VOYTEX: hele, já se tu chci bavit spíš o fyzice a kosmologii a možná sci-fi, spíš než o tom, kde byrokrati z NASA co záměrně nebo omylem zabordelili. že NASA je byrokratický moloch, zabitý tím, že je to jedna z mála federálních agend v jinak brutálně subsidiárních USA, je prostě fakt, stejně, jako že armáda jsou zase gumy a je nutný s tím počítat.
Zpět k CMB: mě spíš zajímá ozvěna, co by CMB mohlo být ,když ne "ozvěna velkého třesku". Já teda Velký Třesk nechci zpochybňovat, potřebuje ho především Standardní model, aby nějak zdůvonil, jak vlastně vznikly základní prvky v těch celkem pozorováním ověřitelných poměrech a tak. Já žádnou náhradu za Standardní model nemám a ani nemám ambice ho vymýšlet, sice čekám, že někdo chytřejší časem něco vymyslí, ale já nemusím ani všechno vymýšlet sám, ani věřit kdekomu, kdo se v tom rejpe - některé věci prostě přesahují lidské možnosti (ale pravděpodobnost, že s něčím novým přijdou v CERNu, mi přijde slabá - to je spíš velechrám sloužící k sebepotvrzování stávajícího pohledu na věc, ať už je to dobře, nebo špatně... CERN je v tomhle něco jako NASA, no. ale zase asi lepší, než korporátní výzkum řízení oligarchickými padouchy, nevím...)
Napadlo mi před spaním prosté relativistické vysvětlení CMB. Je v souladu s některými překvapivými zjištěnínimi z JWST, že vesmír se vlastně i v těch nejvzdálenějších a viděno dnešní logikou nejstarších zákoutích jeví vlastně tak nějak pořád stejně.. hned od začátku jsou tam galaxie a tak...
1) kosmický horizont existuje, samozřejmě. ale vesmír (ať už začal jakkoliv) může být výrazně starší, než činí vzdálenost ke kosmickému horizontu.
2) kosmický horizont je definovaný prostě průměrnou rychlostí rozpínání kosmu: v určité vzdálenosti nám pak logicky musí
3) kosmický horizont se z naší vzdálenosti jeví jako horizont událostí černé díry - všechny objekty před ním se k němu řítí rychlostí světla
4) ALE protože se ke kosmickému horizontu všechny objekty řítí rychlostí světla, tak ale nesmíme zapomínat na relativistickou dilataci času, která úzce souvisí s tím dopplerovským redshiftem (v podstatě je jeho příčinou, resp. relativistický redshift je větší, než by byl newtonovsky dopplerovský)
5) žádný objekt směřující ke kosmickému horizontu z našeho úhlu pohledu nikdy za horizontem nezmizí (tím se to hodně liší třeba od toho horizontu na moři, i když některé rysy to má stejné, zejména pro případné pozorovatele v místech, kde se nám jeví, že jsou blízko horizontu)
6) tím pádem se nám před horizontem "hromadí" objekty jakoby "zamrzlé v čase" - bez ohledu na to, před jak dlouhou dobou se k horizontu přiblížily, my je tam budeme pozorovat už navždy (tedy dokud jejich redshift neklesne pod teplotu CMB)
I když CMB má i za krátký čas větší výkon, než kolik vůbec můžou hvězdy v _pozorovatelném_ vesmíru vyprodukovat za celou svou dobu života, tak je háček v tom "pozorovatelném vesmíru" - místo CMB jako ozvěny určité fáze velkého třesku si lze prostě představit o tolik větší vesmír, než je vzdálenost ke kosmickému horizontu, aby teplota CMB vyšla taková, jakou ji pozorujeme. Z čehož vyplývá ten problém, jak by se všechna tahle hmota potřebná k vyzáření tolika energie vešla do velikosti v současnosti pozorovaného kosmického horizontu... ale právě tady někde vzniká ten zrakový klam, jako když se na němu moři koukáme směrem k obzoru, tak se jeví stále menší a přijde nám, že na obzoru musí být vlny nekonečně malé a husté, ale to je právě dané jen perspektivou.
Viděno relativistickou perspektivu - někde v minulosti vesmíru musely nastat neuvěřitelně energetické události, ale prohlásit, že taková událost byla právě jedna a nastala tehdy a tehdy a CMB musí být její ozvěnou, to je poněkud troufalé. A koneckonců i ty obří struktury, které za dobu, před kterou se dnes předpokládá, že se odehrál Velký třesk, nemohly vzniknout, do tohohle dobře zapadají: CMB může tvořené spoustou redshiftnutých "malých třesků", které pozorujeme zamrzlé na relativistickém kosmickém horizontu. Co to bylo za události, nevíme.
JInak samozřejmě technicky fascinující je skutečnost, že abychom mohli CMB pozorovat s větším a větším rozlišením, museli bychom v kosmu postavit čím dál více obří teleskopy - daleko více obří, než byly antény těch dosud vypuštěných satelitů. Museli bychom to filtrovat od objektů v popředí, což by asi bylo složité, a celková doba "scanování" by narůstala - což je zajímavé, protože bitrate, kterou z toho pozadí jsme schopni vytěžit, má zajímavá fyzikální omezení.
Každopádně začínám být více nadšený pro nějaké obří teleskopy v kosmu, než pro to za každou cenu vystřelit někam nějaké mezihvězdné sondy (třeba na odvrácené straně Měsíce, kde se to teda zamýšlí hlavě kvůli dlouhým vlnám, a pro mikrovlny je potřeba úplně jiný typ antény.. ale stejně).
Samozřejmě, kdyby národy místo zbrojení stavěly obří teleskopy, bylo by to cool. Ale to by museli moc držet skuteční nerdi a ne populističtí pseudonerdi jako Elon :-)