• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISMontessori - mimino, batole, školkáč i školák
    “Pomoz mi, abych to dokázal sám – abych to dokázala sama.” "Tato prosba, s níž se malé dítě obrátilo k Marii Montessori, se stala hlavním krédem její pedagogiky. Úkolem dospělých není formovat dítě, odstraňovat mu z cesty překážky, nebo jím dokonce manipulovat, ale udělat vše pro to, aby vlastními silami a svým tempem získávalo nové vědomosti a dovednosti a vrůstalo do světa, který ho obklopuje." Diskuse pro všechny, které zajimá montessori přístup, ať už pro miminka, batolata, školkáče ši školáky. Sdílení tipů na tzv. připravené prostředí (děcko se inspiruje a něčím se zabývá), aktivity, co je kde zajímavého po netu, literatura... Lidi, kteří montessori rozumí, a mohou nás poučit, jsou zvláště vítáni!

    rozbalit záhlaví
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    ALDEMIK: kdyz to posunu a zobecnim, tak asi je to tak, ze vetsina lidi ma proudeni emoci zablokovany, nebot emoce = potencialni potize. Takze je projevuje pokud mozno dle pravidel, kdyz jsou spolecensky vhodne zaminky. Nemuzu druheho jen tak obejmout, musim mu zrovna prat k narozeninam. Nemuzu rict Jsem tak rada ze tu spolu ted jsme!, musim vyckat az odvede vykon za ktery je adekvatni projevit radost. Atd. To jsem tady


    YMLADRIS: minila tim bezpodminecnym (bezduvodnym) oslavovanim. Je to necitelne (spatne citelne - jako ze lidi nevi, co to jako znamena, proc projevujes emoci, byt pozitivni), takze to zvysuje uzkost, takze to nedelame. Krok zpet k Brene -- je potreba riskovat zranitelnost a jit s kuzi na trh, chceme-li zit zive. No a decka se s tim uz tak nejak svezou, kdyz dospeli to nemaji ve zvyku ve svych zivotech delat (vyjadrovat hodnotu/oslavovat...)
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    YMLADRIS: Mně někdy přijde, že pořád neni pochopen rozdíl mezi oceněním a pochvalou. Protože nechválit a neoceňovat jsou dvě věci.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    JESTERKA_NA_ZDI: ja sem zkopiruju tu svou ideu, muzes napsat jak to vidis


    2. Nicmene! Decka potrebuji ocenovani. Uznani a ocenovani je jeden z tech Peti jazyku lasky (kniha), a do sesti let nemaji diferencovany jazyk, zpravidla, a mely byt kazdej den dostavat nasosnout ze vsech peti jazyku bohate (pozornost, oceneni, skutky sluzby, veci, fyzicky kontakt). Nasledujici nemam potvrzene ale pripada mi logicke: decko totiz kdyz je male, tak ani tak neprahne po potvrzeni toho sveho ega, ale po necem jako jsou VRELE EMOCE nebo jk to rict, zejmena od otca, kterej zprostredkovava Vnejsi svet. Myslim si, ze pokud s ditetem 10 x denne OCENIME pritomnej okamzik (spolecne se radujem z neceho krasnyho, z neceho co se povedlo, z neceho dokoncenyho, z ostatnich lidi, ... z cehokoliv, proste vsimame si, ze svet je plnej krasy a ze ta se da ocenovat a tancit z toho radosti, poradne davat najevo OSLAVU), tak je mu relativne fuk, zda objekt toho oceneni je vez kterou postavilo, nebo ze venku krasne prsi. Vetsina dospelych, minimalne muzu, je vuci OSLAVOVANI dost rezervovana a je to pro ne prirozeny prave jen v tom kontextu "jeee moje sikovna holcicka udelala krasny obrazek!!!!" kdy se muzou trochu odvazat. No a decka se na to namotavaji a chtej to: spolecnou radost s rodicema. A zacnou delat vsecko mozny aby se to stavalo. Za 15 let uz nezijou svuj zivot ale nejaky cizi

    A naopak kdyz je decko nasyceny MIKRO OSLAVAMA, tak mu obcasne chvaleni v zasade nema jak ublizit, protoze to proste neni nic moc zvlastniho, cim by nutkave resil doplnovani jakesi potreby
    JESTERKA_NA_ZDI
    JESTERKA_NA_ZDI --- ---
    SEBIEN: asi tak
    FRONEMA: k tomu je to dobrý
    KAI: no mi právě příjde trochu nebezpečný se do toho uzavírat. Příjde mi to jako dobrý nástroj pro vztahy s druhými lidmi, kdy si vlastně takto sdělujeme potřeby, nebo jak jsi psala s tou mamkou, že prostě díky tomu víš co je pro ni důležité a na to se můžeš soustředit, abys ji předala to co chceš. Ve vztahu k sobě už mi to přijde mimo - ubírá to podle mě možnosti změny a růstu(tak nějak aktivovat i ty další kanály, který byly v průběhu času nějak zablokovaný) a u dětí - tam se to ještě vyvíjí - příjde mi přijatelný jak píše YMLADRIS: Ale nevím jestli když dítě nebudu chválit tak vznikne velká potřeba po chválení a tudíž se to v budoucnu stane jeho jazykem a bude to nasávat a když to nedostane nebude si připadat milované. A nebo pokud nechválím, ale je milované a láska dávána najevo jiným způsobem, nebude mu ta chvála jedno, nebude od ní svobodnější? Ale to už asi zasahuje do jinejch záležitostí...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KAI: ad kurz - bezva, das pak vedet?

    ad oceneni, spis neco jako podekovani "dekuju ze to resis je pro mbe dulezity o tom s nekym dumat". coz asi proste funguje jinak nez Kai, jsi sikovna holka, napsala jsi hodnotny prispevek!
    ? nevim, zkoumam
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    jesterka: je nejaka verze 5 jazyku deti, necetla jsem. myslim ze puvodne psal ze do sesti let by denne decko melo sosat skrz vsech 5, pak se vyhrani. nevim, moc to neresim..
    KAI
    KAI --- ---
    YMLADRIS: cely nas skolkovy tym se ted chysta na tento workshop: http://nenasilnakomunikace.com/akce/duvera-ve-tride-frank-gaschler/
    kde se udajne naucime "dávání zpětné vazby a ocenění, které u malých dětí rozvíjí vnitřní motivaci" a "cesty, jak být přirozenou autoritou bez použití trestů, hrozeb, odměn či manipulace", tak se moc tesim :)

    btw, tvoje "supr ze o tom premyslis!" je taky oceneni, no ne? :)
    KAI
    KAI --- ---
    JESTERKA_NA_ZDI: ja mam pocit, ze ten autor hlavne pri vymysleni te teorie vychazi z pozorovani a naslouchani lidem pri parovem poradenstvi. Asi si nejak vsiml, ze kazdy clovek popisuje a odvozuje to svoje "on me ma/nema rad" od neceho trochu jineho a podle toho to nejak rozdelil, cili si to nevycucal z prstu jako nejakou u stolu vymyslenou teorii.
    Mne to teda hodne zapadlo do meho pozorovani sebe same. Kdyz napriklad jeden muj byvaly pritel na me mimodek obejmuti zareagoval otrepanim se a slovy "co delas, co po me zase chces?!?" tak to pro me bylo strasne zranujici a dlouhodobe bych nedokazala zit s nekym, kdo ma problem, ze se ho kazdou chvili dotykam, vylozene bych to brala tak, ze me nema rad a vadim mu, naproti tomu treba nemam problem se smirit s tim, ze muj soucasny pritel mi odmita davat darky i na moje narozeniny/Vanoce, neznamena to pro mne, ze me nema dost rad. Nebylo pro me tezky vypozorovat u sebe urcite nemenne vzorce, bez nekterych veci proste fungovat nedokazu, bez jinych ano, stejne tak si lze snadno vsimnout, ze jini lide to maji jinak a ze taky funguji podle dlouhodobejsich vzorcu. Tys u sebe na nic takovyho neprisla, nezapadly ti nektere jazyky vic jak jine?
    Jasne ze je to jen koncept a ma svoje limity a omezeni, ale me se s tim pracuje dobre. Treba moji mamku musim hlavne pozorne poslouchat a povidat si s ni, abych ji uspokojila, kdybych ji jen treba vozila nakupy a davala darky, ale neudelala si cas si s ni i popovidat, tak stastna a uspokojena nebude. Naopak kdyz pro ni nic neudelam a nic ji nedam a "jen" si s ni povidam a travim s ni cas, tak je desne stastna :)) Tech prikladu mam tisic, fakt mi to slaplo dobre, takze to jako koncept pouzivam.
    FRONEMA
    FRONEMA --- ---
    JESTERKA_NA_ZDI: ja myslim ze i kdyby to nebylo uple 100% pravdivy, tak furt je to dobre ze to dava lidem terminy jak o tom mluvit, ai nejakej podnet. ze kdyz t\si ten test udelas tak reknes vyslo mi to a to, ale taky se mi libily tamty a tamty otazky. a najednou je vic jasno
    SEBIEN
    SEBIEN --- ---
    JESTERKA_NA_ZDI: tak že je něco pravdivý můžeš říct u těchle psychologickej věcech jen těžko u čehokoli, je to koncept, představa dotyčného. Já třeba nemám ráda škatulky obecně, zároveň - když to někomu pomůže....
    JESTERKA_NA_ZDI
    JESTERKA_NA_ZDI --- ---
    KAI:
    YMLADRIS: A jste opravdu přesvědčený, že ty jazyky jsou pravdivej koncept? Já knihu četla dávno a přišlo mi to tehdy logický a přijatelný a v určitých kruzích se to hodně používá. ale ptám se proto, že čím dál tím víc pochybuju o existenci takového "předurčení" pro příjmání (i dávání lásky), ale možná jsem už jen zapomněla jak to tam v tý knize přesně je. Uvažovaly jste o tom?Jak to sedí vám?
    KAI
    KAI --- ---
    YMLADRIS: jee no vida, taky te v souvislosti s tim napadlo Pet jazyku lasky :))
    KAI
    KAI --- ---
    YMLADRIS: jj posli, na to si cas rada najdu a na ten tvuj druhy post se podivam :) ale dneska uz mi hlava pada...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KAI: jinak jestli mas cas a chut, poslu ti Lilard: Science behind genius, je tam kapitola o tom jak pochvaly likviduji tu vnitrni motivaci... je to montessori, tak muzes zkouknout
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KAI: supr ze o tom premyslis! okomentovala bys mi toto? toto je muj aktualni pohled na vec:

    [ YMLADRIS @ Šťastný rodič, šťastné dítě. ]
    KAI
    KAI --- ---
    Ja vzdycky kdyz ctu tuto teorii o nechvaleni, vzpomenu si na knihu Pet jazyku lasky od Gary Chapmana (super kniha mimochodem, doporucuji. a tusim, ze Ymladris ji cetla). Kazdy clovek ma dle neho jeden primarni a jeden sekundarni "jazyk lasky". Jazykem jsou ruzne typy chovani a projevy (A: Slova ujištění B: Pozornost C: Dárky D: Skutky, služby E: Fyzický kontakt. Mozno si udelat rychlo test treba zde: http://www.moje-rodina.cz/vztahy-a-intimita/pet-jazyku-lasky-test.html). Cili jednim z onech peti jazyku lasky jsou Slova ujisteni, pod coz patri i pochvaly, verbalne vyjadrene uznani. Dite s timto primarnim jazykem lasky bude absenci chvaleni vylozene trpet, asi jako jine dite, (nebo mozna kazde dite) by trpelo, kdyz by se nejaky vychovny teoretik rozhodl, ze i usmev nebo pohlazeni je forma pochvaly a tudiz je treba ho zakazat.

    Osobne neverim, ze existuje jedna spravna vychovna metoda a teorie, pro kterou se ja, matka, rozhodnu - nejlepe jeste pred narozenim ditete. Ano, vychovny styl bude vzdycky vychazet z osobnostniho nastaveni matky a bude vychazet z jeji vlastni zkusenosti, systemu hodnot a tomu, cemu ona veri, ale nemely by se vychovne metody vybirat predevsim podle ditete, ktere vychovavam? Kazde je jine, kazde potrebuje neco jineho a hlavne kazde na ruzne metody bude jinak reagovat. V cem se jednomu muze darit bajecne muze byt pro druheho naprostym peklem, specialne u extremu jako je "nikdy nechvalit".

    Co je na verbalnich pochvalach tak nizkeho? O co pochvaly prizemnejsi, nez treba nekomu projevit naklonnost objetim nebo tim, ze si jej pozorne vyslechnu, nebo ze mu s necim pomuzu?
    Jasne ze urcite existuje nejaka zdrava mira chvaleni a nic se nema prehanet, nemame v decku vypestovat nezdravou zavislost na externim ujistovani, ale neni obcasne slovo oceneni stejne prirozeny, jako treba to pohlazeni a usmev?
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    KOTENCE: ne, moje matka je soukroma podnikatelka a otec byl stredoskolsky profesor matematiky a fyziky.
    jednoduse receno ja sem sobec a slusnej clovek co dodrzuje zavazky od prirody. takze svetla vyjimka co potvrzuje pravidlo.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    VYHULENY_UFO: a tvoje matka je taky alternativni ekobio nebo se ti to stalo nejak jinak?
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    KOTENCE: a treba z nej bude nakonec zmetek, protoze nerozezna prirozenou autoritu od vnuceny... rodice by dle meho debilniho nazoru mely byt autoritami prilozenymi, protoze maji za dite jaksi tu zodpovednost a to az do jeho 18ti let.

    krome toho, ja jsem starsi rocnik a mam ve svem okoli par alternativnich biomatek, ktery uz maj odrostlejsi deti, holt 90's a v hodne pripadech jsou to nevychovany dementi, kteri nechapou jednoduchou vetu "nesahej mi na to" a navic veri na hovadiny typu "ze koktani vyresi kineziologie".

    a protoze ti chybi urazejici veta, tak tu ji mas: aajeee, nejaka krava se divi...

    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    VYHULENY_UFO: juuu, ty umis napsat i vic nez jednu urazejici vetu!

    Treba dite metodou pokus-omyl prijde na to, ze je dobry se v nekterejch vecech nechat poucit. A treba tak ziska prirozenej respekt k zkusenejsim misto odporu k vnucenejm autoritam...
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    YEETKA: chudaci deti, ktery se nikdy pochvaly nedockaj. podle me je normalni pochvalit dite, kdyz neco udela dobre. treba uklidi a nebo vynese odpadkovy kos. pochvalou nikdy nic nezkazis... napriklad si nedokazu predstavit, ze bysme se ve vztahu s partnerkou cas od casu nepochvalili, kdyz se na neco povede...

    KEIKIN: zeptam se takhle: je to nejaky predpoklad k tomu, abych mohl mit nazor na vychovu deti?

    co bude z ditete/cloveka, ktery se bude celej zivot ridit metodou pokus omyl? vsechno mu bude trvat dyl. napriklad nez metodou pokus-omyl overi platnost zakladnich matematickych operaci typu scitani/odcitani ci jak se metodou pokus-omyl nuaci nepsat "videt" s tvrdym ypsilon, a vubec jak se metodou-pokus omul nauci vyjmenovana slova. jsou veci v zivote, ktery se musis naucit bez kecu a co nejrychleji, protoze pozde uz bude pozde a muze se stat, ze z ditete nakonec vyroste alternativec a nebo nejaky komunista, ktery bude cekat na to, az mu nekdo da zakladni nepodmineny prijem... :P
    JESTERKA_NA_ZDI
    JESTERKA_NA_ZDI --- ---
    Ahoj. Jsem tu pro radu ohledně nějaké základní literatury - máte zkušenost s něčím, kde jsou jasně shrnutá východiska? Mám dcerku v normální školce, ale zhruba stejně daleko máme monte školku, do které jsem teď měla možnost lehce nahlédnout a začalo mě to znovu hlodat. Co se týče alternativního způsobu vzdělávání tak hledám cestu, protože to jaký je systém našeho školství mi nepřipadá šťastné(ba někdy je to až otřesné), i když nezpochybňuji možnost, že můžete narazit na dobrého pedagoga, který vliv v podstatě "škodlivého " prostředí dokáže celkem slušně vykompenzovat(my zatím uvažujeme o domácím vzdělávání, ale to má taky svá negativa). Ale u těch alternativ nějak nevím, jestli se tam někde neskrývá nějaký pro mě (z neznalosti)zatím skrytý důvod proč ne. V podstatě třeba Waldorf jsem zavrhla kvůli pro mě nepřijatelnému způsobu zacházení se spiritualitou. i když mě fascinuje ta podpora tvořivosti. Ta tvořivost mi zase hodně chybí u monte. To co je pro mě určitě důležité je respektující způsob zacházení vycházející z přesvědčení, že nehledě na naše schopnosti máme všichni stejnou hodnotu. prostě asi teď nějak hledám jak si to poskláda co se týče priorit, aby mi z toho vyšlo nějaké rozhodnutí, protože třeba monte školka je pro nás finančně zatěžující ale je jasné, že pokud budem přesvědčeni o jasné prospěšnosti, tak se dají ty peníze prostě nějak vydolovat. Asi jsem teď dost zmatečná, ale mám potřebu si o tom povídat, tříbit si názory, takže jestli jste někdo ochoten budu ráda.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam