Wingsuit flight between the trees - 9GAG
http://9gag.com/gag/aw7O9v1

solární letadlo :D

TEAPACK: no ale fakt mi přijde, že ty stratosférické věci jsou příliš vzdálené přízemní realitě, a musel bych se omezit na nějaké simulace a tak. amatérské létání je v dosahu běžného člověka, a elektromotor dnes může být levnější než spalovací (viz počet letových do nutné generálky motoru, apod.) a stejně tak fotovoltaika může být levnější, než lithium. Takže to není úplně mimo mísu a je to jen otázka času... když se k tomu nedokopu já, tak to zkusí někdo jiný.

a samozřejmě, člověk může působit jako OOOO - Opravník Obecně Oblíbených Omylů - viz irradiance průměrná vs. maximální vs. typická v letním období v mírném klimatickém pásmu... :-)

XCHAOS: njn, když je člověk zaneprázdněn důležitějšími věcmi, tak je jasné, že nepodstatné detaily musí jít stranou ;) tak si užij stavbu letadla/kluzáku/čehokoli a až budeš mít testovací let, tak dej vědět, abych se tomu místu raději vyhnul velkým obloukem ;)

TEAPACK: mno, on taky tlak vzduchu ve 29 km je někde trochu jinde, než v těch 21 km :-) jinak nedosáhlo to parametrů, o kterých mluvím... byl to prototyp, první a v podstatě zatím jediné stratosférické solární letadlo vůbec. přesto je ten výsledek pozoruhodný.

tlak a hustota neklesají stejně, ale pro informaci, cílil jsem v těch úvahách na oblast, kde je hustota vzduchu někde mezi 9x a 16x nižší, než u hladiny moře... odpovídající max. rychlost při stejném tahu a stejném koeficientu odporu vzduchu je tam tedy 3-4x vyšší, než u hladiny moře (ovšem... stejným způsobem musíme snížit i plošné zatížení křídla - tzn. 9 až 16x - jinak bychom museli zvednout úhel náběžné hrany, což zřejmě udělal Helios, a L/D jde do háje). způsob, jak jsem nízkého zatížení křídla chtěl dosáhnout, spočíval zejména v měnitelné geometrii křídla.

je fakt, že ve svých původních úvahách jsem vycházel z rychlostních rekordů solárních aut (cca 100-130 km/h, zřejmě podle toho jestli se berou i bateriové typy, nebo jestli jde o rekordy v rámci regulovaných závodů), zatímco rychlost solárních letadel dnes končí u 70 km/h (a průměr Solar Impulse 1 byl spíš 45 km/h a Solar Impulse 2, nepatrně víc - asi 50 km/h)

tyhle stratosférické úvahy teď pro mě nejsou důležité, každopádně: přeorientoval jsem se na to, čeho jsem schopen dosáhnout já amatérskými prostředky (přetlaková kabina je zjevně mimo moje možnosti - i kdybych se třeba rozhodl létat na nějakém teritoriu, kde nebudu omezován předpisy)

takže nechci ztrácet čas opakováním flejmů o stratosférickcýh solárních dopravních letadlech - ne proto, že bych podstatně změnil názory, ale prostě počkám si tak 5 let, až se objeví nové technologie, a pak má cenu v těch debatách pokračovat a upřesňovat je. zatím chci řešit, jaké solární letadlo mám šanci postavit amatérskými prostředky... tady se každá zkušenost s létáním hodí, takže pochopitelně nemá cenu odrazovat lidi, kteří mají co říct, nekonečnými flamewars...

XCHAOS: hmm... zajímavé věci typu: remotely piloted (-80kg/osobu, žádné vzduchotěsné kabiny, žádná klimatizace...),
"The wing area is 1,976 sq ft (183.6 m2)., which gives the craft a maximum wing loading of only 0.81 lb./sq. ft. when flying at a gross weight of 1,600 lb." -> kolik má asi vlaštovka z A4, to bude něco podobnýho ne? ;) - vážně nechceš začít s 1m velkým modelem?

+ Kolik je ten tlak vzduchu v týhle výšce O.o

TEAPACK: mno, rekord dostupu solárního letadla je trochu výše:
NASA Helios - Wikipedia, the free encyclopedia
https://en.wikipedia.org/wiki/NASA_Helios#Records
On August 13, 2001, the Helios Prototype piloted remotely by Greg Kendall reached an altitude of 96,863 feet (29,524 m), a world record for sustained horizontal flight by a winged aircraft

(v podstatě šlo tak trochu i o vývoj letadla, které by bylo schopné poháněné solární energií lítat v atmosféře Marsu, což je právě zhruba těch 30 km...)

Part 2: Solar Energy Reaching The Earth’s Surface | ITACA
http://www.itacanet.org/...un-as-a-source-of-energy/part-2-solar-energy-reaching-the-earths-surface/
The Earth presents a disc of area nR2 to the Sun, therefore the total amount of extraterrestrial insolation incident on the Earth is ISC × nR2. This value is then divided by half the surface areas of the Earth, 4nR2/2, which gives 684 W/m2, the average insolation incident on unit area of the Earth facing the Sun (figure 2.9). Note that solar panels are calibrated assuming that there is 1000 W/m2 available.

TEAPACK: předpisy jsou výtvorem lidí, nikoliv přírody, a popravdě, nejlepší způsob který se mi osvědčil, je outsourcovat potýkání se sociálními konstrukty jinými lidem (tedy: naučil jsem se konvertovat problematiku konformity se společností na finanční náklady, potřebné k tomu, aby to někdo vyřešil za mě)

zpět k irradianci: číslo, které si prezentoval, je průměrná hodnota, týkající se celé osvětlené poloviny Země, včetně oblastí východu a západu slunce, resp. polárních oblastí. Tedy včetně oblastí, kde se solární energie obvykle nevyužívá! Je to každopádně průměrná hodnota - nikoliv "maximální hodnota v oblasti mezi obratníky, když je Slunce kolmo nad hlavou"

XCHAOS: hlavně si udělej podrobný audit zdrojů všech informací, ze kterých vycházíš. Aby tě někdo nevytrolil jenom kvuli tomu, že ty to studovat nechceš...

což mi připomíná, už máš nastudované předpisy? ;)

XCHAOS: 21-25km .... hmmm ... jaký tam je asi tlak vzduchu? =D je tam vůbec něco, co by to letadlo drželo ve vzduchu? O.o

TEAPACK: ne, já jsem to následně rozporoval už správně :-) a jsou tam i další texty, byl by to hrozně složitý edit.

TEAPACK: ok, ty máš číslo 650W já, "zhruba 1000W". Ta jsou celkem dále od sebe, než 19/7 od 3 (nebo 22/7 od 3.14159..). tedy, někdo z nás má k dispozici přesnější zdroj, podle všeho.

XCHAOS:tak to smázni, ať ostatní nemateš ;)

OMNIHASH: počkej, počkej... já jsem neustoupil ze 40ti-místné stratosférické DC-3, která ve výšce kolem 21-25 km letí průměrnou rychlostí kolem 250-300 km na vzdálenost až 3000 km za den :-) ale k tomu povede dlouhá cesta, a někdo (ne nutně já), kdo si to troufne navrhnout, bude muset získat důvěru investorů. A tu nejsnáze získá, pokud solární amatérské létání v malém bude zcela běžné, a k tomu už přispět můžu :-)

XCHAOS: =) ano a teď začínají slovíčka typu approximately a kolem mít velkou váhu... jinak, určitě znáš ten vtip o tom, proč vlak na kolejích drncá že? =) abych ti nemusel hlouběji vysvětlovat, že 19/7 jsou skoro 3 =)

(celkem je to v souladu s tím, co jsem pozoroval u svých polykrystalických 260W flexibilních panelů, když byly nové a nepoškozené... maxima byla kolem 8A, při dobíjení vybité baterie tedy napětí jen kolem 25V, tedy kolem 200W, což odpovídá tomu, že se taky ohřívaly a slunce nebylo kolmo nad hlavou, apod.)

Solar irradiance - Wikipedia, the free encyclopedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_irradiance#Earth
The Sun's rays are attenuated as they pass through the Atmosphere, leaving maximum normal surface irradiance at approximately 1000 W /m2 at Sealevel on a clear day

tak, tohle je "at the top of atmosphere" - to je dobré tak pro panely na satelitech...
Solar constant - Wikipedia, the free encyclopedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_constant#Solar_irradiance

XCHAOS: Vidím, že už zase chystáš spíš kluzák... nechceš začít chodit do aeroklubu, aby ses naučil lítat s kluzákem a vyzkoušels motorovou? ^ ^

eh, to předchozí je blbost, to je "average annuak irradiation", to je energie, ne výkon...

TEAPACK: ok, dobře, tohle chápu. (taky lze mluvit o přetížení, které to musí snést, ne?). ale i tohle by mělo jít nějak testovat

TEAPACK: tak těch 650W musím rozporovat (zdroj: wiki)


1) vliv odklonění - jasně, mluvím o 3h letu přes poledne (i na solárním kole jsem přes poledne vždy ujel největší úsek cesty a ještě za jízdy dobil baterii, teda dokud byly panely nepoškozené). I potom je to v našich šířkách, méně než kolmo nad obzorem, to je jasné

2) experimentům jsem se teď věnoval 3 léta po sobě dost intenzivně a určitou představu mám (teď se ale chystám poprvé experimentovat s monokrystalickým flexibilními panely, se kterými počítám do pěti let i na to letadlo)

3) účinnost dobíjení není vůbec špatná, ale jak sis jistě povšiml: můj koncept počítá s dobíjením na zemi před startem, poté budou panely hlavně snižovat zatížení baterie a prodlužovat její výdrž, v ideálním případě nabídnou vodorovný let bez dobíjení baterií. (o dobíjení za letu půjde mluvit v případě klouzavého letu, pokud jsem předtím stoupal v termice... tzn. během těch přeletů k nějakému dobíjení občas dojde, ale nespoléhám na to)

... ad měření tahu vrtule: to je další dobrý nápad, nejdřív si hrát jen s elektromotorem a vrtulí, než začnu skutečně nakupovat ve velkém panely nebo s něčím létat. (je toho spousta, co se dá vyzkoušet předtím, než se pokusím doopravdy se v tom letadle zabít :)