucnosti" - Kevlar, Teflon, Mylar, apod (dnes si výrobky z těchto materiálů běžně kupujete v supermarketech, a navíc jde ještě nejspíš o levné čínské napodobeniny - holt žijeme "v budoucnosti", podle všeho)

    Tento stroj v roce 1981 během letu trvajícího něco přes 5 hodin přeletěl z Paříže až do Anglie.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    BTW u stroje Gossamer Penguin si povšimněte kuriozního uchycení FV panelu - FV byla tehdy ještě současně drahá a současně poměrně neúčinná záležitost, takže pro zvýšení účinnosti nebyl solární článek umístěn vodorovně na křídledch, jako u pozdějších praktičtějších typů, ale našikmo - a dá se předpokládat, že testovací lety probíhaly vždy pouze v pravém úhlu ke Slunci (tedy v poledne a z východu na západ)

    Mimochodem - kuriozní fotografie solárních panelů, které zhruba ve stejné éře (v době první ropné krize) nechal instalovat na střechu garáže (?) Bílého domu prezident Jimmy Carter, což chronologicky spadá do stejné éry ("ekopunk"):
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Jinak slíbenou rekapitulaci historie solárního létání bych začal zopakováním prvních slajdů z přednášky ("lightning talk") v hackerspacu [ Brmlab + fenomén hackerspace, v ČR i ve světě. ] která se nesla volně v duchu solárního létání jakožto letitého "hipísáckého snu", jak "hacknout cestování". (Videozáznam z mé přednášky stejně začíná až asi v jedné třetině).

    První pokusy z přelomu 70. a 80. let 20. století byly sice nepraktické, leč ikonické. Zájem o tento druh cestování zřejmě souvisel s tehdy probíhající první ropnou krizí - která měla ale alespoň zčásti spíš politické příčiny a byla poměrně brzy vyřešena spíše zahraničně-politickou cestou.

    Gossamer Penguin - Wikipedia, the free encyclopedia
    http://en.wikipedia.org/wiki/Gossamer_Penguin
    Tento stroj byl mírně zmenšenou verzí šlapacího letadla Gossamer Albatros. Zkušební piloti vážili nejprve 36 a poté 45 kg (při předváděcím letu pro NASA). Stroje Gossamer nebyly vybaveny baterie a vyznačovaly se extrémně nízkým plošným zatížením křídla a extrémně nízkou cestovní rychlostí. V podstatě tyto stroje nebyly schopny letu mimo dosah přízemního jevu (podobně jako ekranoplány - "hladinolety") - ovšem tento fakt nebyl zcela zjevný díky poměrně značným rozpětím křídel (dosah přízemního jevu se odvíjí právě od rozpětí křídel).
    ADMIX
    ADMIX --- ---
    XCHAOS: Jinak já sám zatím solární letadla nestavím

    Moje nabidka financni i jine podpory stale plati, az se rozhodnes, ze je spravny moment prevest vizi do reality.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Jinak já sám zatím solární letadla nestavím - ale zatím jsem už několikrát úspěšně pomocí solární energie točil pivo a pouštěl hudbu - můžete si požádat mj. o pozvánku do privátního klubu [ Solární kvasnicová pípa (aneb chlastem za záchranu planety a podporu místních komunit) ] (kde se mimo jiné řeší vhodná dramaturgie i vhodný výběr lokalit pro mobilní solární výčep v roce 2013 - ideálně spojit to s koupám, že...).
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam