JUGI: záleží na škole. může to tak být, klidně až do pětky.

ale třeba u syna je stejný učitel od první do třetí třídy (maximálně mají někoho jiného na výchovy), na čtvrtou a pátou je jiný třídní a už mají jiného učitele i na některý vzdělávací předmět, od šestky mají jiného třídního a už kladsické střídání na předměty

JUGI: to je různé. Každá škola si to dělá jinak. U nás se měla učitelka ve třetí třídě změnit, ale nakonec jsme ředitelku všichni rodiče požádali, zda by nebylo možné, aby s nimi pokračovala a ona to prostě nějak dokázala předělat. Je super :)

JUGI: Jezdím od října po školách s různými vzdělávacími programy. Realizovali jsme asi stovku programů na různých školách. Soukromých, státních, jednotřídek a všemožně jiných. Rozdíly mezi učiteli jsou poměrně výrazné. Stačí být chvíli ve třídě a vidíš, jak učitel pracuje s dětmi, jak na ně reaguje a zda s nimi sdílí i to, co nutně nemusí.

Osobně se domnívám, že klíčový je učitel a to byl ostatně důvod, proč je dcera tam, kde je. Způsob výuky až na druhém místě. Z mého pohledu je samozřejmě důležitá i dostupnost. Nejen kvůli kamarádům, ale do budoucna i kvůli tomu, že počítám, že dítě bude schopno eventuálně dojít samo (ano, pokud ovšem nepřejde na gympl). Kamarádi jsou na škole důležití docela dost. Vidím to u dcery. Chce se se spolužáky setkávat i mimo školu. V takovém případě je "kamarádka za rohem" více než výhodná...

Sama za sebe bych se rozhodovala na základě - učitel, který bude mé dítě mít, ředitel školy (klíčová osoba, která může posunout či rozvrtat vše i v jinak dobré škole), dostupnost. Pak to ostatní.

SUCUBIS: hm, pokud bych to bral podle sebe, tak nejvic dlouhodobych kamaradu s kterymi se stykam je ze zakladky a to z duvodu ze jsem ji mel blizko bydliste. Z prvniho stupne si nepamatuju nic (fakt, jen jak me vodila babicka a pat fotek ucitelu). Jsem taky dost prakticky, proto nechci byt taxi svych deti. Ucitelky me nikdy nestvaly, i ty drsne, mely me rady, ptze sem asi nebyl uplne blbej a nedelal sem potize.

XINDL: souhlasím se
ZARZAROSA: taky mám dvě holky,funguje to u nás takto: musím vychytat ten správný čas na spaní.Maruška chodí pravidelně o půl hodiny dřív než Stella, což je i dobrý, protože když jsem sama doma, jednu uspávám a druhá si hraje.Jakmile první uspím, druhá začíná být mrzutá a jdu na ní.Teď už jim je 6,5 měs. bio a 4 korigo.Takto to funguje posledních 14 dní, dřív to bylo tak, že Maruška celkem v klidu usnula mezi 20-21h ale stella prostě ne.Byla unavená, ale přesně jak říkáš, nosila jsem jí a po položení do postýlky začala řvát.Tak to nejdřív probíhalo tak, že jsem jí nosila v šátku až do prvního nočního kojení kolem 24h, pak už jsem jí dala spát do postele a spala v pohodě.Postupem času jsem jí začala přesunovat z šátku do postele, jakmile v šátku tvrdě usnula-to poznáš. Teď už jí nosit nemusim, usíná stejně jako Maruška. Měla jsem pocit, že když se chce chovat a chce mi být nablízku, má k tomu důvod a já bych jí to měla dopřát.Tak jsem jí to dopřávala a rozhodně se nestalo to, že by si na to zvykla a potřebovala to pořád. Naopak teď v noci spí mnohem líp než Maruška- chodí spát před 21h a vzbudí se na kojení kolem 2 ráno a pak až kolem7-8 ráno. Maruška je schopná vzbudit se i 5x za noc (spíš k ránu).Chování se určitě nebojte a pokud to chce, dopřejte mu to.

XINDL: souhlasim se vším s TRISSIE
mám 2 holky, každá jiná. Jedna usínala v klidu sama, druhá se chtěla chovat. Chovali jsme a vyplatilo se. Do roka nemá vůbec smysl uvažovat ve smyslu "aby si nezvykla" spíš je důležité (podle mne) aby si právě zvykly na to, že když je nepohoda, je máma nebo táta vždycky poblíž. Nám se to vyplatilo. Od roka jsou obě samostatné, fakt.