BURAN: ne.. diskuze je pro mě míň, než betaverze. je to místo, kde právě teprve formuji svoje názory...

jinak ano: vzducholoď v noci nespadne. ale taky se bez energie nehne z místa. ale máš pravdu, letadlo v noci musí letět, vzducholoď může.

jestli je vaše koncepce postavena na tom,že superrychlá vzducholoď na noc spustí kotvu na dno oceánu a zůstane čekat na místě, tak jste vyhráli a já skutečně musím kapitulovat :-) a vítěz bere vše.

XCHAOS: to ze svou myslenku postnes do internetove diskuze je jeji "release". :)


XCHAOS: vzducholod bude asi pomalejsi nez letadlo, ale nemuzes poprit, ze muze letet v noci, a taky nemuzes poprit, ze nespadne, kdyz ji dojde elektrina.

XCHAOS: tak zeppeliny byly zaoceánské mas poněkud krátkou paměť, když jsi zapomněl, ze s ohledem s tímhle luxusem jsem vždy mluvil o něčem, co má na délku tak 300 metrů a v průměru nějakých 50 metrů.

A proč jsi pořád fixovaný na tu rychlost? Uvědom si, ze rychlost není vše - dost záleží i na tom kolik lidí uvezeš a taky jak moc pro ne bude let příjemný.

BURAN: jako programátor skutečně nejsem zvyklý, že by hned první releasnutá verze nějaké programu byla bez chyby. (je ale samozřejmě důležité odlišit např. betaverzi/testovací verzi od stabilního releasu... a nemyslím, že bych zatím zveřejnil cokoliv, blížícího se "releasu"... že bych na dané téma např. třeba vydal knihu, nebo tak...)

GRENDAL: no tak zatím "solární vzducholodi" dosahují poněkud skromnějších parametrů - viz http://solarship.com/ - takže těm jsem zhruba tím chtěl konkurovat (tím dnešním)

tvoje zaoceánské sny jsou úžasné... jenže... a to je tady určitě ontopic... solární vzducholodě budou prostě příšerně pomalé. a to zvláště ty, co ponesou baterie i na celonoční let... tam ta hmotnost akumulátorů sice nemusí být nutně výrazně na úkor užitečného zatížení, ale jejich dobíjení přes den ovšem ano.

skutečně čistě teoretické výpočty "jak nejrychleji by mohlo letět solární letadlo těží než vzduch" a "jak nejrychleji by mohla letět solární vzducholoď" mě tady přijdou hodně ontopic. stejně to, v jaké výšce je reálné očekávat, že budou létat, apod.

XCHAOS: skladný a snadno přepravitelný solární paraglide či solární rogallo se může např. snadno ukázat jako konkurenceschopný vůči solárním vzducholodím

Tak nevím, jak bu mohlo rogalo či paraglide konkurovat vzducholodi, která tě může vzít přes atlantik a kde budeš mít k dispozici taneční parket, bar, posilovnu, saunu, masáž, vířivku a neposlední řadě pohodlnou postel. Pokud to bude něco opravdu velkého (jakože když už někdo něco takového postaví, tak to malé nebude), tak si to bude moci dovolit i bazén. Cestování v takových podmínkách se nevyrovná nic, leda zaoceánská výletní loď, ale ta neposkytuje takový výhled.

REDGUY: debugovani, neasi :)) na to ma prece pravo :))

REDGUY: no, v podstatě velmi nízké plošné zatížení křídla je přesně to, proč si myslím, že dosavadní pokusy o solární letadla nejsou pro praktické použití příliš použitelné (a že dosavadní pokusy o solární vzducholodě bohužel budou mít celou řadu velmi podobných problémů).

a když se mermomocí chceš zabývat tím úplně prvním, co jsem v souvislosti se solárním pohonem letadel navrhl - tak ano, navrhoval jsem v podstatě (tak či onak) celou dobu stroj, jehož (průměrné) plošné zatížení křídla se za letu změní. v podstatě tedy (skoro vždy) letadlo s měnitelnou geometrií křídla: pravda - v trochu jiném smyslu, než se to děje u nadzvukových strojů. jedinkrát, když jsem navrhl variantu bez měnitelné geometrie křídla - s tím, že zjevně obří rozměry by mohlo řešit to, že by se to celé provozovalo jako hydroplán - tak jsem právě narazil na tu bezpečnost provozu.

těch nápadů je možné prověřit omezené množství - je např. jasné, že něco jako "stratosférický paraglide" či "stratosférické rogallo" je nesmysl, pokud ze všech parametrů se kterými můžeme hýbat minimalizujeme právě výkon. skladný a snadno přepravitelný solární paraglide či solární rogallo se může např. snadno ukázat jako konkurenceschopný vůči solárním vzducholodím: ale je jasné, že půjde o lety malou rychlostí a na malé vzdálenosti (třeba když někdo bude potřebovat cestovat do hor nebo na ostrovy na vzdálenost třeba 20-30 km: tam to bude rychlejší než teréní auto či loď, a současně to nespotřebuje žádné palivo - ale taky to nepůjde za každého počasí - takže využití bude spíš zase jen rekreační, jako dnes plachtenice...)

(a tím bych to pro dnešek ukončil: já se prostě zatím necítím připravený začít tyhle nápady zveřejňovat, ne tady v tomhle klubu, ne dneska: zatím hledám fakta, na kterých se prostě nemůžeme neshodnout - na další nápady, u kterých se naopak neshodneme, je času dost...)

REDGUY: dobře... ale tohle jsem prostě nemohl myslet tak, jak jsem to napsal.... když udělám chybu v úvaze (viz ten vzoreček a Apect Ratio v něm jako celé číslo a ne naopak jako zlomek), tak to prostě bez mučení přiznám. Musím si po sobě příspěvky víc číst, to je celé.

jakýkoliv text delší než dva řádky zřejmě potřebuje před zveřejněním redakční úpravu... (z tohoto těží Twitter :-)

REDGUY: Toto platí pokud vím pro všechny 3 typy velkých ruských proudových ekranoplánů (resp. jeden byl experimentální, na tom se zkoušely různé konfigurace, a dva následné typy byly produkční, i když v podstatě existovaly jen v málo exemplářích). Rusové dále princip ekranoplánu používaly pro svoje poválečné proudové hydropány - konkrétně právě pro získání dostatečné rychlosti pro vzlet.

Hydroplán má obrovský problém s počátečním rozjezdem: ale jakmile jednou klouže v dosahu hladinového jevu, má před sebou daleko delší rozjezdovou dráhu, než pozemní stroj. Pokud ten přebytek výkonu jednou máš, tak se dá předpokládat, že toto pro tebe není zajímavé - a spíš tě zajímá to, že je nad "nekonečným" hladkým povrchem bezpečné letět i při menší stoupavosti (což nad zemí rozhodně není). Ale pokud startuješ na baterie, tak pro tebe může být docela rozhodující stáhnout odběr z baterií bezprostředně po odlepení se od hladiny a přechodu do letu v dosahu hladinového jevu - a rychlost potřebnou pro stoupání nabírat pomaleji... to asi záleží na více věcech, já zatím nemám pocit, že by existovalo jedno optimální uspořádání pro všechny myslitelné scénáře... dovedu si každopádně představit, že budeš mít plný výkon elektromotorů povolený jen po velmi krátkou dobu třeba i kvůli jejich chlazení, apod.

XCHAOS: v civilizovaných debatách, když někoho upozorníš na chybu, a on se opraví, tak po sobě ten upozorňující příspěvek pak jeho autor smaže - no vidis. A pro me zase znakem civilizovane debaty je nestydet se za chybu, umet ji priznat a nesnazit se ji vymazat z historie. Kazdej to holt vidime jinak 8)

chápu, že takový nedostatek uznání tvých nehynoucích zásluh je pro tebe ale nepřijatelný - no, vzhledem k tomu kolikrat jsi vykrikoval ze jenom trolluju a ze k debate fakticky neprispivam, je myslim dobre mit cim ti pripomenout jak to je doopravdy, ze jo 8))

REDGUY: mám pocit, že u hydroplánu potřebuješ větší maximální výkon, než když máš při startu "kolečka" - ale tento větší výkon by měl stačit po relativně kratší dobu" - nemyslím, že toto se vylučuje s Trup s rozumnymi hydrodynamickymi vlastnostmi ma _horsi_ aerodynamiku nez trup s normalnim zasouvacim podvozkem: prostě máš pravdu, ale nepopíráš moje tvrzení.

XCHAOS: nemyslím, že toto se vylučuje Protoze ses porad nenaucil citovat cizi zpravy, tak netusim _co_ se podle tebe nevylucuje.

XCHAOS: moje příspěvky by před zveřejněním potřebovaly redakční úpravu. - tvoje prispevky by hlavne potrebovali, aby sis je nejdriv nakoktal do hrnicku a az potom napsal, misto toho abys je napsal, uvedomil si ze se ti tam neco nelibi, smazal, znovu napsal, znovu si uvedomil ze tam je neco blbe a tak dale. Kuprikladu u tohohle to kolecko probehlo aspon trikrat, diky cemuz linky v mych odpovedich uz nefungujou.

REDGUY: moje příspěvky by před zveřejněním potřebovaly redakční úpravu. nechápu, proč někdy napíšu něco přesně opačně, než to myslím :-(

proč "menší", to je asi jasné: hladina moře je "pořád rovně", nehrozí ti, že by ses kousek za letištěm musel vyhnout stromům, kopcům, barákům... rozhodně start přetíženého hydroplánu mi přijde méně riskantní, než start přetíženého letadla z rozjezdové dráhy konečné délky: hydroplán, pokud se vůbec nedostane ani nad hladinu, tak se tolik neděje (neskončí v troskách), a pokud se dále pak nedostane nad hranici vlivu hladinového jevu, tak pak opět může i po několika kilometrech snahy o zrychování a stoupání opět přistát (aspoň čekám, že inteligentní kapitáni obřích hydroplánů volili pro pokusy o vzlet takový směr, kde měli před sebou vzdušnou čarou několik kilometrů volného prostranství - více, než mohla v té době nabídnout jakákoliv letištní plocha).

mám pocit, že u hydroplánu potřebuješ větší maximální výkon, než když máš při startu "kolečka" - ale tento větší výkon by měl stačit po relativně kratší dobu (např. u ekranoplánů obvykle stačí pro udržení letu 1/4 výkonu potřebného pro odlepení se od hladiny - a nevidím důvod, proč by tomu u hydroplánů mělo být jinak...). a typickou vlastností elektricky poháněných letadel je, že si větší výkon mohou dovolit pouze po krátkou dobu (než se vybíjí baterie)...

(diskuze k tomuto je určitě ontopic: pokud se mýlím, nebo k tomuto existuje nějaký přesný zdroj, který říká "jak to bylo doopravdy", tak se klidně nechám poučit...)

XCHAOS: mám pocit, že u hydroplánu potřebuješ větší maximální výkon, než když máš při startu "kolečka" - ale tento větší výkon by měl stačit po relativně kratší dobu - nepravda. Trup s rozumnymi hydrodynamickymi vlastnostmi ma _horsi_ aerodynamiku nez trup s normalnim zasouvacim podvozkem. Tj. pro stejne vykony potrebujes u hydroplanu vetsi vykon _porad_.

např. u ekranoplánů obvykle stačí pro udržení letu 1/4 výkonu potřebného pro odlepení se od hladiny - ach jo. A zase na nemistna generalizace, ze jo? Videl jsi jeden ekranoplan u ktereho to platilo a najednou to je "obvykle"? Ach jo. (a uz vubec nemluvim o tom, ze pokud si dobre pamatuju ten zdroj, tak ani tohle neni pravda).

REDGUY: no, to malé plošné zatížení je háček. meziválečné hydroplány měly často větší plošné zatížení křídla, než pozemní letadla stejné éry: zřejmě za to platily horší stoupavostí a dlouhým "rozletem" těsně nad hladinou, než vůbec stoupat začaly - ale SOUČASNĚ díky tomu většímu plošnému zatížení křídla asi zvládaly operovat ve větším rozpětí rychlostí větru, než tehdejší pozemní letadla...

tohle je jedno velké ASI. ale nemůžeš mi myslím vyčítat, že bych tvrdil, že by ty obří hydroplány automaticky šlo bez dalších úprav použít jako solární letadla: jasně jsem zmínil rozdíly ve výkonu motorů, hmotnosti, apod... že nízké plošné zatížení křídla je pro bezpečnost problém, to vím, a neustále opakuju (a ne - nevím to od tebe... není to problém z hlediska "rozpadne se to už na zemi", nebo chování v turbulencích ve velké výšce, jak tu několikrát zaznělo - je to problém z hlediska citlivosti na poryvy větru během startu a přistání ... a když už na to přišla ře - není to rozhodně tak, že by na to samé nebyly ještě více citlivé vzducholodi, že... ať už solární nebo nesolární...)