No, tak jsem si od id NEKROMANT půjčil "Dluh: první 5000 let", abych o tom jen neteoretizoval, ale fakticky si to přečetl a je to... zajímavé :-)
čte se to zvláštně protože já ke klasické ekononomické teorii nemám zas takovou averzi - spíš se liším v tom, že v éře Adama Smithe ještě civilizace byla otevřený systém, ze kterého v podstatě šlo odejít a žít někde na okraji, v divočině, za hranicí, za "frontierem", v Novémě světě obecně, nebo na Divokém Západě, později, apod. Dnes žijeme v uzavřeném systému, ze kterého prostě už není kam odejít (dokonce komunismus byl v tomto skanzenem archaické, předmoderní společnosti, protože bylo kam odejít, byť obtížně a riskantně: šlo emigrovat na Západ, a řadě lidí se to skutečně podařilo).
Ačkoliv s některými základními východisko knihy jako liberál souhlasím (nevidím splácení dluhů za každou cenu jako nejvyšší hodnotu, i vyšší než lidské životy v rozvojových zemích, souhlasím, že ti, kdo si napůjčovali v rozvojových zemích, byli diktátoři a ne řadové obyvatelstvo, apod.), tak musím konstatovat věcné chyby či přímo vnitřní rozpory v knize.
Tak např. kniha antropologicky vyvrací moderní hypotézu o směnném obchodu jednotlivců, předcházejícím peněžní směně a dokládá, že Adam Smith v podstatě převzal starý Aristotelův text (BTW, že se Aristoteles mýlil ve fyzice bereme jako dané - ale on se holt asi mýlil i v ekonomii :-). Ale hned vzápětí připouští, že kmeny jako celek se výměnnému obchodu již věnovali - byť v trochu jiné podobě, než si to představujeme my, poznamenaní zkušeností peněžní směny. Ovšem i v současnosti se spousta lidí moderní směny účastní pouze jako součást větších celků, nahrazujících archaické kmeny (domácnosti utrácí jako celek, firmy směňují jako celek...). Fakticky se toho tedy od prehistorie do novověku zas tolik nezměnilo - individuální směna není základem produkce, tou je směna mezi většími komunitami, ovšem tato směna je o to tvrději tržní (jedinec má ve vyjednávání ceny za kterou směna proběhne daleko horší postavení, než silnější hráči, agregující nabídku či poptávku, a v podstatě reprezentující tak či onak nějakou skupinu, i když se tak navenek třeba neprezentují, i když jde třeba o skupinu spotřebitelů, apod.).
Další kapitola zase řeší, že písemné záznamy o dluzích předcházely faktickou peněžní směnu hotovosti a oběživa - opět, toto je hrubé zjednodušení, protože konkrétně v Evropě keltská civilizace už používala mince a tím pádem podle všeho i nějakou směnu - Keltové byli volně organizovaná řemeslníci, lovci, zemědělci ale jistě i obchodníci - současně se ale po Keltech před-římské éry nedochovaly písemné záznamy, pokud vím.
Paradoxně, nástup Germánů a ústup Keltů byl krokem zpět, protože Germáni obchod a směnu spíše neprovozovali, byli rovnostářští válečníci, kteří nehromadili a nesměňovali majetek ale spíš nějakou "válečnou čest" (zřejmě) a porobené keltské obyvatelstvo ponechávali naživu jako svoje otroky - ne jako zaměstnance, se kterými by něco směňovali. (paradoxně ale Germálni zase okoukali od civilizací na jihu písmo a vynalezli runy... v té době ale už jistě znali i peněžní směnu). Je tedy otázka, nakolik jsou některé novodobé rovnostářské a bezpeněžní ideály v podstatě jen vyjádřením intuitivních lidových/kmenových hodnot obyvatelstva převážně germánského původu :-) (ne náhodou Marx pocházel z Německa, i když působil v Británii :-) (I dnes se v Německu za hodnotu považuje spíš tvrdá práce, než spekulativní hromadění finančního či jiného kapitálu...)
Takže ke knize Dluh: prvních 5000 let jsem po přečtení prvních stránek zatím spíše kritický, ale pokud jde o úhel pohledu sociologický až antropologický, tedy popisování zvyklostí, jak se v průběhu času vyvíjely, tak věřím, že je kniha poctivá.
Jiná věc ovšem je, že ideologie nemůže nahradit ekonomickou úvahu tam, kde je o skutečnou směnu vzácný zdrojů, a stejně tak nelze spoléhat, že lze postavit fungující společnost jen na ideologické motivaci jednotlivce pocitem sounáležitosti, vykonávání dobrovolné práce, apod.
Paradoxem je, že já samozřejmě ZP prosazuju, protože v něm vidím cestu udržení a legitimizace peněžní směny na volném trhu, systému vlastnictví, apod. Ti, kdo ZP prosazují jako subverzi celého ekonomického systému a cestu k nějakému jeho nahrazení blaženou dobrovolností, jsou podle mě pomýlení a hlavně v jejich pojetí nejde o to ZP skutečně ufinancovat, ale je celý pojatý spíš jako nějaká "lest", do které chtějí společnost nalákat...