YMLADRIS: tak teda konecne :))
Dava mi to smysl, i kdyz tam michas hodne teorii a konceptu dohromady, nektery znam (jazyky lasky), u nekterych netusim, na co presne se odkazujes (otec je zprostredkovatel vnejsiho sveta?). Chapu kontext tvyho zivota a riziko toho, ze se dite muze prilis fixovat jednak na tu vnejsi pochvalu a druhak jen na cinnosti, ktere mu jdou, ve kterych vynika (to je mimochodem hodne casty jev v nadanych deti, zvyknou si, ze v necem tak exceluji, ze se zacnou vyhybat tomu, kde jsou prumerni az podprumerni. Jsou pak cim dal vice jednostranne zamereni.)
Napada me opacny riziko, kdy dite neni chvaleny, ale jen se poukazuje na nedostatky. Treba muj tata mi (hlavne pri uklidu a domacich pracech ;))) neustale rikal "nikdy nic nedodelas!", "nikdy nic neudelas poradne!" "jsi strasna bordelarka a jednou doma shnijes!" a s tim ja jsem vyrustala, postupne si to internalizovala, verila tomu a nejak se to asi i stalo self fulfilling prophecy. nekolik dospelackych let trvalo si uvedomit, ze je to pekne sprosta blbost, ze nejsu nekdo, kdo "nikdy nic neudela poradne", fuj. klasicka spatne davana zpetna vazba, pritom by stacilo rict aspon "je, to nadobi uz mas umyte, super, diky! pockej, jeste je potreba utrit ten sporak." Dat tomu nejakej balanc.
Libi se mi idea mikro oslav, to je mne osobne hodne prirozeny a s detma se to zrovna praktikuje uplne snadno :) Udajne se jeste rozlisuji dva typy oceneni, jednak muzes ocenit dite osobnostne, takove, jake je (prirozene vesele, vtipne..), tedy veci, za ktere se sam nijak nepricinil, proste takove je. A druhak potom veci, ke kterym se musel sam pricinit, neco udelal, neco se mu povedlo, zasnazil se atd. Pro dite jsou pry dulezity oba druhy oceneni, pro jeho zdravy vyvoj nejake osobnostni integrity a sebevedomi, pac si to, co slysi, postupne internalizuje.
Ted jeste rozlousknout presne to "dávání zpětné vazby a ocenění, které u malých dětí rozvíjí vnitřní motivaci".
Pro me je tohle tema taky dulezity, pac povazuju slova oceneni za svuj druhy jazyk lasky a prislo by mi skoda o tak svely jazyk lasky svet ochudit :))) Podle vseho dokazu lidi i sama povzbudit, moje byvale kolegyne vzdycky rikaly, jak je to hezky, kdyz nekdo dokaze ocenit jejich praci, neni to jen o detech. Myslim, ze na manazerskych pozicich se to docela hodi a i dospelym lidem se v takovem prostredi dobre pracuje. Obcas se na takove pozici nevyhnes tomu, ze nekomu neco musis vycist, nebo ho upozornit na jeho chybu, tak je fajn, kdyz ho pak umis i ocenit. Pochybuju, ze by pak kvuli tomu lidi zacli delat tu praci jen kvuli tem pochvalam :))
Docela obsahly tema koukam.