ILLUZE: Ne, auto si sam nezaplatil. Ridicak udelal loni posledni tyden v srpnu, pak se mesic ceka, az ho vyrobej a nemel s cim jezdit, navic nam kamos - majitel autoskoly rekl, ze sam at jeste rozhodne neridi. Tak prakticky vubec nejezdil. Ja jsem dostala novy auto v dubnu a jemu zustalo moje stary. Nejezdil tim skoro vubec. V cervnu mu ukradli v tramvaji penezenku s dokladama, nez se vyrobily duplikaty, byl srpen a proste vubec nejezdil a auto od dubna stalo. manzel mu v zari pohrozil, ze pokud s novym skolnim rokem jezdit nezacne, auto proda. Rekl, ze jezdit bude a ze segru bude vozit, zrusili jsme domluvene odvazeni (fungovalo 7 let). Mesic jezdil a naboural. Je nevyjezdeny a jsme radi, ze vubec zacal. Kapesny - tam nemam sanci se s muzem domluvit, on mu nic nestrhne.

ANNAWA: Myslíš, že vám to dělá naschvál nebo jí jen nedochází, jaké tím působí potíže?
Ono je to náročný šatit a živit starší děti, chápu, že máte co dělat. A že starší děcka musí mít nové věci, protože v sekáči už člověk nic moc zachovalého na nesežene a navíc tak od 2.stupně už oblečení tvoří podstatnou část image. Nebýt v pubertě cool, to prostě nejde.

LISTICKA: noha už mu neroste, ale myslím si, že to chtělo konzultaci, zda je to ok, když navíc s dětmi jsou i jiní velké výdaje, o kterých se ví.
Balíčky! Přesně, já už z toho mám trauma, můj muž sice nic neříká, ale stejně se na ty balíčky dívá trochu úkosem.

ANNAWA: Hm, boty za trojku pro teenagera mi přijdou fakt drahý, pokud mu ještě roste noha a nejsou to nějaké fakt kvalitní celokožené, které bude nosit několik let.
VALENTINA: EDERA: Můj muž má taky pocit, že není potřeba nic moc kupovat, ale spíš u syna, protože mu nedochází, že mrňata prostě rychle rostou. Rozčiluje se, že furt něco kupuju a furt mi chodí balíčky. No jistě, že mi chodí balíčky, když nakupuju věci z bazaru po netu! :-)
U jeho dcery, které je 16, mu nákup hadrů zbytečný nepřijde. Ale zase je fakt, že není náročná a taky jí už neroste noha. A taky si něco pořídí z peněz za brigádu. Takže to není takový mazec. Kromě toho má hromadu věcí po mně - z doby před 1.těhotenstvím, kdy jsem byla fakt hodně štíhlá a měla dost peněz na hadry :-)

ILLUZE: Tak já jsem rozhodně pro, aby pocítili důsledky svých jednání, a to způsobem, který je zasáhne. Ale musí to mít míru a být přiměřené. Tys navrhovala účast 10 tisíc, což mně třeba přijde za hranou. To je kapesné za celý rok. A v maturitním ročníku to na brigády fakt moc není.

EDERA: no, máme v čerstvé paměti zkušenosti s naším nejmladším bratrem - a tam to už smrdělo velkým průšvihem, jehož následky si mohl s sebou táhnout do konce života

dokud nepocítil na vlastní kůži/ruce, že vše je něco za něco a ostatní nejsou povinni nést důsledky jeho rozhodnutí a průšvihů, jaksi to měl v patě...
a bylo velmi těžké přesvědčit mamku, že jestli ho dál podporovat v podobném přístupu v životě, že tím neškodí jen ostatním členům rodiny, ale primárně jemu

EDERA: Neberu to jako vyžrat, ale přijmout odpovědnost.
Naše starší byla (občas ještě je) laxní ke svým věcem - stále něco někde zapomíná. Stojí to dost peněz.
Na přednášky a domlouvání nereagovala.
Teď má na výběr - jestli chce nabít "mlékokartu", nemůže v daném týdnu někde něco zapomenout.
Nesplní, má smůlu - přebírá zodpovědnost ta ty věci fajn i méně oblíbené.
A je to znát - ještě v říjnu scénky, že "ostatní mají a rodiče jim zaplatí", listopad ticho a ty věci se snaží řešit aktivně sama.

FIFI: Přihlásit se. Psal nám to ředitel ve svém občasníku o dění ve škole. Jinak bych též nevěděla nic.

FIFI: A on "si to" auto komplet zaplatil sám, že "jste mu do auta nacpali" sourozence? ,-)
Hele, je to vaše osobní věc... Přijde mi pak ale zbytečné se zalamovat na netu netečností potomka k průseru.

ILLUZE: To je pravda, pojistka bude vyssi a situaci to zkomplikovalo, ovsem zase z druhe strany - nacpali jsme mu do auta sourozence a on v pohode, ze segru vozit do skoly bude

HANELA: No to nemyslim, ja zadny kroky nehlidam, ze se maji maturitni predmety zapisovat, o tom jsem cetla u edery prvne.

To nevím, nějaký běžný každopádně, oni jsou teď u matky.

ANNAWA: A co to bylo za boty?:-O Tři tácy nestály ani moje kozačky.

VALENTINA:
EDERA: sdílená tabulka výdajů nám funguje několik let, takže je to dobré řešení. Jen je dobre se domluvit, na něčem jako cenách obvyklych. To my zatím neměli a já koukám na boty pro K za 3k dost s nevoli.

VALENTINA: Chápu. Můj manžel to měl stejně. Oblečení na děti sice kupoval i sám, ale vždycky jen v USA, kde ty ceny jsou méně než poloviční. Zkus ho nasměrovat někam do obchodu, ať si udělá průzkum trhu.

EDERA: tak já myslím volně prodejné léky typu probiotika, vitamíny, a filip má na astma léky dané, s tím se nic dělat nedá.
a co se oblečení týče, tak já zrovna kupuju boty i hadry ve slevách, na bazarech atd, takže mě těžko může manžel podezřívat z hýření, ovšem on ustrnul v době, kdy boty stály dvěstě a oblečení dětem nikdy nekupoval, takže mu to asi přijde zbytečné.

ANNAWA: Já právě obvykle taky moc nevím. A když se něco prolákne, tak se obvykle ukáže, že chlapec je tak mimo, že mám pochybnosti, jestli je dobře, že nevím.

VALENTINA: Annawa tu zrovna dneska zmiňovala tabulku sdílených výdajů. To mi přijde jako docela dobrý nápad. A pokud bude mít manžel námitky proti tomu, že je něco moc, tak se zkusit dohodnout, co je částka za konkrétní věc akceptovatelná a co už ne (např. že boty mají stát do tisícovky, džíny do šesti stovek etc.). Léky jsou trochu problém, ale fakt se mi osvědčilo se ptát, jestli neexistuje bezdoplatková varianta. A to i pro mě - najednou se zjistilo, že na migrénu nemusím mít tři tabletky za 280 Kč, ale můžu mít se stejnou účinnou látkou šest tabletek za cenu poplatku za recept.