KATIA: to určitě. u měsíčního výjezdu tě dva dny podzimních prázdnin zase tak nevytrhnou.

KATIA: no a jaře taky jarní a velikonoční a v květnu státní svátky občas prodloužené o ředitelské volno a naše děti mají navrch ředitelské volno na přijímačky, takže letos mají velikonoce + týden poté tj. 10 dní jen to lupne.
podle mě je prázdnin mrak a dá se to vymyslet.

MEDVED007: jenže zase přes Vánoce jsou ty ceny samozřejmě napálený.. a jak píše Katia, holt jsou destinace, kde v létě prší/je moc horko/nedá se a nejlepší je jet třeba na podzim nebo na jaře - tam se to dá aspon naroubovat na jarní prázdniny.

KATIA: tak ono zase na jižní polokouli se to dá řešit přes vánoce, kdy jsou taky prázdniny dost dlouhé, tak se halt trochu protáhnout
za mě ať to každý řeší, jak uzná za vhodné.....my taky tahámei děti ze školy, ale buď ke konci školního roku kdy se vlastně nic neděje nebo jsme se to snažili vázat na nějaké jiné prázdniny, že se přidá pár dní sem, pár dní tam....ale obvykle to bylo v řádu max týdne.

PROMETHEA: *jet

MEDVED007: a jake mantinely? ja jsem zatim uplny teoretik, mam deti male a oba s muzem jsme cestovali hodne, uprimne doufam, ze i pres hypoteky a dalsi zavazky budem i nadale s detma. a chapu, ze nam do toho skolni dochazka trosku hodi vidle, ale ja si opravdu trosku myslim, ze mesic ted placnu treba v namibii s rodinou da tem detem vic, nez mesic ve skolnich lavicich, za predpokladu, ze to pak dozenou.
chapu i argument, ze je potreba je ucit nejake zodpovednosti, jako ze do skoly a do prace se musi chodit, ale zrovna obe nase prace takovehle delsi cesty umoznujou, takze v dnesni dobe to taky neni uplne dogmaticke.

takze treba ja bych byla nerada, kdyby nam toto nekdo zvrchu reguloval, a asi bych radeji sla cestou nejakyho alternativnejsiho vzdelavani, abych proste tu moznost vzit deti na delsi dobu ze skoly mela.

(nicmene homeschooling bych nedala, to vim uz ted:)

EDERA: tak to je přesný, se mnou máma za 8 let ZUŠ neseděla u klavíru ani minutu (a přitom sama hrála a dobře). Já si nějakou dobu myslela, že si to jen nepamatuju, ale sama mi to potvrdila, když mě viděla s dcerou, se kterou jsem sedávala u klavíru taky dost let.
Vůbec my se s dětma dneska crcáme o dost víc než bývalo zvykem a to i v "nadstandardních" rodinách. Já třeba v jedné takové byla, protože nám se fakt věnovali hodně, o hodně víc než ostatním dětem v okolí, ale stejně já tu laťku mám ještě o dost výš.