• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    PRISCILAReformace a protestantské církve a související témata
    OMO
    OMO --- ---
    +1
    Apropos to se otvira prostor k diskusi o definici kdo je vlastne krestan, jestli ten, kdo vyznal Krista svym Panem a Spasitelem nebo ten, kdo byl (treba bez sveho vedomi v utlem veku) pokrten... Ale nevim, to uz by se nam to mozna rozutikalo do mnoha vlaken tak to muzem probrat potom
    OMO
    OMO --- ---
    1 odpověď
    GOBERS: Ja si nejak nedovedu predstavit, ze by nekdo, kdo se nepovazuje za krestana, hrnul k Veceri Pane, proc by to delal?
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    2 odpovědi
    OMO: Takže třeba požadavek, aby přijímající byl křesťan (resp. pokřtěný) pokládáš za něco, co není dostatečně věrné smyslu evangelia?
    OMO
    OMO --- ---
    GOBERS: oboji
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    2 odpovědi
    OMO: A teď mi řekni... nepojmenovávají se proto, že to dotyčný duchovní tak považuje za správné, nebo proto, že je to tak v teologii vaší církve proklamováno jako princip?
    OMO
    OMO --- ---
    2 odpovědi
    GOBERS: Ciste ve vztahu k Veceri Pane se u nas skutecne zadne podminky nevyjmenovavaji, vysluhujici pronese neco ve smyslu:
    Pamatku vecere Pane chapeme jako otevrene spolecenstvi kolem Kristova stolu, kdokoli rozpoznava sve povolani k ucasti, at pristoupi.

    Takze definice patri u nas patri do teologicke literatury. Ale jinym denominacim neodpiram pravo si podminky definovat, jen to nepovazuji za skutecne verne smyslu evangelia. Takze existenci omezeni toleruji a respektuji, ne vsak schvaluji.
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    OMO: No však samozřejmě. Já jim také vždycky říkám, ať si koupí lázeňskou oplatku a odmyslí si tu sladkou náplň. ;))
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    OMO: S odstavcem souhlasím, s Tvým závěrem, který z něj vyvozuješ už poněkud méně. Ale to je jedno... pojďme se bavit raději o těch svátostech, to je zábavnější, než ideové konstrukty českých dějin. ;)
    OMO
    OMO --- ---
    1 odpověď
    GOBERS: Hele, daji se koupit i online, v jedny objednavce s lazenskyma oplatkama... :)
    Hostie - Unita s.r.o. eobchod - Hostie, oplatky
    http://www.unita.caritas.cz/eshop/index.php?p=p_19&sName=hostie
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    1 odpověď+1
    OMO: No, u nás se příležitostně také máčí, ale já to dost nemám rád, takže to mýtím jak můžu...

    Tak uvidíme, co nám k tomu řekne tuhle sestra, když mi dva nejsme ve sporu. Pakliže se i s ní shodneme, že nějaké definice a předpoklady jsou na místě, tak se můžeme začít bavit o tom, jak by měly vypadat.

    Jo... a jenom tak mimochodem, pokud někomu třeba římskokatolický kněz z nějakého svého rozhodnutí odmítne udělit svátost v situaci, kdy dotyčný (třeba i nekatolík) splňuje předpoklady pro její udělení, tak se dopouští kanonicko-právního přestupku.
    OMO
    OMO --- ---
    1 odpověď
    GOBERS: Pujcim si odstavec z tohoto clanku:

    V představách obrozenců nastoupila Bílá hora cestu ke germanizaci a úpadku českého jazyka. Samotná teze o stavovském povstání coby českém národním vzepětí je ovšem pochybná už proto, že značná část povstalých stavů mluvila německy a člověk raného novověku sám sebe definoval mnohem víc podle místa, kde žil, než podle jazykové, natož národní příslušnosti. Česky psaná literatura sice po roce 1620 opravdu upadá, ale do značné míry kvůli tomu, že s nástupem zbožného baroka a oslabením měšťanské vrstvy klesá množství světských textů a dominují náboženské texty psané jak v obou lidových jazycích (česky i německy), tak především latinsky. A tolik připomínané pálení českých knih jezuity, takřka monopolními patrony vzdělanosti i cenzury v českých zemích po roce 1620, opět pootáčí realitu – knihy se opravdu pálily, ale nikoli podle jazykového, nýbrž náboženského klíče. Na hranicích hořela díla protestantská spolu s těmi, která církev považovala za pověrečná či nemravná.

    Prakticka germanizace tedy Bilou horou zacala, i kdyz ta plna germanizacni palba zacala az na Josefa II., o tom se nepru. Na druhou stranu, ten nam nekatolikum aspon povolil existovat i kdyz zase z jinych duvodu, nez ze by nas mel rad (potreboval vetsi mobilitu lidi mezi Uhrama a Nemeckem). Toz tak.
    OMO
    OMO --- ---
    1 odpověď+1
    GOBERS: My pouzivame cheb sumava, ten sam o sobe asi nikomu moc zajimavej neprijde :) Ale muzes posilat lidi k CCSH, tam jim tu hostii akorat omoci ve vine... coz ostatne taky delate, ne?

    No, ale vazne, takto smirlive formulovano to neni ve sporu. Jiste je na kazde denominaci, aby rozvijela souvisejici teologii a svatosti si definovala. Slo mi hlavne o tu lustraci a odmitnuti.
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    1 odpověď+2
    OMO: Tak jistě, že je to rekatolizace, ale tohle bylo v reakci na teze o tom, že rekatolizace = germanizace. Což halt není pravda, nicht wahr...?
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    2 odpovědi+4
    OMO: Škoda, že nepoužíváte hostie. Občas se mi stane, že mi do kostela přijde někdo, kdo sice není věřící, ale hrozně by chtěl zkusit jak to chutná... tak že bych ho měl kam poslat... ;-)

    Tak o tom, že duležité je to, co se děje mezi Bohem a přijímajícím se nemusíme přít. Nicméně to přeci nijak nevylučuje to, že církev definuje (a vyučuje) co pokládá za vhodnou dispozici k tomu, abys svátost hodně přijal. Pak je na svědomí každého, aby se před svým svědomím s těmito nároky vyrovnal a na základě toho se rozhodl, jestli bude přijímat nebo nebude. To není o tom, že by vysluhující měl někoho lustrovat.
    OMO
    OMO --- ---
    1 odpověď+1
    GOBERS: No, a to je prave ta rekatolizace, ze. Ona ta kralicka taky leckde byla, ale cetla se jenom tajne a schovavala se pod podlahou.
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    1 odpověď
    OMO: No to je právě ono - Bible Kralická začíná být široce dostupná až na samém konci 18. a počátkem 19. století, kdy se znovuvydal text podle vydání z roku 1613. V 2. pol. 17. a v 18. století je ten vliv na český jazyk celkem jednoznačně dílem jezuitské svatováclavky. Protože ta na rozdíl od kraličky prostě byla...
    OMO
    OMO --- ---
    1 odpověď±0
    GOBERS: Ano, se vsemi dusledky, to je to, co delame u nas. Ale chapu, ze v *katolickem prostredi se asi poverecnych duvodu najde vic. Povera ohledne eucharistie ostatne vzdycky korenila predevsim v te prisne vylucnosti katolickeho pojeti. Dulezite zkratka je, co se deje v srdci prijimajiciho a ne co se deje v hlave vysluhujiciho.
    OMO
    OMO --- ---
    1 odpověď+1
    GOBERS: Kdezto uz od 16. stol. (pocinaje Blahoslavovym prekladem NZ) se o totez zasadila Bible kralicka z dilny Jednoty bratrske.
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    1 odpověď+2
    OMO: Zastavam nazor, ze otazka hodnosti ci nehodnosti vysluhovani svatosti neni na vysluhujicim

    Takže úplně bez hranic a omezení? I nepokřtěným? I těm, kteří chtějí dotyčný církevní úkon z nějakého třeba pověrečného důvodu?
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    1 odpověď+1
    ACKO: A nejen ta veleslavínská... třeba taková Bible svatováclavská byla tím prostředkem, který v 17. a 18. století výrazně ovlivňoval podobu českého spisovného jazyka...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam