ALMAD: no, ne úplně "fyzikální". jde o kompromis v debatě o fyzice - odhad, který bude pro všechny přijatelný: evidentně, různé motory a různé vrtule mají různou účinnost. počítat se 100% účinností vede k přehnaně optimistickým závěrům, na druhou stranu - počítat s 0% účinností (a přesně na tohle číslo by tu evidentně řada lidí ledacos viděla strašně rádo, aby se zaokrouhlovalo)

Strašně dlouho se debata točila kolem účinnosti FV panelů, kterou jsem pracovně začal počítat jako 20% - i když dosahované maximum u křemíku je už dnes 33%. Tím, že počítám s 20%, jsem prostě vyjádřil, že Slunce nebude prakticky nikdy svítit na křídla letadla kolmo zezhora: je to tedy taky "kompromisní odhad".

Např. valivý odpor pneumatik se u aut uvádí "asi tak třetina všech třecích sil": samozřejmě, bude se to lišit typ od typu, u různých pneumatik i aut. Ale evidentně je jasné, že počítat s tím, že buď valivý odpor neexistuje nebo odpor vzduchu neexistuje, by vedlo k zjevně chybným výsledkům: přesná čísla lze změřit pro jeden konkrétní existující typ, ale pokud uvažujeme obecné auto (např. sestavené z dosud neexistujících součástek - ne jen poskládání něčeho ze součástek ze známými vlastnostmi), tak evidentně budeme počítat s "kompromisní hodnotou", která bude např. zprůměrování hodnot naměřených u několika obdobných typů.

V podstatě si myslím, že odhadnout některé parametry a na základě nich dopočítat zbylé je obvyklý postup. Navrhoval jsem, že to udělám i jako skript: kde by šlo na vstupu iterovat přes různé odhadované hodnoty (typu ta účinnost, apod.) a dopočítávat ostatní hodnoty.

KEYMASTER: jsou to jen odhady. ptám se, jestli jsou pro tebe přijatelné - pokud operovat s účinností 100% je pro tebe nepřijatelné, čekal bych, že navrhneš nějaký kompromis.

REDGUY: mě zajímá spíš tenhle vzoreček:


...z něj jasně vyplývá, že Aspect Ratio je v čitateli a hustota (ró) ve jmenovateli, oboje pod odmocninou - z toho je jasné, že pro hodně velkou výšku a hodně velkou štíhlost bude ten výsledek zajímavý... a všechna existující stratosférická podzvuková letadla víceméně toto dokazují, svým tvarem.

REDGUY: asi mě naštval nějaký dílčí výrok, nebo nepřesnost. neříkám, že do té doby, než začneš být útočný, nejsi nějaký čas zdrojem cenných informací :-) nevím, jestli tě štve, že si nemůže současně udržet anonymitu a současně také získat veřejné uznání za svůj přínos do diskuze... nevím... (už jsem tu jednou vyhlásil, že rozbory osobnostních rysů jsou tu offtopic, tak se toho budu držet taky...)

jinak ano... jedním možným způsobem, jak realizovat letadla větších rozměrů, než je pro daný materiál a hmotnost možné, jsou dvoupločníky. a jiným jsou právě třeba paraglidy...

V tom citovaném PDF (skripta z Zurychu?) bych se odkázal zejména na kapitolu 2.2, kde je ve vzorečku pro energii potřebnou pro let hustota vzduchu ve jmenovateli a "Aspect Ratio" v čitateli výrazu (a z toho všeho je tam uvedená druhá odmocnina)

z toho víceméně jasně vyplývá, že moje dřívější úvahy o tom, jak by asi mělo vypadat "rychlé" solární letadlo a v jaké výšce by mělo té rychlosti dosahovat, byly v podstatě "jediné možné" (jakkoliv je tam samozřejmě možné, že ani tak to nebude stačit)

taky z toho jasně vyplývá, že není pravda, že bych nečetl žádnou učebnici aerodynamiky (i když toto jsou jen naprosté základy).