IDLE: jo, to mi zakazovali taky. A honili mě ven, ať se jdu hýbat na vzduch. Tak jsem si s sebou brala knihy a četla si v křoví či na stromě, nebo teda podle toho atlasu něčeho určovala, co jsem potkala. Jo a rusky teda fakt neumím, než co jsem pochytila z Vysockého.
BRAMBOREENA: No, ona to možná bude nějaká neuropatologie, protože mně do značné míry stačí nechat ten jazyk, aby mi do hlavy nalezl sám. Pravda, nezkoušela jsem vyrazit do nějakého úplně cizího kulturního prostředí, kde by se nedalo chytit toho, že na zelinářství je napsané Ovoce a zelenina a kde se neříká Pozdravpámbu nebo Brejden, ale Nechť jsou tví velbloudi a synové požehnáni. Nicméně, pokud vyrazím, vimjá, do Maďarska, tak okamžitě začnu číst nápisy, poslouchat, že do telefonu se řiká tohle a zdraví takhle.... a pokud bych to nechtěla, tak se musím aktivně bránit. Přitom to neukládám do takové té mechanické paměti vedle Zemřela matka, do hrobu dána, ale na jakousi virtuální hromadu, která se samovolně přebere.
(Jednou se hodlám pustit do klingonštiny, protože proto)
A někdo tu sliboval pětkový kódy