FIONOR: proboha, nevím, jak to "dokazuje matematika". stát předpokládá placení daní - není definované, do jaké míry je to placení dobrovolné a do jaké vynucované násilím (či narušením soukromí) - ale fakticky: stát to předpokládá a jen několik málo ropných emirátů (a daňových rájů využívaných spíše cizinci, než domácím obyvatelstvem) někdy historicky předvedlo něco jiného.
Jestliže stát vybere v čase T na daních částku D, tak je mezi N svých občanů (plnoletých, či všech, whatever) schopen vyplácet v čase nejvýše částku D/N (ideální případ, v praxi nedosažitelný - protože režie spojená s výběrem daní, distribucí, ověření identity občanů a zamezení dvojích plateb, apod.). Daně můžeš vybírat klidně v obilí nebo v bitcoinech nebo ve zlatě - podstatná jen dělitelnost.
V praxi se to neuskutečnilo proto, že historicky skutečně existence společnosti daleko více závisela na domácí pracovní síle a nikoliv na chodu automatizované infrastruktury, resp. na importech z ciziny. Ve 20.století to teoreticky možné být mohl - myšlenkově do té doby nejpokročilejší kontinent měl ale plné ruce práce s tím se navzájem vyhladit podle rasového, etnického či "třídním" (majetkovém). Fakticky: konceptům NZP předcházely pokusy o pozemkové reformy a o zajištění nároku občana na držení půdy (v USA expanzí na Divoký Západ, v meziválečném Československu pozemková reforma, u Hitlera "Drang nach Osten"...). Řada zemí dnes fakticky vyplácí NZP v naturáliích (např. blízko k tomuto konceptu mají dotované ceny rýže v Indii - samozřejmě talky masivně zneužívané, zejméne střední obchodnickou třídou, která pak dotovanou rýži vykupuje... proto BTW zavedli nejmasivnější systém digitální evidence biometrických údajů v historii, což už s tématem NZP souvisí dost úzce...)
A málo se zdůrazňuje, že myšlenka NZP není identická s koncepty jako znárodnění, zestátnění, vyvlastnění, komunitarismus, ekonomická rovnost, apod. Ve skutečnosti: většina ekonomiky ve většině fungujících NZP systémů by se nacházela většina ekonomického systému mimo zdanění a mimo "rovné přerozdělování". Tenhle drobný detail rozděluje i stoupence NZP (někteří ho v podstatě chtějí "co nejmenší" a jiní "co největší", tedy chtějí ho využít jako nástroj vynucování ekonomické rovnosti ve společnosti, což ovšem odpůrci NZP předpokládají tak nějak automaticky, což není fér)