• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    Ztracené heslo?
    PRISCILANárod, národní identita - podstata nebo konstrukt?
    BESH
    BESH --- ---
    Zmatky kolem nacionalismu » Antropoweb
    http://antropologie.zcu.cz/zmatky-kolem-nacionalismu

    Pojetí národa ve 2.polovině 20.století
    [...]
    1. Naprostá většina badatelů se více či méně důsledně distancovala od primordialistického názoru, že národ je odvěkou kategorií a také od rasových teorií pospolitostí krve.
    2. Shoda panovala také v tom, že národ nelze definovat pouze etnickými rysy (jazykem a kulturou).
    3. Národ byl nyní v rostoucí míře uznáván za svébytnou politickou, resp. sociální pospolitost teprve tehdy, bylo-li možno doložit, že si jeho příslušníci jsou více či méně vědomi své sounáležitosti a považují ji za hodnotu.
    4. Odtud pak vyplýval rostoucí důraz na studium "nacionalismu", jako subjektivního předpokladu, projevu či dokonce podmínky pro existenci národa.

    ...bod jedna se specialnim zduraznenim pro JEDI.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    A v rámci prokrastinace - tohle taky není úplně hloupá diplomka
    http://is.muni.cz/th/144060/fss_b/bakalarka.pdf

    (nacionalismus a KSČ - nalezeno při marném hledání nějaké soubornější reflexe Z. Nejedlého)

    A teď už vážně jdu dělat něco užitečnějšího.
    THORGRIM
    THORGRIM --- ---
    ZUZKAOU: teď jsem viděl na FF UK nějaký seminář věnovaný české marxistické historiografii, jen jsem zapomněl ta jména
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    A něco textů a zdrojů


    Masaryk: Česká otázka
    (on-line třeba tady http://archive.org/stream/tgmasaryk00flie#page/46/mode/2up

    Pekař: O smyslu českých dějin
    Pekař - O smyslu českých dějin.rar | Ulož.to
    http://uloz.to/xQ38vYs/pekar-o-smyslu-ceskych-dejin-rar

    Patočka: Kacířské eseje o filosofii dějin a Češi I a II (neumím najít v elektronické verzi)

    Evropa a doba poevropská
    http://uloz.to/xu9gWF9/patocka-evropa-a-doba-poevropska-pdf

    Komárková a její esej "Česká otázka" v průběhu staletí
    http://www.reflexe.cz/File/komarkova.pdf


    Do diplomky přepracované ony principy historiografie u hlavních představitelů na přelomu století zde

    Diplomka o Patočkově pojetí dějin zde

    Miloš Havelka. Spor o smysl českých dějin 1895–1938. (sborník + ukázky z primárních esejů)
    http://uloz.to/xfmvpcL/havelka-m-ed-spor-o-smysl-ceskych-dejin-1895-1938-zip (jen v jpg - zajděte do knihovny ;-) )


    Mimochodem - víte o někom, kdo se věnoval reflexi toho co v tom celém znamenal Zdeněk Nejedlý?
    WYNDMYLL_238
    WYNDMYLL_238 --- ---
    ELLTY: pokusil bych se tedy i na základě tebou zmíněných aspektů udělat takový mezisoučet. myslím, že můžeme prozatím vymezit dva základní okruhy nebo dimenze konstitutivních prvků "národní identity":
    (1) místa paměti - v širokém pojetí (Pierre Nora, česky viz http://www.cefres.cz/IMG/pdf/nora_1998_mezi_pameti_historii.pdf ) sem spadají nejen místa "v pravém slova smyslu" (Bílá Hora, Říp, Lidice...), ale i místa abstraktní, jako již zmíněné symboly, rituály, svátky, ikonické postavy dějin, beletristické a historické texty, umělecká díla.
    (2) narativ - který lze chápat i jako způsob zachycení "umělé"/konstruované smysluplnosti minulých událostí s ohledem na představu časové linearity a kauzality (počátek - střed - konec), ale také relevanci určitých epizod a postav (a irelevanci jiných) v rámci zápletky a struktury daného "národního příběhu". mimochodem, jako užitečná alternativa k 'biografické iluzi' P. Bourdieu může posloužit např. pojetí 'narativní identity' P. Ricoeura, píše o tom mj. sociolog G. Truc zde: http://ricoeur.pitt.edu/ojs/index.php/ricoeur/article/view/51

    připadá mi tedy, že ve vazbě k národní identitě je podstatná jednak "kolektivní paměť" (resp. jistá forma "historického vědomí", což není úplně totéž) a narativně vyjádřený "smysl". to jsou prvky, které jsou zásadní v rámci (1) i (2). a samozřejmě je od sebe můžeme důsledně oddělit jenom analyticky, protože v praxi jsou to dvě strany jedné mince.
    ELLTY
    ELLTY --- ---
    GHOSTDOGG: samozrejme to predpoklada jiste predporozumeni jedincu, kolektivni vedomi, nejakou strukturu.. jednoduse je treba mit socializovane jedince, kteri chapou logiku daneho usporadani a pokladaji tuto logiku za legitimni a jedinou moznou.. a pozor, ted tu nemluvim o tom, ze logicky vsichni chapou demokracii jako nejlepsi mozne reseni, ale pohybujeme se jeste nize, v latentnich strukturach, v moralce napriklad.

    Nadherna stat na tohle tema je od Sehulstera "Richard Wagner’s creative vision at La Spezia." Sehulster zrekonstruoval udalost, Wagnerovu vizi v La Spezia, kde mel Wagner, podle sve autobiografie, vizi predehry k “Das Rheingold” (jeho vyznamna opera). Nebudu se tady o tom plne rozepisovat. Co je dulezite je to, ze zpetne videl Wagner v tehle konkretni udalosti svuj "turning point." Od tehle udalosti odvozoval svou identitu velkeho mistra, citil se jim diky ni skutecne byt. Tahle udalost, tak jak ji zacal interpretovat cca dva roky pote, se ale nikdy nestala. Mohla se totiz stat az pote, co si Wagner mohl precist spisy Schopenhauera, nasledne poznal nekoho dalsiho, kdo je taktez cetl a spolecne pak mohli chapat, ze Wagner je velky mistr proto, ze jeho vize byla ve skutecnosti objektivovany akt Vule. Takze ano, kazda konzistentni logika vyzaduje chapajiciho posluchace. A tato logika je pak schopna rekonstruovat minulost, vytvaret nove vzpominky.
    GHOSTDOGG
    GHOSTDOGG --- ---
    ELLTY: Ok, ale jestli něco např. zapadá do narativu, tak ten fakt zapadání musí být lze nadefinovatelný, nebo pro udržení konzistentnosti/vnitřní logiky si musíš přece být vědoma toho, kde ta konzistentnost/logika končí, a to musí být nějak signifikatní=značit? (slovo znak jsem použil nespecifikovaně a obecně, aby nebyl problém v tom; a o tomhle tématu nemám prakticky žádné ponětí, jen mě dlouhodobě zajímá) A když jsi vypsala ty další věci, napadá mě ještě, je nějaké kvantitativní vymezení národa, nebo je v národ v nějaké hierarchické skupině (něco ala rodina - rod- kmen - národ whatever)?
    ELLTY
    ELLTY --- ---
    GHOSTDOGG: Ta skupina se muze vymezovat na zaklade docela dosti veci. Symboly, narativa, ritualy, mista pameti a spousta dalsich jiz recenych. Dulezitou roli zde taky bude hrat pamet a predstava linearity a kauzality.. Nicmene proces identifikace se skupinou nemusi mit zadny realny zaklad, zadny 'znak'.. respektive cokoliv lze zinterpretovat tak, aby to zapadalo do narativa, vse lze pouzit k vytvoreni umeleho smyslu, k biograficke iluzi(Bourdieu).. staci udrzet konzistenci, vnitrni logiku
    GHOSTDOGG
    GHOSTDOGG --- ---
    GAISAKA: Ok. Jenom nekryje se vymezení politické (odvozené od ideje) s vymezením dle historie (pokud by se dala historie chápat i jako 'téměř' současná/synchronní)? Nebo jde o to, že politické je užší než historické?

    HUGO: Ale to že se nějaká skupina považuje za národ musí už stejně být na základě nějakého společného 'znaku'? Nebo jak by se jinak ta skupina vymezila?
    ELLTY
    ELLTY --- ---
    ACHERON: Gasset je vyborne cteni
    WYNDMYLL_238
    WYNDMYLL_238 --- ---
    HUGO: tak třeba 1492 :)
    HUGO
    HUGO --- ---
    WYNDMYLL_238: k tomu vyjasňování pojmů, kterým rokem pro tebe začíná novověk? :) neber tu otázku moc vážně, já jen že ty "velké" přelomové datumy jsou asi čtyři
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    WYNDMYLL_238: tak to že pojem typu národ nebo identita a nebo i český má více významů je něco s čím se dá pracovat, pokud tedy budeme schopní definovat jak a s jakými konotacemi to kdo používá a být schopni tedy akceptovat to, že někdo další to má jinak.
    WYNDMYLL_238
    WYNDMYLL_238 --- ---
    ZUZKAOU: souhlas, vymezení pojmů je vždycky potřeba, s tím už se snad trochu začalo. problém je v tom, že se na těch definicích asi všichni neshodneme a stejně to do jistý míry bude 'jeden o koze a druhý o voze'.
    jinak bych řekl, že by se ten proces dal pěkně zachytit i u ostatních národů, přinejmenším z euroamerického okruhu (i když se u většiny z nich táhne dál do historie než u Č/S, asi někam do raného novověku), ale pouštět se do analýzy národní identity němců nebo francouzů si teda zrovna netroufám.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    WYNDMYLL_238: mám takové temné podezření, že Jedi to vidí v daleko širších souvislostech. V rámci moderních dějin Čechů a nebo i Slováků je ten proces celkem pěkně zachytitelnej, ale u zbytku světa vlastně až tak ne. Myslím že na to, aby tahle debata měla přeci jen nějakou výpovědní hodnotu, tak je tu potřeba nejdřív poměrně dlouho cizelovat co kdo myslí jakým pojmem a na jaké úrovni se teda debatuje. Až pak má smysl to začít rozvíjet.
    WYNDMYLL_238
    WYNDMYLL_238 --- ---
    ZUZKAOU: myslím, že kodifikace jazyka, obraz národních dějin, panteon významných osobností, velké příběhy z minulosti, prvky národní identity, to vše má své "tvůrce" a mluvčí/propagátory: autory slovníků a mluvnic, historiky, filosofy, pedagogy, politiky. v případě českého národa jsou to třeba už zmínění obrozenci; pokud jde o sdílenou historii, kromě Palackého 'Dějin národu českého' se také leccos vynořilo v prvních 40 letech 20. století ve známém sporu o smysl českých dějin.
    asi jsem s tím "hnětením" nesáhl zrovna po nejlepší metafoře, protože to sloveso implikuje určitý jasný cíl a záměr (ale psal jsem, že to schválně trochu přeháním). takhle ale problém nestojí - pojem národa jistě je (byl?) užitečný politický nástroj, zároveň ale nejde o nějaký cílevědomý projekt a plán jednoho člověka nebo jakési mysteriózní skupiny spiklenců. a tím je to mnohem zajímavější.

    klíčová je podle mě právě ta vazba mezi národem a národní identitou, jak píše HUGO. a škoda, že téma národní identity zatím stojí v téhle diskusi trochu stranou.
    ECLECTICA
    ECLECTICA --- ---
    JEDI: no jít s touto teorií až na dřeň by znamenalo, že v podstatě existuje jen jedno etnikum, pocházející z jihozápadního cípu Afriky.
    HUGO
    HUGO --- ---
    GHOSTDOGG: nejobecnější přístup je, že když se nějaká skupina populace považuje za národ, tak je národem; někde jsem četl, že v Evropě směrem na východ probíhá sebeidentifikace spíš na bázi společného jazyka, kultury apod., směrem na západ zase více na občanském principu
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    JEDI: komu konkrétně se to hodí do krámu. A jak pak hněte jazyky a národy?
    ACHERON
    ACHERON --- ---
    GHOSTDOGG: GAISAKA: pak ještě vím o vymezení vzhledem k mechanismu přisouzení občanské příslušnosti, ale to si nejsem jsitý, jesltli už není moc na hraně s politickým vymezením