Říká se, že evoluci a boj o život mohl Darwin (a v tu stejnou dobu Wallace) objevit až ve chvíli, kdy se objevil kapitalismus. Do té doby byl pohled na přírodu značně idealizovaný, asi ve smyslu “feudalismus je od boha, vždyť se podívejte na včely, všichni mají místo a práci”. Přišli na to naráz když nazrál čas.

Stejně tak mycelium a mykorhiza už jsou známé stovky let, ale až s příchodem internetu na ně lidi začali nahlížet jako na propojený kooperující systém. V jednu chvíli se to víc lidem propojilo díky té analogii. Myslím, že podobně to musí probíhat docela často a pak tomu lidi říkaj synchronicita... Cestování máte z Duny, i když RA prostor je jiný.

To s tím pečením zvířat - hm, no my nevíme jak rychle se to šířilo, ty skupiny asi nekomunikovaly, ale za ty stovky let se občas někdo někam vydal a novejm lidem to přišlo jako supr nápad.

JANADVORACKOVA: morfogenetické pole

JANADVORACKOVA: jsi si JISTÁ, že to chceš vědět?

S křížkem po funuse - od včerejška - sleduji ST-Discovery.
Nejprve jsem čekala, až bude celá série. Potom jsem si myslela, že bude třeba dabovaná, abych nemusela "brejlit" na titulky. Jenomže jsem to nevydržela a začala sledovat, (už protože teďka trekkies řeší další řadu).
Pracují tam s předpokladem, že se vesmírem rozprostírá myceliální síť, kterou jsou někteří tvorové schopni vnímat jako síť přepravní. Jako takoví navigátoři slouží želvušky, což je super tvor, akorát v seriálu trochu větší.

Mám nedopsanou novelu, v níž takhle hnusně využívám některé lidské muže (na lodi částečně organické, s pilotkou z příbuzného druhu). No a ve spolupráci lodě a pilota je též možné takhle efektivně cestovat.

A o místním základním kameni tohoto fóra není třeba se zmiňovat.

Hej, kde se v jednu chvíli bere podobný nápad? Je jedno na co. I kdyby na super skvělý tvarohový koláč.
Chápete někdo mechanismus vzniku konkrétních věcí?
Jako i událostí z historie? Třeba když lidé nezávisle na skupinách, v nichž žili, přišli na to, že se maso ulovené zvěře dá upéct. Nebo když vyráběli pece na pálení keramiky (myslím ve starověku). Nebo vůbec třeba i tak běžné věci, jako je námět na povídku :)?
Kde se to vezme na x místech současně?

Tož svou karetní hru jsem dovedl do betaverze, a ukládám ji k ledu. Byla by na ní hodně práce s laděním atd., což nechávám být dokud to někoho nestrhne a nerozhodne se v ní pokračovat. Momentální stav lze stáhnout tady: www.domaci-soustruzeni.cz/karty_mycelium.zip . V archivu je soubor s pravidly, soubor s kartami, a skript pro nanDeck, pomocí kterého se generují testovací karty. Postup jak karty vytvořit a třeba vytisknout je popsaný v dalším souboru (readme.txt). Není to moc těžké.

... no jednou za rok - na novy rok nejlip - je nake to kotatko NUTNE obetovat - v zajmu nakopnuti autora k dokonceni serie... a klidu ctenarovo duse ... :O)

SARGO: koťátka na aiö..

Mňau.

uz to je hotovo? VILMO!! tak sup-sup! :))

CORNHOLIO: Pfft, prostě se vyhlásí Myceliuary a za pár minut skicování krát 28 (to je dobrý počet na karty, ne?) to máš hotovo ;)

E2E4: kdysi jsem se dopustil hereze, když jsem se divil, proč si ty karty neoxeroxují. Tam je sběratelství těch hezkých tištěných kartiček na tvrdém křídovém papíře výchozí dogma - a teprve potom se vymýšlí, co by se s tím dalo dělat :-) nicméně tady se aspoň vymýšlí celá hra jako celek. Ještě by to mohlo být Argenit the gathering, kde by sis kupoval sbírku krystalů argenitů, aby si přebili sílu ostatních hráčků :-) a nebo ve verzi pro mobil, něco jako Pokémon Go, kde by ti obrazovka mobilu nabízela pohled do protonace :-)

Vůbec nechápu, o čem mluvíte.

Jinak jsem sehnal free prográmek, který na základě XLSX s popisem karet vytvoří pdfko s kartama, které si může vytisknout, rozstříhat, a hrát. Ještě si s s tím hraju a zprovozňuju, ale v zásadě to asi funguje. Takže kdybyste chtěli testovat, tak můžu dodat xlsx a skript pro ten program, a kdokoli si může karty udělat sám a zkoušet s tím hrát.

Ad offtopic - za to si může Bramboreena sama, když nevydává poslední díl a tudíž nemůžeme probírat to podstatné :-)

E2E4: To je tak trochu ideologická záležitost, a nakazil jsem se tím z přednášek Viktora Bocana z Warhorse. Myšlenka je taková, že designér by měl udělat hru takovou jak si představuje že by měla být (nebo jak si myslí že se bude dobře prodávat) , a tu předat hráči. Pokud udělá některé mechanismy hry volitelné, tak to znamená, že nemůže vlastnosti hry dokonale vyladit; když hru vyladím pro variantu s mechanismem X, tak se bude chovat divně ve variantě bez mechanismu X a naopak. Takže designér by měl předat jen jednu hru, a v podobě jakou on považuje za nejlepší. Hráči si to pak můžou hrát po svém, a třeba se zjistí že jejich nový způsob hraní je větší sranda než ten originál, takže designér pravidla do dalších verzí upraví nebo změní ... vždycky by ale měl odevzdávat právě jen jeden konkrétní produkt, protože ten bude lepší, než když se spoustou voleb bude snažit vyhovět všem.