MRAKY: no, nemyslím si, že Kuwait je dobrý příklad, a navíc to, co popisuješ, je ekvivalent např. food-stamps v USA: ano, je to sociální systém, ale není to ZP.
dotovaná rýže v Indii je z řady důvodů odlišný případ, protože tam prý se s přeprodejem min. části těch přídělů za tržní ceny vysloveně počítá a zneužívání systému předchází nějakým shromažďováním biometrických dat a tak. Navíc taky indická populace je na rozdíl od kuwaiťanů, kteří před ropným boomem byli v podstatě převážně buď městští obchodníci nebo pastevci, je přeci jen nějak ekonomicky aktivní.. i když to stěhování do slumů kolem měst je docela tristní.
Indie samozřejmě má svých problémů dost. A pořád to není přímo ZP jako takový, pouze jakýsi jeho symbolický podklad: vláda se Indům zavazuje zajistit jim min. množství rýže za garantovanou regulovanou cenu, což je forma společenské smlouvy srozumitelná i negramotným. Přijde každopádně jako lepší a hlavně masivnějí příklad, než nějaký přídělový systém financovaný z ropy. Nevím, jestli je to něco, co by se mělo napodobovat v ČR nebo EU (něco typu rohlík za garantovanou cenu... de facto, ceny pečiva řetězce pokud vím mírně dotujou, aby přilákali zákazníky, ale spíš na úrovni zlomku cenu, nepředpokládá se, že ty rohlíky někdo vykoupí a prodá za tržní ceny :))