• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISMontessori - mimino, batole, školkáč i školák
    “Pomoz mi, abych to dokázal sám – abych to dokázala sama.” "Tato prosba, s níž se malé dítě obrátilo k Marii Montessori, se stala hlavním krédem její pedagogiky. Úkolem dospělých není formovat dítě, odstraňovat mu z cesty překážky, nebo jím dokonce manipulovat, ale udělat vše pro to, aby vlastními silami a svým tempem získávalo nové vědomosti a dovednosti a vrůstalo do světa, který ho obklopuje." Diskuse pro všechny, které zajimá montessori přístup, ať už pro miminka, batolata, školkáče ši školáky. Sdílení tipů na tzv. připravené prostředí (děcko se inspiruje a něčím se zabývá), aktivity, co je kde zajímavého po netu, literatura... Lidi, kteří montessori rozumí, a mohou nás poučit, jsou zvláště vítáni!

    rozbalit záhlaví
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    YMLADRIS: Nemáš náhodou od Brene něco v pdf k přečtení?
    ALDEMIK
    ALDEMIK --- ---
    YMLADRIS: Vidím tam ještě jednu věc (kromě zmíněné determinace):
    Pochvala z mého úhlu pohledu pro mnoho lidí představuje propojení dvou různých věcí, a to ocenění výkonu a vyjádření vztahu k dítěti jako takovému. Je tak používána a do jisté míry tak asi funguje (je tak i dítětem interpretována, ale přednáší se i zmíněná determinace). Z toho, myslím, vyplývá ta nechuť nepoužívat pochvaly - jsou pro nás mimo jiné vyjadřováním hodnoty druhého (mám tě ráda, jsi pro mě důležitá, vážím si tě, toho, co děláš, jaký/á jsi, mám radost z tvých radostí...), které z nějakého důvodu neděláme přímo a kdykoliv, ale využijeme k tomu příležitost dobrého výkonu. A pokud pro nás pochvala představuje dvě věci, nestačí nahradit pouze jednou z nich, ale musíme vědomě přeskládat naše vyjadřování vztahu a emocí, protože dávat jenom zpětnou vazbu o výkonu a to druhé vynechat by bylo značně robotické a studené, přesně jak zastánci pochval namítají. To oddělení je ale celé dosti zdravý proces, protože vázat potvrzování a vyjadřování vztahu k někomu, uznání jeho osobnosti jako celku a podobně výrazně na příležitosti dobrého výkonu není úplně dobrý nápad...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KOTENCE: jeste mne k tomu neco napadlo z druhe strany a to je rozdil mezi studem a vinou. Zkoumam ted po troskach Brene Brown, udelala vyzkum, ze ktereho ji vyslo, ze spolecna vlastnosti lidi, kteri ve svem zivote hlasi ze maji propojeni, lasku, nekam patri atd. je -- pro ni hodne paradoxne a prekvapive -- zranitelnost. Odvaha jit i do veci ktere muzou skoncit bolestne. Projevovat se, atd. Okolo toho resi rozdil mezi studem a vinou. Stud je "jsi spatna". Vina je "udelala jsi spatnou volbu". Se studem se vicemene neda nic moc delat -- pokud decko nabere dojem, ze je vadny, nekvalitni, ze se ma za co stydet, tak proste samo sebe takto vidi a s tim jde zivotem. Zatimco vina se vaze ke konkretnimu aktu, kterej lze napravit odcinit ci priste jednat jinak (rozbila jsi neco, prastila jsi nekoho, ukladla jsi neco, ale to neznamena ze jsi spatna, pouze ses blbe rozhodla, a priste mas moznost se rozhodnou lepe, pripadne to napravit). To decka zdaleka tak neposkozuje.

    Vyvozuju, ze s pochvalou (praise) a ocenenim to muze byt podobny. Jsi sikovna, hodna, chytra, nebojacna...
    to dite determinuje ze takovy je. Pak se zrejme musi snazit tento obraz drzet (radeji se nepousti do aktivit kde je nesikovne, radeji lze nez by pripustilo ze zlobilo, radeji opisuje, ...) anebo citi jako problem, kdyz se ten obraz zmeni (uz nemam same jednicky - nejsem chytra - tata uz mne nebude mit rad...).
    Versus oceneni -- To se povedlo! (vyrobek, ..) Dekuju zes mi vyhovela! Moc mi to pomohlo!! (hodna...) Tos vymyslela fakt vtipne, to muzeme pouzit! (chytra...). V tom neni zadny zavazek ze takovy musi byt dite furt

    Ale nevim, vy jste ucitelky ze jo, tak piste vase dojmy z praxe :)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KOTENCE: tak se rozepis
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    YMLADRIS: Mně někdy přijde, že pořád neni pochopen rozdíl mezi oceněním a pochvalou. Protože nechválit a neoceňovat jsou dvě věci.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    JESTERKA_NA_ZDI: ja sem zkopiruju tu svou ideu, muzes napsat jak to vidis


    2. Nicmene! Decka potrebuji ocenovani. Uznani a ocenovani je jeden z tech Peti jazyku lasky (kniha), a do sesti let nemaji diferencovany jazyk, zpravidla, a mely byt kazdej den dostavat nasosnout ze vsech peti jazyku bohate (pozornost, oceneni, skutky sluzby, veci, fyzicky kontakt). Nasledujici nemam potvrzene ale pripada mi logicke: decko totiz kdyz je male, tak ani tak neprahne po potvrzeni toho sveho ega, ale po necem jako jsou VRELE EMOCE nebo jk to rict, zejmena od otca, kterej zprostredkovava Vnejsi svet. Myslim si, ze pokud s ditetem 10 x denne OCENIME pritomnej okamzik (spolecne se radujem z neceho krasnyho, z neceho co se povedlo, z neceho dokoncenyho, z ostatnich lidi, ... z cehokoliv, proste vsimame si, ze svet je plnej krasy a ze ta se da ocenovat a tancit z toho radosti, poradne davat najevo OSLAVU), tak je mu relativne fuk, zda objekt toho oceneni je vez kterou postavilo, nebo ze venku krasne prsi. Vetsina dospelych, minimalne muzu, je vuci OSLAVOVANI dost rezervovana a je to pro ne prirozeny prave jen v tom kontextu "jeee moje sikovna holcicka udelala krasny obrazek!!!!" kdy se muzou trochu odvazat. No a decka se na to namotavaji a chtej to: spolecnou radost s rodicema. A zacnou delat vsecko mozny aby se to stavalo. Za 15 let uz nezijou svuj zivot ale nejaky cizi

    A naopak kdyz je decko nasyceny MIKRO OSLAVAMA, tak mu obcasne chvaleni v zasade nema jak ublizit, protoze to proste neni nic moc zvlastniho, cim by nutkave resil doplnovani jakesi potreby
    JESTERKA_NA_ZDI
    JESTERKA_NA_ZDI --- ---
    SEBIEN: asi tak
    FRONEMA: k tomu je to dobrý
    KAI: no mi právě příjde trochu nebezpečný se do toho uzavírat. Příjde mi to jako dobrý nástroj pro vztahy s druhými lidmi, kdy si vlastně takto sdělujeme potřeby, nebo jak jsi psala s tou mamkou, že prostě díky tomu víš co je pro ni důležité a na to se můžeš soustředit, abys ji předala to co chceš. Ve vztahu k sobě už mi to přijde mimo - ubírá to podle mě možnosti změny a růstu(tak nějak aktivovat i ty další kanály, který byly v průběhu času nějak zablokovaný) a u dětí - tam se to ještě vyvíjí - příjde mi přijatelný jak píše YMLADRIS: Ale nevím jestli když dítě nebudu chválit tak vznikne velká potřeba po chválení a tudíž se to v budoucnu stane jeho jazykem a bude to nasávat a když to nedostane nebude si připadat milované. A nebo pokud nechválím, ale je milované a láska dávána najevo jiným způsobem, nebude mu ta chvála jedno, nebude od ní svobodnější? Ale to už asi zasahuje do jinejch záležitostí...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KAI: ad kurz - bezva, das pak vedet?

    ad oceneni, spis neco jako podekovani "dekuju ze to resis je pro mbe dulezity o tom s nekym dumat". coz asi proste funguje jinak nez Kai, jsi sikovna holka, napsala jsi hodnotny prispevek!
    ? nevim, zkoumam
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    jesterka: je nejaka verze 5 jazyku deti, necetla jsem. myslim ze puvodne psal ze do sesti let by denne decko melo sosat skrz vsech 5, pak se vyhrani. nevim, moc to neresim..
    KAI
    KAI --- ---
    YMLADRIS: cely nas skolkovy tym se ted chysta na tento workshop: http://nenasilnakomunikace.com/akce/duvera-ve-tride-frank-gaschler/
    kde se udajne naucime "dávání zpětné vazby a ocenění, které u malých dětí rozvíjí vnitřní motivaci" a "cesty, jak být přirozenou autoritou bez použití trestů, hrozeb, odměn či manipulace", tak se moc tesim :)

    btw, tvoje "supr ze o tom premyslis!" je taky oceneni, no ne? :)
    KAI
    KAI --- ---
    JESTERKA_NA_ZDI: ja mam pocit, ze ten autor hlavne pri vymysleni te teorie vychazi z pozorovani a naslouchani lidem pri parovem poradenstvi. Asi si nejak vsiml, ze kazdy clovek popisuje a odvozuje to svoje "on me ma/nema rad" od neceho trochu jineho a podle toho to nejak rozdelil, cili si to nevycucal z prstu jako nejakou u stolu vymyslenou teorii.
    Mne to teda hodne zapadlo do meho pozorovani sebe same. Kdyz napriklad jeden muj byvaly pritel na me mimodek obejmuti zareagoval otrepanim se a slovy "co delas, co po me zase chces?!?" tak to pro me bylo strasne zranujici a dlouhodobe bych nedokazala zit s nekym, kdo ma problem, ze se ho kazdou chvili dotykam, vylozene bych to brala tak, ze me nema rad a vadim mu, naproti tomu treba nemam problem se smirit s tim, ze muj soucasny pritel mi odmita davat darky i na moje narozeniny/Vanoce, neznamena to pro mne, ze me nema dost rad. Nebylo pro me tezky vypozorovat u sebe urcite nemenne vzorce, bez nekterych veci proste fungovat nedokazu, bez jinych ano, stejne tak si lze snadno vsimnout, ze jini lide to maji jinak a ze taky funguji podle dlouhodobejsich vzorcu. Tys u sebe na nic takovyho neprisla, nezapadly ti nektere jazyky vic jak jine?
    Jasne ze je to jen koncept a ma svoje limity a omezeni, ale me se s tim pracuje dobre. Treba moji mamku musim hlavne pozorne poslouchat a povidat si s ni, abych ji uspokojila, kdybych ji jen treba vozila nakupy a davala darky, ale neudelala si cas si s ni i popovidat, tak stastna a uspokojena nebude. Naopak kdyz pro ni nic neudelam a nic ji nedam a "jen" si s ni povidam a travim s ni cas, tak je desne stastna :)) Tech prikladu mam tisic, fakt mi to slaplo dobre, takze to jako koncept pouzivam.
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    JESTERKA_NA_ZDI: ja myslim ze i kdyby to nebylo uple 100% pravdivy, tak furt je to dobre ze to dava lidem terminy jak o tom mluvit, ai nejakej podnet. ze kdyz t\si ten test udelas tak reknes vyslo mi to a to, ale taky se mi libily tamty a tamty otazky. a najednou je vic jasno
    SEBIEN
    SEBIEN --- ---
    JESTERKA_NA_ZDI: tak že je něco pravdivý můžeš říct u těchle psychologickej věcech jen těžko u čehokoli, je to koncept, představa dotyčného. Já třeba nemám ráda škatulky obecně, zároveň - když to někomu pomůže....
    JESTERKA_NA_ZDI
    JESTERKA_NA_ZDI --- ---
    KAI:
    YMLADRIS: A jste opravdu přesvědčený, že ty jazyky jsou pravdivej koncept? Já knihu četla dávno a přišlo mi to tehdy logický a přijatelný a v určitých kruzích se to hodně používá. ale ptám se proto, že čím dál tím víc pochybuju o existenci takového "předurčení" pro příjmání (i dávání lásky), ale možná jsem už jen zapomněla jak to tam v tý knize přesně je. Uvažovaly jste o tom?Jak to sedí vám?
    KAI
    KAI --- ---
    YMLADRIS: jee no vida, taky te v souvislosti s tim napadlo Pet jazyku lasky :))
    KAI
    KAI --- ---
    YMLADRIS: jj posli, na to si cas rada najdu a na ten tvuj druhy post se podivam :) ale dneska uz mi hlava pada...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KAI: jinak jestli mas cas a chut, poslu ti Lilard: Science behind genius, je tam kapitola o tom jak pochvaly likviduji tu vnitrni motivaci... je to montessori, tak muzes zkouknout
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KAI: supr ze o tom premyslis! okomentovala bys mi toto? toto je muj aktualni pohled na vec:

    [ YMLADRIS @ Šťastný rodič, šťastné dítě. ]
    KAI
    KAI --- ---
    Ja vzdycky kdyz ctu tuto teorii o nechvaleni, vzpomenu si na knihu Pet jazyku lasky od Gary Chapmana (super kniha mimochodem, doporucuji. a tusim, ze Ymladris ji cetla). Kazdy clovek ma dle neho jeden primarni a jeden sekundarni "jazyk lasky". Jazykem jsou ruzne typy chovani a projevy (A: Slova ujištění B: Pozornost C: Dárky D: Skutky, služby E: Fyzický kontakt. Mozno si udelat rychlo test treba zde: http://www.moje-rodina.cz/vztahy-a-intimita/pet-jazyku-lasky-test.html). Cili jednim z onech peti jazyku lasky jsou Slova ujisteni, pod coz patri i pochvaly, verbalne vyjadrene uznani. Dite s timto primarnim jazykem lasky bude absenci chvaleni vylozene trpet, asi jako jine dite, (nebo mozna kazde dite) by trpelo, kdyz by se nejaky vychovny teoretik rozhodl, ze i usmev nebo pohlazeni je forma pochvaly a tudiz je treba ho zakazat.

    Osobne neverim, ze existuje jedna spravna vychovna metoda a teorie, pro kterou se ja, matka, rozhodnu - nejlepe jeste pred narozenim ditete. Ano, vychovny styl bude vzdycky vychazet z osobnostniho nastaveni matky a bude vychazet z jeji vlastni zkusenosti, systemu hodnot a tomu, cemu ona veri, ale nemely by se vychovne metody vybirat predevsim podle ditete, ktere vychovavam? Kazde je jine, kazde potrebuje neco jineho a hlavne kazde na ruzne metody bude jinak reagovat. V cem se jednomu muze darit bajecne muze byt pro druheho naprostym peklem, specialne u extremu jako je "nikdy nechvalit".

    Co je na verbalnich pochvalach tak nizkeho? O co pochvaly prizemnejsi, nez treba nekomu projevit naklonnost objetim nebo tim, ze si jej pozorne vyslechnu, nebo ze mu s necim pomuzu?
    Jasne ze urcite existuje nejaka zdrava mira chvaleni a nic se nema prehanet, nemame v decku vypestovat nezdravou zavislost na externim ujistovani, ale neni obcasne slovo oceneni stejne prirozeny, jako treba to pohlazeni a usmev?
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    KOTENCE: ne, moje matka je soukroma podnikatelka a otec byl stredoskolsky profesor matematiky a fyziky.
    jednoduse receno ja sem sobec a slusnej clovek co dodrzuje zavazky od prirody. takze svetla vyjimka co potvrzuje pravidlo.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    VYHULENY_UFO: a tvoje matka je taky alternativni ekobio nebo se ti to stalo nejak jinak?
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    KOTENCE: a treba z nej bude nakonec zmetek, protoze nerozezna prirozenou autoritu od vnuceny... rodice by dle meho debilniho nazoru mely byt autoritami prilozenymi, protoze maji za dite jaksi tu zodpovednost a to az do jeho 18ti let.

    krome toho, ja jsem starsi rocnik a mam ve svem okoli par alternativnich biomatek, ktery uz maj odrostlejsi deti, holt 90's a v hodne pripadech jsou to nevychovany dementi, kteri nechapou jednoduchou vetu "nesahej mi na to" a navic veri na hovadiny typu "ze koktani vyresi kineziologie".

    a protoze ti chybi urazejici veta, tak tu ji mas: aajeee, nejaka krava se divi...

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam