...a pokud bych chtěl trochu zjednodušující extrapolační demagogie:
L-410 i SolarStratos mají jeden zajímavý podobný parametr: cca stejnou prázdnou hmotnost na jednu osobu na palubě :-) a to někde kolem 200 kg/osobu. (k podobnému číslu se dostává i Cessna Caravan)
(Sunseeker Duo je ovšem extrém, a dosahuje jen asi 140 kg empty weight na osobu)
Tahle disciplína není úplně "crackpot", dá se tak posuzovat design jakéhokoliv letadla:
Aircraft empty weight vs number of passenger seats - PPRuNe Forums
http://www.pprune.org/tech-log/552838-aircraft-empty-weight-vs-number-passenger-seats.html
Ve skutečnosti se dostáváme i u dopravních strojů na hodnoty asi jen o 50% větší, než je tahle:
Airbus 320 OEW 42050Kg, 180 seats = 233.6 Kg/Pax
B757-200 APS weight 59750kg, 235 seats, 254kg/seat
B737-800 224/Seat (!!!)
Vybírám úmyslně nižší hodnoty - jiné typy jdou až na 300-400 kg empty weight/pasažéra - ale ty tři stroje, které jsou na tom jen nepatrně hůř, než prve uvedené stroje (bez přetlakových kabin), ukazují, že tohle číslo se v letectví nepohybuje v nějakém extrémně velkém rozpětí.
Moje nákresy z doby cca před 4 lety byly v tomhle ohledu dost konzervativní a předpovídaly něco kolem 300 kg prázdné váhy na jednoho pasážera (vzletová hmotnost kolem 20t).
i když samozřejmě "není letadlo jako letadlo"... tak odhad prázdné hmotnosti 150-200 kg na jednoho cestujícího pro letadlo bez přetlakové kabiny/pokročilé materiály vs. 200-300 kg s přetlakovou kabinou/konveční materiály je prostě... pravděpodobný. (minimálně se ta čísla stále znovu opakují).
u solárně elektrického letadla je komplexita prostě jen jinde, než u proudového, to je celé.
s ekonomikou se to pak má celkem jednoduše: pokud bude cena za jedno sedadlo tolikrát nižší, než v běžném letadle, kolik odpovídá délce letu + ještě polovina tohoto (v noci se nelétá), tak to začne v sezóně na vybraných trasách být konkurenceschopné, a někdo se o to řešení zajímat začne.
je to až tak jednoduché, že když průměrná rychlost bude třeba 4x nižší (900 km/h/4, průměr solárního letadla přes 200 km/h) a sedadel bude 10x míň (40 místo 400), tak cena jednoho kusu solárního letadla by musela (při stejné absolutní životnosti) být třeba 80x nižší, než u 400-místného tryskáče.
srovnáme to např. s Airbusem 350 a dostaneme se (velmi zhruba) na 4 miliony USD (cca 90 mil. Kč) za jedno 40ti místné solární letadlo (uznávám, že co ušetříme na palivu, to zaplatíme na pilotech)
Dnes jsme tedy v bodě, kdy vývoj dvoumístného letadla bude stát zhruba 2x tolik, než by musel stát jeden kus 40ti místného stroje, aby mohl začít být konkurenceschopný (na vybraných trasách) (ale bavíme se o vývoji! cena za 1 kus v tomhle ohledu je něco jiného).
Chci na tom všem ale ukázat, že létání je obecně velmi drahý koníček - a právě proto se tam objevují komerční příležitosti pro nová řešení. (I kdyby solární letání zabralo třeba jen 5% sezónního letního trhu charterových letů na dovolené, tak je to obrovský trh, a 8 mega USD investice do SolarStratosu je tam kapka v moři... protože kdo by si nechtěl cestou na dovolenou jen tak z hecu prohlédnout zemi ze stratosféry? pokud bude současně sedět v tichu a pohodlí... ehm, tedy ne ve skafandru... :-))