jako uznávám, že stavět solární letadlo pro dnes dostupné energetické hustoty Li baterií a dnes dostupné účinnosti FV článků je FAKT voser: skutečně je to o tom, že kdyby aspoň jedna z těch hodnot mohl být cca dvojnásobná (400-500 Wh/kg baterie nebo 50-60 účinnost FV nebo dokonce oboje), tak ta čísla začnou ale fakt vycházet "krásně sluníčkově". Přitom ani jedno z toho by nijak neporušilo fyzikální zákony... pouze je to v současné chvíli "unobtainium".

SAMUELNICZ: tohle je trochu složitější... aby FV panely fakt dávaly, tak potřebují fakt přímé osvětlení a co nejlepší zaměření na Slunce. víceméně - právě proto jsem začal přemýšlet, že se za sluncem vydám do stratosféry, protože tady dole pod úrovní mraků je to fakt jen "příležitostný zdroj".

KEYMASTER: tak samozřejmě... ale ta část dne, kdy efektivní osvětlená vodorovná plocha je aspoň polovina absolutní plochy, je docela rozumná - konkrétně odchylka od normály nesmí být větší než + nebo - 60 stupňů. V létě je v našich podmínkách v poledne odchylka od normály menší než 30 stupňů, takže lepší insolace než 50% výkonu lze očekávat asi po 1/3 letního dne, trvajícího 16h. Pokud jsem tedy počítal s efektivní účinností někde kolem poloviny z těch 33% při kolmém osvětlení - tedy as 16%, dejme tomu - mohl jsem (v létě) počítat určitě aspoň s min. 6 hodinami takového příkonu. Pokud navíc mírným přebytkem elektřiny přes poledne dobijeme baterie a současně počítáme podvečer s částečně klouzavým letem na cíl, není to tak tragické.

Kdyby se opravdu dalo počítat s 6h stratosférického letu rychlostí kolem 250 km/h - a to ve výšce 20 km, kde už rychlost jetstreamu klesá - tak se jen vodorovným letem dá překonat 1500 km. Při klouzavosti 30:1 lze pak čistě jen plachtěním (bez jakéhokoliv využití energie v bateriích) dá překonat dalších 600 km. Pokud budeme předpokládat "poháněný klouzavý let", kdy využitím přebytku energie v bateriích (který vznikl např. 2-3h přes poledne a částečně baterie dobil) a zbytkového osvětlení FV odpoledním sluncem zlepšíme "klouzavost" např. na 60:1 (rozuměj: nepůjde o plachtění, ale poháněný sestupný let), můžeme v sestupné fázi překonat 1200 km. Pokud ve fázi raního stoupání na baterie do výšky 20 km zvládneme přeci jen uletět aspoň 300 km správným směrem, dostáváme se na požadovaný denní dolet kolem 3000 km (původní zadání bylo "solárně-elektrická DC-3"-

Podotýkám, že zásadní rozdíl např. proti Solar Impulse je např. ten, že nepřistávám s nabitými bateriemi, nepředpokládám celonoční let, apod. - můj projekt je daleko více "přerostlý Sunseeker", než "přerostlý Solar Impulse". Z toho se odvíjí některá nedorozumění v debatě (dvoumístný Sunseeker Duo je téměř 10x menší i lehčí, než Solar Impulse - přesto bude schopen vodorovného letu poháněného čistě jen solární energií - ovšem tedy nikoliv ve stratosféře, že)

OMNIHASH: všechny moje návrhy počítaly s vysokou světlostí - ostatně připomenu asi nejlepší 3D vizualizaci od QNEDLEEQ (jakkoliv současný návrh http://teckacz.cz/thumbnail.php?max=800&url=http://teckacz.arachne.cz/xchaos/files/telescoping-wing-stratospheric-solar-biplane-0.3.gif počítá spíš se světlostí kolem 10m než 18m jako na tomhle obrázku)


On etymologický samotný původ slova "světlost" naznačuje, že když ty plochy dvouplošníku nejsou blízko u sebe, tak situace, kdy by horní plocha stínila tu dolní, nemůže statisticky téměř nastat. Stejně tak ta štíhlost křídel, která možná nebyla původně někomu jasná, a pokládali jste to jen za nějaký můj zhulený výstřelek, je poměrně jasně vyžadována tímto vzorečkem: http://teckacz.arachne.cz/xchaos/files/vzorecek.gif (parametr "AR", který samozřejmě má význam jak u jednoplošníku, tak u dvouplošníku)