REDGUY: Toto platí pokud vím pro všechny 3 typy velkých ruských proudových ekranoplánů (resp. jeden byl experimentální, na tom se zkoušely různé konfigurace, a dva následné typy byly produkční, i když v podstatě existovaly jen v málo exemplářích). Rusové dále princip ekranoplánu používaly pro svoje poválečné proudové hydropány - konkrétně právě pro získání dostatečné rychlosti pro vzlet.

Hydroplán má obrovský problém s počátečním rozjezdem: ale jakmile jednou klouže v dosahu hladinového jevu, má před sebou daleko delší rozjezdovou dráhu, než pozemní stroj. Pokud ten přebytek výkonu jednou máš, tak se dá předpokládat, že toto pro tebe není zajímavé - a spíš tě zajímá to, že je nad "nekonečným" hladkým povrchem bezpečné letět i při menší stoupavosti (což nad zemí rozhodně není). Ale pokud startuješ na baterie, tak pro tebe může být docela rozhodující stáhnout odběr z baterií bezprostředně po odlepení se od hladiny a přechodu do letu v dosahu hladinového jevu - a rychlost potřebnou pro stoupání nabírat pomaleji... to asi záleží na více věcech, já zatím nemám pocit, že by existovalo jedno optimální uspořádání pro všechny myslitelné scénáře... dovedu si každopádně představit, že budeš mít plný výkon elektromotorů povolený jen po velmi krátkou dobu třeba i kvůli jejich chlazení, apod.

XCHAOS: mám pocit, že u hydroplánu potřebuješ větší maximální výkon, než když máš při startu "kolečka" - ale tento větší výkon by měl stačit po relativně kratší dobu - nepravda. Trup s rozumnymi hydrodynamickymi vlastnostmi ma _horsi_ aerodynamiku nez trup s normalnim zasouvacim podvozkem. Tj. pro stejne vykony potrebujes u hydroplanu vetsi vykon _porad_.

např. u ekranoplánů obvykle stačí pro udržení letu 1/4 výkonu potřebného pro odlepení se od hladiny - ach jo. A zase na nemistna generalizace, ze jo? Videl jsi jeden ekranoplan u ktereho to platilo a najednou to je "obvykle"? Ach jo. (a uz vubec nemluvim o tom, ze pokud si dobre pamatuju ten zdroj, tak ani tohle neni pravda).

REDGUY: no, to malé plošné zatížení je háček. meziválečné hydroplány měly často větší plošné zatížení křídla, než pozemní letadla stejné éry: zřejmě za to platily horší stoupavostí a dlouhým "rozletem" těsně nad hladinou, než vůbec stoupat začaly - ale SOUČASNĚ díky tomu většímu plošnému zatížení křídla asi zvládaly operovat ve větším rozpětí rychlostí větru, než tehdejší pozemní letadla...

tohle je jedno velké ASI. ale nemůžeš mi myslím vyčítat, že bych tvrdil, že by ty obří hydroplány automaticky šlo bez dalších úprav použít jako solární letadla: jasně jsem zmínil rozdíly ve výkonu motorů, hmotnosti, apod... že nízké plošné zatížení křídla je pro bezpečnost problém, to vím, a neustále opakuju (a ne - nevím to od tebe... není to problém z hlediska "rozpadne se to už na zemi", nebo chování v turbulencích ve velké výšce, jak tu několikrát zaznělo - je to problém z hlediska citlivosti na poryvy větru během startu a přistání ... a když už na to přišla ře - není to rozhodně tak, že by na to samé nebyly ještě více citlivé vzducholodi, že... ať už solární nebo nesolární...)

REDGUY: ještě jednou musím zopakovat, co jsem řekl už mockrát: delší texty bych měl publikovat jinde, a na sociální sítě a do diskuzních fór (zvláště do těch bez možnosti dodatečné editace příspěvku) bych měl zveřejňovat jen odkazy. neustále tuhle svojí zásadu porušuju :-(

XCHAOS: pak ovšem máš delší čas na další zrychlování v dosahu hladinového jevu - jo, protoze let v tesne blizkosti hladiny v obrovskem letadle s velmi malym plosnym zatizenim je opravdu velmi, velmi bezpecna vec.

KEJML: tak pokud by nestartovaly na baterie, tak zcela určitě... u hydroplánu máš fakt velký problém se v první moment vůbec zvednout nad hladinu... pak ovšem máš delší čas na další zrychlování v dosahu hladinového jevu... a možná si u hydroplánu můžeš dovolit menší stoupavost... nevím. každopádně neřešíš některé věci, které řešíš třeba u nezpevněných letišť.

každopádně pokud solární letadla vůbec někdy mají uvést nějaké cestující, tak budou asi velká a relativně těžká (vzhledem k počtu cestujících).

ALMAD: relativně vůči nesolárním (konvenčním) letadlům _pro stejné množství cestujících_? budou samozřejmě relativně lehká vůči stejně _velkým_ konvenčním letadlům. Je samozřejmé, že se to nebude moc podobat ničemu, co známe: jediné, co vlastně tvrdím, že jen kvůli tomu, že to bude jiné, to ještě automaticky neznamená, že to bude nemožné (a nerad bych tu rozjížděl offtopic seznamy věcí, o kterých lidé běžně věří, že "budou v budoucnosti možné" - na těchto seznamech je tak jako tak směs věcí, které už možné jsou s jinými, které jsou zjevně mimo mísu - samozřejmě, že moje futuristické vize jsou mimo, stejně jako vždy všechny futuristické vize. ekofuturistické vize v tomto ohledu nespadají do jiné škatulky, než co já vím - atomfuturistické... infovize měly zvláštnost v tom, že velká část cyberpunku byla programově dystoptická... no nic, končím offtopic).

pokud by mě někdo chtěl shrnout jedním slovem, tak razím "eko-steampunk" :-)

XCHAOS: Relativne tezka vuci cemu?

XCHAOS: Nevěřím moc, že jsou starty z vody relevatní pro solární letadla jakožto stroje, které nemají energie na rozdávání, ale budiž.

Italský "dvouplošník" (ve skutečnosti spíše "boxed wing", než biplane) je velmi podobný čínskému Green Pioneer (který se objevil AFAIK už dřív, než v roce 2009)

Mimochodem, kdo máte Google účet (předpokládám všichni) ...docela pěkné...
https://docs.google.com/...0MkB8216ra7oeomyI9jTCsFxBVggBPB2xynoQzegdLJVtUUoFljwjQJ9XMgMdRKXvPK16zdSs6lofHnK4h0Y&sig=AHIEtbSDn6RrWu_UJWRM0rS5GoDwqkAGTw

REDGUY: byl jsem slepý, když googlím
Department of Aerospace Engineering, University of Pisa solar biplane
je tam abstract ve formátu DOC, i s obrázkem.

XCHAOS: Teď tomu nerozumím. Na jednu stranu tvrdíš, že tento klub nemá být o tvojí vizi, na stranu druhou tu postujes odkazy, které mají se solárním létáním společnou jen vzdálenou podobnost právě s tvojí vizí. Jak to tedy je?

Změť informací (článek míchá dohromady Solar Impulse 1/2 a moc mezi nimi nerozlišuje), ale každopádně s datem 29.11.2012
Do Maroka to šlo. Obletí ale Solar Impuls zeměkouli? - Aktuálně.cz
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=753055

Samozřejmě: ani tyto obří dvojplošníky by nestačilo pokrýt solárními panely, aby se udržel ve vzduchu - rozhodně ne při plošném zatížení křídla kolem 100 kg/m2. Nicméně výška 9m stojí za zmínku - v meziválečném období bylo postaveno několik vážně _obřích_ dvouplošníků, s velkou světlostí mezi plochami.

http://en.wikipedia.org/wiki/Short_Sarafand


http://en.wikipedia.org/wiki/Saunders_Valkyrie


http://en.wikipedia.org/wiki/Blackburn_Iris


U všech vyobrazených obřích dvouplošných hydroplánů bylo použito takové uspořádání, při kterém byla vzdálenost osy vrtulí od obou nosných ploch v podstatě stejná. Světlost mezi nosnými plochami byla většinou daleko větší než výška trupu (i když zase ne větší, než tětiva křídla, i když v několika případech to tak působí)

Většina těchto obřích dvouplošníků měla krátký trup a větší množství vodorovných či svislých ocasních ploch. Pravdpodobně to bylo konstrukčně jednodušší, než požít jedinou VOP i SOP na daleko delším trupu - těžko říct. Každopádně meziváleční konstruktéři nebyli tak "hloupí", že by nedokázali postavit nic jiného než dvouplošník: jednoduše při daných požadavcích, s danými konstrukčními materiály a s dostupnými výkony motorů, které tehdy měli k dispozici, bylo takové uspořádání optimální.

V případě elektrického pohonu by samozřejmě čelní průřez motorových gondol mohl být nižší a i hmotnost motoru by byla nižší. Těžko odhadnout, kolik by zhruba takto velké stroje dnes vážily, kdyby byly vyrobené z kompozitních materiálů - případně na kolik by šlo jejich konstrukci zjednodušit - případně jestli by dvouplošní uspořádání i dnes mohlo přinést nějakou úsporu hmotnosti. Každopádně: pokud by tyto stroje bylo možné (včetně baterií potřebných pro start) postavit cca 3-6x lehčí (podle konkrétního typu), mohly by se udržet ve vzduchu pouze pomocí energie ze solárních panelů na křídlech.

Proč vlastně hydroplány? V samotných počátcích civilního dopravního létání existovalo jen malé množství letišť schopných přijímat opravdu velká letadla (zpěvněný povrch, délka dráhy...), takže byly v meziválečném hydroplány opravdu populární.