SAGUS: jj, s tím, že je otázkou, zda se symboly předávájí učením, nejsou tedy od prvopočátku života jasné a stanovené samotnému dítěti (a může to být dáno nevyzrálostí mozku novorozeněte nebo jeho stavem podobným přirovnání k "tabula rasa") - význam symbolů tedy není vrozený, ale předává jej rodič dítěti nebo okolí svými informacemi, tradicemi..
- to je tedy ten racionální přístup a jeden úhel pohledu a ten analytický by mohl tvrdit, že symboly jsou zaneseny v nevědomí už u malého dítěte a vynořují se s určitým stupňem poznání, dochází člověku spojení významu symbolu s obrazem, protože v mysli je někde zanesena informace o tradici symbolu (např. archetypu) - viz Jung. ale jak to dokázat, jak to je?
osobně to vidím zatím takto..
oboje se vzájemně prolíná a člověk v sobě nese jak to, že je na počátku narození "nepopsaným listem" a následně výchova a okolnosti formují jeho chápání symbolů, tak zároveň může mít svou nevědomou abstraktní část, v níž jsou uchovány významy symbolů ( s tím, že je to pro mne spíš pocitová záležitost daná např. poznáním ve změněných stavech vnímání, než vysloveně rozumová záležitost).. z čehož pak může plynout, že se jeho cítění nemusí shodovat s výkladem a tradicí symbolu a začíná v něm narůstat rozpor...
ale záleží na úhlu pohledu..
například, jak popisuješ vizi lotosu, aniž bys ji předtím znal, tak to imho předpokládá, že se kdysi v minulosti shodou okolnosti a nevědomě stalo, žes obrázek - symbol zahlédl, ale nevnímal a nevěděl o tom, žes ho viděl nebo že jsi o něm zaslechl nějaké zmínky, ale nevěděls o jakém obrazu se mluví a ani to neřešil, a po čase se mohly obě dráhy spojit a ty sis ho uvědomil, jakožto obrazový symbol s jeho významem..
toto je spíš takový úvahový nástřel