CYBERWOLF: obecně máme rok 2020 a ostatní technologie se hodně posunuly... zejména k většině multijunction technologií dnes existují i varianty bez koncentrátorů, které jsou jen o pár procent pozadu.

K tomu lítání vidím dvě podmínky.. .jednak reálná dostupnost varianty Li článků s hustotou aspoň tak 400 Wh/kg... mluví se o tom 10 let, ale fakticky jde o technologie s nízkým počtem cyklů, takže do sériové výroby si nikdo netroufne a pokud ano, prodává to jako testovací vzorky... já čekám na Li titanátovou technologii, ovšem tam to reálně vypadá na něco jako 100 Wh/kg (pravda vč balanceru, ale stejně..).

Druhá podmínka by byla běžná komerční dostupnost řezů FV článků (tedy stačí bez laminace) s účinnosti přes 30%, za ceny jako mají dnes články s 20% účinností.

Pokud by se to povedlo, snad by se pak daly používat konvenčnější konstrukční materiály a nebyly by potřeba extrémní technologie jako monolitický nosník křídla s uhlíkového kompozitu... případně pokud ano, tak aspoň ne v tak extrémních rozměr a opět pokud ano, tak by se zvedlo užitečné zatížení (typu že baterií by to vezlo jen půlku a křídlo by přitom vyrobilo o polovinu víc energie). Pak by to mohlo začít dávat komerční smysl pro leteckou obsluhu velmi odlehlých oblastí (obecně všude, kde je nějaké oslunění a kde je zásobování letišť leteckým palivem velmi obtížné - určitě krajním případem jsou místa, kde se všechno palivo vozí letecky, to musí být extra drahé).

Další okrajový trh by byly vyhlídkokvé lety, kde by se min. v Evropě našlo dost zájemců zaplatit jen proto, že by šlo o "bezuhlíkový" zážitek. A časem by se z toho mohlo vyvinout něco jako jachting - to je obrovský trh, přestože se nesnaží konkurovat linkové lodní ani letecké dopravě. Ale paradoxně by solární létání nabízelo jednorázovou investici a pak zábavu s menšími náklady - menší potřeba kokntrol elektromotoru, nulové náklady na palivo...

Všechno to ale vázne (ostatně stejně jako elekotromobily) na Li baterce s aspoň o něco větší hustotou a současně prakticky neomezeným počtem cyklů.

XCHAOS: je s tím spojena spousta problémů, ale postupem času to vypadá, že jsou celkem řešitelné. Za pár let by to mohlo být docela použitelné. Jak říkám, nevím jestli je tohle ten správnej materiál, ale mninimálně stojí za pozornost.

CYBERWOLF: hmm, jeden čas to byl bombastický objev roku, ale pak se ukázalo, že to má relatvině nízkou účinnost (hmm, dle wiki June 2018 Oxford Photovoltaics 1 cm2 perovskite-silicon tandem solar cell has achieved a 27.3% conversion efficiency, certified by the Fraunhofer Institute for Solar Energy Systems ISE. This exceeds the 26.7% efficiency world record for a single-junction silicon solar cellX)a hlavně je to většinou nestabilní (=malá životnot).

V souvislosti s létáním bych viděl jako problém "The intrinsic fragility of the perovskite material"... přeci jen, křídla letadla jsou namáhaná součástka a vyžadují spíš určitou pružnost...

XCHAOS: tak na to asi taky skelný vlákna nechceš. Z logiky věci bych řekl, že potřebuješ něco, co bude mít potřebné mechanické vlastnosti, bude to co nejlehčí a půjde z toho udělat solární panel. Přitom potřebuješ, aby ti to na plochu dalo dostatečný výkon. Nevím, jestli něco takového je k dostání, nebo se to dá udělat, ale možná by to mohlo být tohle:
Perovskite solar cell - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Perovskite_solar_cell
https://www.nature.com/articles/nmat4388

CYBERWOLF: no, pokud je to zašité v nějaké textilii... já samozřejmě uvažoval spíš o materiálu na paraglide, ale ta účinnost je mizerná. jo, kdyby se dostali někam k 10%....

XCHAOS: hlavně teda skelné vlákno rozhodně není něco, co bys chtěl nosit :)

CYBERWOLF: nápad je prostý: skelná vlákna existují, tak proč neudělat ze skelného vlákna nosič fotovoltaické vrstvy. Ale ten problém s jen částečným osvětlením se u překrývajících se vláken zřejmě násobí... to už má větší šanci snad i fotovoltaický tisk na papír...

XCHAOS: takováhle novinka se objevuje pravidelně tak po pěti letech, pokud si dobře vzpomínám, tak už počtvrté.

MIT School of Engineering | » Is it possible to make solar-powered airplanes?
https://engineering.mit.edu/engage/ask-an-engineer/is-it-possible-to-make-solar-powered-airplanes/

New fabric generates electricity from sunlight and wind | Ars Technica
https://arstechnica.com/science/2016/09/new-fabric-generates-electricity-from-sunlight-and-wind/
Photovoltaic power from textiles
https://techxplore.com/news/2019-08-photovoltaic-power-textiles.html

XCHAOS: tak ty tu siris nicim nepodlozene bludy, zejo... :-) Tak si pak nestezuj na offtopic, kdyz tebou sirene bludy vyvracim.

XCHAOS: jasne, potom co EASA poslala do prdele FAA i s recerfifikaci B737MAX bude jiste EASA tupe a nadsene prebirat dalsi americke normy ;-) Ne, skutecne neplati ze vse schvalene v USA se automaticky prejima v Evrope. Neni tomu tak v zadne oblasti, letectvi nevyjimaje. Prosimte, proc se porad chovas jako male naivni dite? ;-)

XCHAOS: ano, houbeles... je velmi nepravdepodobne, ze stavajici pravidla (vykoupena krvi obeti vselimoznych nehod) se nejak dramaticky uvolni ;-)

XCHAOS: nikoliv, rizene lety probihaji mezi definovanymi body... rozhodne to nefunguje tak, ze by sis v prostoru nejak chaoticky poletoval. Tvoje predstavy o litani jsou na urovni petiletyho ditete...

XCHAOS: opravdu ne? Napsal jsi doslova: řízení letového provozu má na starost velká dopravní letadla, se kterými není snadné uhnout - a ja tvrdim, ze tento tvuj vyrok rozhodne neni pravdivy, nebot rizeni letoveho provozu ridi (ma na starosti) i mala letadla. A celkove to, zda je provoz rizeny ci nikoliv neni urceno velikosti letadla... ale tridou vzdusneho prostoru. Prostory tridy C a D jsou rizene vzdy bez ohledu na velikost letadla. Takze mimo jine se bez povoleni nad FL95 legalne nedostanes.

IFR lety (tedy tvym slovnikem "automatizovane" - tedy rizene podle pristroju) vyzaduji povoleni a podlehaji rizeni i v prostorech tridy E (narozdil od VFR letu; tam jsou ale jina omezeni - pocinaje viditelnosti). Sem spada veskery vzdusny prostor nad 1000ft AGL po FL95, pokud nejde o /M/CTR nebo /M/TMA. Zcela nerizeny je jen prostor tridy G (do 1000ft AGL mimo /M/CTR a /M/TMA), ale tam se zas realne s IFR nedostanes - nebot plati dalsi omezeni, pokud jde o dodrzeni minimakni vysky pro IFR let nad prekazkou (opet tech 1000ft, v pripade vysokeho terenu dokonce 2000ft).

Jakou kardinalni blbost tam mas dale? :-) Predpisy mas dostupne volne, muzes si to nastudovat (v danem pripade postaci L2, pripadne L14) driv, nez nejakou blbost opet placnes. Treba i v pripade UAS (tedy dnes popularnich dronu) najdes i dalsi omezeni (a samozrejme i vyjimky z pravidel pro IFR, zejmena pokud jde AGL) - ktera se netykaji jen velkych letist, jak se mylne domnivas - ale tato chranna pasma a z nich vyplyvajici omezeni naleznes rovnez u letist malych. A decentralizace funguje uz davno - prave vzdusne prostory i v tride G u malych letist jsou koordinovana mistne. Rozhodne ale nemuzes letet kdykoliv a kamkoliv ;-)

XCHAOS: rizeni letoveho provozu nema na starosti pouze velka dopravni letadla, jak se tu snazis tvrdit. Nejdriv si o tom neco zjisti, nez zas placnes podobnou hovadinu.