REDGUY: moje příspěvky by před zveřejněním potřebovaly redakční úpravu. nechápu, proč někdy napíšu něco přesně opačně, než to myslím :-(

proč "menší", to je asi jasné: hladina moře je "pořád rovně", nehrozí ti, že by ses kousek za letištěm musel vyhnout stromům, kopcům, barákům... rozhodně start přetíženého hydroplánu mi přijde méně riskantní, než start přetíženého letadla z rozjezdové dráhy konečné délky: hydroplán, pokud se vůbec nedostane ani nad hladinu, tak se tolik neděje (neskončí v troskách), a pokud se dále pak nedostane nad hranici vlivu hladinového jevu, tak pak opět může i po několika kilometrech snahy o zrychování a stoupání opět přistát (aspoň čekám, že inteligentní kapitáni obřích hydroplánů volili pro pokusy o vzlet takový směr, kde měli před sebou vzdušnou čarou několik kilometrů volného prostranství - více, než mohla v té době nabídnout jakákoliv letištní plocha).

mám pocit, že u hydroplánu potřebuješ větší maximální výkon, než když máš při startu "kolečka" - ale tento větší výkon by měl stačit po relativně kratší dobu (např. u ekranoplánů obvykle stačí pro udržení letu 1/4 výkonu potřebného pro odlepení se od hladiny - a nevidím důvod, proč by tomu u hydroplánů mělo být jinak...). a typickou vlastností elektricky poháněných letadel je, že si větší výkon mohou dovolit pouze po krátkou dobu (než se vybíjí baterie)...

(diskuze k tomuto je určitě ontopic: pokud se mýlím, nebo k tomuto existuje nějaký přesný zdroj, který říká "jak to bylo doopravdy", tak se klidně nechám poučit...)

REDGUY: ještě jednou musím zopakovat, co jsem řekl už mockrát: delší texty bych měl publikovat jinde, a na sociální sítě a do diskuzních fór (zvláště do těch bez možnosti dodatečné editace příspěvku) bych měl zveřejňovat jen odkazy. neustále tuhle svojí zásadu porušuju :-(

XCHAOS: Nevěřím moc, že jsou starty z vody relevatní pro solární letadla jakožto stroje, které nemají energie na rozdávání, ale budiž.

Italský "dvouplošník" (ve skutečnosti spíše "boxed wing", než biplane) je velmi podobný čínskému Green Pioneer (který se objevil AFAIK už dřív, než v roce 2009)

Mimochodem, kdo máte Google účet (předpokládám všichni) ...docela pěkné...
https://docs.google.com/...0MkB8216ra7oeomyI9jTCsFxBVggBPB2xynoQzegdLJVtUUoFljwjQJ9XMgMdRKXvPK16zdSs6lofHnK4h0Y&sig=AHIEtbSDn6RrWu_UJWRM0rS5GoDwqkAGTw

REDGUY: byl jsem slepý, když googlím
Department of Aerospace Engineering, University of Pisa solar biplane
je tam abstract ve formátu DOC, i s obrázkem.

XCHAOS: Teď tomu nerozumím. Na jednu stranu tvrdíš, že tento klub nemá být o tvojí vizi, na stranu druhou tu postujes odkazy, které mají se solárním létáním společnou jen vzdálenou podobnost právě s tvojí vizí. Jak to tedy je?

Změť informací (článek míchá dohromady Solar Impulse 1/2 a moc mezi nimi nerozlišuje), ale každopádně s datem 29.11.2012
Do Maroka to šlo. Obletí ale Solar Impuls zeměkouli? - Aktuálně.cz
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=753055

Samozřejmě: ani tyto obří dvojplošníky by nestačilo pokrýt solárními panely, aby se udržel ve vzduchu - rozhodně ne při plošném zatížení křídla kolem 100 kg/m2. Nicméně výška 9m stojí za zmínku - v meziválečném období bylo postaveno několik vážně _obřích_ dvouplošníků, s velkou světlostí mezi plochami.

http://en.wikipedia.org/wiki/Short_Sarafand


http://en.wikipedia.org/wiki/Saunders_Valkyrie


http://en.wikipedia.org/wiki/Blackburn_Iris


U všech vyobrazených obřích dvouplošných hydroplánů bylo použito takové uspořádání, při kterém byla vzdálenost osy vrtulí od obou nosných ploch v podstatě stejná. Světlost mezi nosnými plochami byla většinou daleko větší než výška trupu (i když zase ne větší, než tětiva křídla, i když v několika případech to tak působí)

Většina těchto obřích dvouplošníků měla krátký trup a větší množství vodorovných či svislých ocasních ploch. Pravdpodobně to bylo konstrukčně jednodušší, než požít jedinou VOP i SOP na daleko delším trupu - těžko říct. Každopádně meziváleční konstruktéři nebyli tak "hloupí", že by nedokázali postavit nic jiného než dvouplošník: jednoduše při daných požadavcích, s danými konstrukčními materiály a s dostupnými výkony motorů, které tehdy měli k dispozici, bylo takové uspořádání optimální.

V případě elektrického pohonu by samozřejmě čelní průřez motorových gondol mohl být nižší a i hmotnost motoru by byla nižší. Těžko odhadnout, kolik by zhruba takto velké stroje dnes vážily, kdyby byly vyrobené z kompozitních materiálů - případně na kolik by šlo jejich konstrukci zjednodušit - případně jestli by dvouplošní uspořádání i dnes mohlo přinést nějakou úsporu hmotnosti. Každopádně: pokud by tyto stroje bylo možné (včetně baterií potřebných pro start) postavit cca 3-6x lehčí (podle konkrétního typu), mohly by se udržet ve vzduchu pouze pomocí energie ze solárních panelů na křídlech.

Proč vlastně hydroplány? V samotných počátcích civilního dopravního létání existovalo jen malé množství letišť schopných přijímat opravdu velká letadla (zpěvněný povrch, délka dráhy...), takže byly v meziválečném hydroplány opravdu populární.

Tohle není přímo solární letadlo, ale rozhodně jde o experiment v oblasti úsporného létání a alternativních pohonů:
Antares H3: DLR and Lange Aviation develop the next generation of fuel-cell powered aircraft | FuelCellsWorks
http://fuelcellsworks.com/news/2010/08/18/antares-h3-dlr-and-lange-aviation-develop-the-next-generation-of-fuel-cell-powered-aircraft/