VYHULENY_UFO: Když se nafetuješ, tak vůbec nevíš, co se děje. Netušíme jaká je povaha vědomí a tudíž ani netušíme, kde jsme, kdo jsme a jestli vůbec reálně jsme a co je to "reálně". A když jdeme na dřeň (kvantová mechanika) toho, co jsme jako lidstvo dosud zjistili tzv. "objektivního" (tzn. opakovatelného, na čem se dokážeme shodnout -- vědecká metoda) tak zjišťujeme vědomí hraje klíčovou roli. Pokud je vědomí pozorovatele v jevu nějak přítomno, věci se zhmotňují. Pokud přítomno není, nic se nezhmotní. Tedy, abys vůbec mohl mít nervy a mozek, musí být nějakým způsobem tato hmota nejprve zhmotněna (kolaps vlnové funkce). Ale bez pozorovatele ke zhmotnění nedochází. Takže to, co se děje v mozku je až odrazem a následkem něčeho jiného, o čem nevíme zhola nic.
Velice málo lidí, včetně vědců, si uvědomuje, že nemáme vlastně žádný důkaz pro to, že vědomí má původ v mozku. To, co máme, je nesmírné množství pozorování, která dokládají systematické korelace mezi anatomií, fyziologií a biochemií mozku a stavy vědomí. Nic z toho však ve skutečnosti nedokazuje, že vědomí pochází z mozku. V této souvislosti obvykle dávám jako příklad televizi, kde se jedná o podobný typ spojení. Kvalita příslušného vysílání, jeho zvuku a obrazu, kriticky závisí na fungování komponent, z nichž se televize skládá. Je tu tedy tato korelace, ale tím jistě není prokázáno, že program vzniká v té krabici. Ve skutečnosti bychom se smáli někomu, kdo by se snažil studovat její tranzistory až na molekulární úroveň a věřil, že tak najde důvod, proč se každý den v sedm hodin na obrazovce objeví Mickey Mouse. Všechno, co máme, jsou doklady korelací, vzájemných vztahů, ale nemáme žádný důkaz, že vědomí vzniká v mozku. Přesto byl proveden tento logický skok, který lze označit jako neformální logickou chybu. Jedno skutečně nevyplývá z druhého. Ze skutečnosti, že je tu tato korelace, nevyplývá skutečnost, že vědomí pochází z mozku. Existuje možnost, že mozek tu hraje důležitou roli, ale může se jednat o roli přenosovou, může vědomí spíše zprostředkovávat než vytvářet.
(Stanislav Grof)
Závěrem bych dodal, že je třeba být velmi opatrný ve vyslovování jakýchkoliv pravd. Víme hovno a "Vím, že nic nevím" je opravdu dobrá hláška.