KAVEN: Marketing je pro mě hodně těžko uchopitelná divnověc.
Přestože jsem nejvječí fašounek, troufám se říct, že v rámci žánru mám něco načteno a mé hodnocení nebude tak zkreslené.
Mycelium je prostě hodně nadupaný, nejen ve srovnání s tuzemským sci-fi rybníčkem, spíš i se světovým. Spáchat revoluci v literatuře dnes, podle mě, není o tom vymyslet nový žánr (to se většinou tak úplně nepovede a když, tak to po dvou knihách vyhasne - viz new weird aj.), ale chytře, originálně a kulervoucně namíchat koktejl neotřelé chuti ze známých ingrediencí. Funguje to tak asi i jinde, ve filmu třeba brat... Eh, sest... Ehm, totiž sourozenci Wachovští s Matrixem nebo Atlasem mraků, v hudbě třeba Igorrr, kterej staví na kombinaci opery a barokní hudby, deathmetalu a breakcoru.
Mycelium mě chytlo právě proto, že nejde o generickou space operu. Ty důležitý špetky ingrediencí, abych nepil další profláklou variaci na téma "Sex on the beach", pro mě byly špetka fetiše a bizáru, detailní psychologie postav (někdy hraničící spíš až s psychoterapií :)), na to navazující neotřelé "superschopnosti" postav, hodně pěkně popsaná vědecká a technologická intermezza, extrémně komplexní a provázaný děj, říznuto červenou knihovnou (tam imho dělá svoje to, že to píše autor
ka)... A to celý se točí okolo houbohmyzího náboženství, fanatismu a drog. To přece chceš! :))
Za poslední léta mě chytlo jen pár věcí tolik jako mycélko. Třeba trilogie z Bas-Lagu od Miévilla (to byla taková hodně revoluční směs emocí a bizáru, ale děj místy moc smyslu nedával a s trilogií hodně slábnul), trilogie Problém tří těles od Cch’-sina (skvělý a revoluční technokratický fetiš, ale ta emoční a lidská složka zas byl studená jak psí čumák), snad Metro trilogie od Glukhovskije ("nic moc se nedělo" s totálně kulervoucím zakončením vysvětlujícím podstatu lidské společnosti v Rusku, světě, kosmíru a jsoucnu). Pak je pár dalších knih, co si pamatuju jako povedené a nikterak originální, jsem schopen alespoň izolovat daný příběh (třeba Silo) a pak spousta věcí, co jsem četl abych zaplácnul čas nebo zahnal absťák, ale splynuly mi v nějaký takový uniformní tématický blob.
A teď zpátky k tomu marketingu. Zapeklitá otázka. Jak se to tak stane, že za Problém tří těles od nějakýho Viléma Kadlečka z Číny Amazon nabízí miliardu dolarů za práva, překládá se do 28 světových jazyků a plánuje se seriál? Kvalitou prostě neni mimo váhovou katerogii Mycelia.
To, že komerčně nejúspěšnější budou jebky typu Star Trek, Star Wars, Star Craft nebo Star Whatever chápu, rozumim všemu za tim (obrovská zavedená marketingová masírka, je těžký selhat i pokud je nějakej ten díl tak trochu sračka) a vlastně to ani v rámci mainstream rybníčku nechci hanit, celý to dává smysl, Zergové FTW.
Ale nechápu právě to stadium zrodu. Občas něco pronikne a je z toho revoluce a všichni to chtěj a spousta podobně skvělých věcí spíš tak trochu vyhasne, utvoří se fandom komunita a šmitec. Není to přímo úměrné kvalitě (přestože jde o hodně subjektivní parametr) a myslím, že u začínajících autorů ani ten marketing není zcela určující, všichni začínaj asi podobně, prostě něco napíšou a zkoušej to u nakladatelů. Ovlivňuje pak tyhle procesy náhoda, šťastná souhra okolností, vesmírná loterie, protonace a ürrumae?