GOBERS: Pokud definujeme svátost jako "viditelné znamení neviditelní Boží milosti", tak proti tomu asi v Písmu nic nenajdeme. Otázka je, jak se konkrétně tato definice naplňuje, tam už může být problém...

OMO: To nebyla finesa pro publikum, to byl (záměrně přehnaný) počátek maieutického rozhovoru. ;)) Čili Tvá definice svátosti by byla "pokyn pro speciální, sváteční úkon"? Jenom Ježíšův? Nebo i apoštolský? A jak se pozná speciální sváteční úkon od každodenního, bez kterého by křesťanství nebylo ničím, nevyrůstá náhodou to speciální z toho každodenního a není od něj neoddělitelné? Třeba na příkladu: proč by měl být svátostí křest a ne kázání evangelia? Nebo uzdravování či vyhánění démonů? Zejména to druhé splňuje Tvou definici naprosto bez vší pochybnosti...

OMO: Já mám pocit, že těch výslovných pokynů je tam spousta a k různým věcem. Co třeba takovýhle výslovný pokyn: "Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí." nebo "Miluj svého bližního jako sám sebe." To by bylo docela výslovné, i kdyby se k tomu ještě nedodávalo, že v tom je celý Zákon i Proroci, ne? :-)

JIXIPEN: Jasne, a to je dobre, ze si nic navzajem nebereme. A ja to teda priznam, jsem clenem i CCE, mam dvoji clenstvi (prostrednictvim sboru, kde jsem mel svatbu a chodim tam tak jednou za 2 mesice). Takze mi na CCE nic nevadi tak silne, aby mi to branilo dvoji clenstvi mit...

GOBERS: Ale no tak prece v Pismu se pise o krtu a lamani chleba jakozto pripomince posledni vecere, jako necem, co cirkev ma cirkev konat. Je pravda, ze je ve SZ lecjake pomazavani a v NZ svatba v Kani a v listech vyznavani jeden druhemu (namatkove biblicke zaklady pro nektere z ostatnich peti svatosti katolicke cirkve), ale vyslovny pokyn jen ke krtu a Veceri Pane, proto v reformovanych cirkvich nerozpoznavame zadne mimo techto dvou svatosti (a dobre vim, ze to vis, ale pisu to pro ctene publikum)

OMO: Však já ti to neberu. Ale líbí se mi, že ČCE to nebere ani mně ani těm, co chtějí křtít později. Mírně se sice přiklání ke křtění až v pozdějším věku, ale kdo chce, může nechat pokřtít i nemluvně.

OMO: jedine dalsi svatosti dle Pisma

Joooo?? A to mi pověz... kdepak že se to v Písmu hovoří o svátostech?? :D

JIXIPEN: Jo, a novorozenata se u nas vitaji a zehna se jim, je to s tou samou paradou, jako krest nemluvnat u evangeliku, jenom tam neni to kropeni vodou a formule je trochu jina. Takze o prechodovy ritual neprijdeme :)

JIXIPEN: No, znovu rikam, ze mi nesedi krest nemluvnat, protoze nevi, co se s nima deje. A ze se rodice zavazuji viru predavat ve vychove, to je hezke, ale to muzou i tak. Proste krest na vyznani v tom veku, kde katolici a evangelici maji birmovani/konfirmaci a do te doby misto Vecere Pane (jedine dalsi svatosti dle Pisma, proto nechapu ten plural) pozehnani. Ale kdyz ma nekdo na vyklad Pisma jiny nazor a krti nemluvnata (podle Sk 18,8), at tak cini, jenom rikam, ze mi to nesedi s mym pochopenim.

GOBERS: Tak tady se shodneme! Problém je, že mnozí to berou jako formalitu a odkývají duchovnímu cokoliv, jen aby mohli svou ratolest přivítat na světě se vší parádou...A většinou to projde...Církev pak vypadá jako lehká děva, která dá kdekomu...

GOBERS:Nepřekvapí:)...I když si myslím, a zde si trochu zdánlivě odporuji, že křest nemluvněte může mít i pozitivní vliv. Znám případy, kdy si lidé na svůj křest rozpomněli a začali se více o víru zajímat. Je tady více problémů, krom teologického i praktický. Dnes je často křest brán jako "vítání občanků" a kmotři/kmotry či rodiče k víře svého svěřence nevedou, protože sami nebyli vedeni. Když se člověk rozhodne sám, bere tuto zodpovědnost sám za sebe a větsinou se rozhoduje zodpovědně a nějakou dobu mu to vydrží

PRISCILA: No vidíš - a tady se zrovna neshodneme... ;) Ale to asi nepřekvapí, že?

JIXIPEN: Klíčová je pak puberta - ale tam už zapadá biřmování/konfirmace

Konfirmace. Bodka. ;) Biřmování patří tamtéž, co křest... a je-li křest udělován nemluvněti, nechť je iniciace do křesťanského společenství kompletní.

JIXIPEN: Šedivá je teorie, zelený strom života. Pravoslavný Tě taky leckde znovuomastí a ani nemrkne. Ve skutečnosti je ale častější to, že lidé přicházejí s tím, že by chtěli pokřtít a přitom už pokřtění jsou. To je trochu pastorální problém občas.