• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    FIN
    FIN --- ---
    JEZINKA: vypracoval jsem kdysi kratší variantu dotyčného textu, pro srovnání předkládám:

    život halt není jednoduchej...
    LIA
    LIA --- ---
    JEZINKA: Povodne som to ozaj po vete "Kto je silny (svina:), prezije", chcela ukoncit. Ale ked tak clovek sedi v praci, na oblohe sedo, za oknami lietajuci vtaci...tak jednoducho pokracuje v spleti myslienok. :)
    Je pravda ze tato diskusia sa hraje na poeziu zloziteho myslenia. Niekedy vsak jednoduche a precitene ma vecsiu hlbku, nez su si mnohy ochotny pripustit.
    :) Kazdopadne vdaka
    JEZINKA
    JEZINKA --- ---
    LIA: ten kdo dal mínusko je blbec, mě tenhle text oslovuje. po dlouhé době něco. ale asi bych to utnul po slovech kdo je silný přežije. pak už je to trochu rozplizlé i přes tu snahu, dát tomu na konci pointu. nebo bych to aspoň proškrtal.
    LIA
    LIA --- ---
    Zas jen další obyčejný den,
    venku ani náznak slunce.
    Slyším šepot počítačů,
    cítím tlukot srdce.

    Nemám strach, dokonce mi smutno není,
    necítím radost, ani probuzení.
    Spím snad ještě?
    Smím tedy snít?

    Nuže dobrá.
    Můj sen, moje režie.
    Kdo je silný, přežije.

    Vplouvám sama do prostoru,
    kde je sposta barev, tvorů,
    slyším zvuk, ne, hudba je to.
    Zní tak...bolestně a sladce.
    Hodí se to ještě do mé básně?
    Je to ještě pořád sen?

    Ne, tohle, to je život jen!
    Takhle sníme, bdíme, plujeme,
    chytáme si chvilky pro radost.
    A na konci toho všeho někdo řekne - dost!
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NATASHA: Děkuji.*
    PATISLAV
    PATISLAV --- ---
    RICARDERON: konečně krásně průzračná a smutně vtipná báseň i pro nás, co poezii nerozumíme :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Pro mě výborná. Slyším to naprosto živě.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON: Tos pěkně řekl.
    ZRADA
    ZRADA --- ---
    PIPAMIMA: Kdybych tak mohl zachytit tu představu, co ve mně vzbuzovalo oněch pár řádků před "Já, kočka domácí"...!
    PIPAMIMA
    PIPAMIMA --- ---
    Dobrý den!


    Ambice

    Někde venku řvou
    divoký kočky
    ostrý zuby a drsný jazyky.
    Já,
    kočka domácí,
    ležím pod vafkama
    a sním.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    TOMASZ: Já bych ocenil, jak hezky jsi vplul do té Jardovy nálady. Možná až moc.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Já jsem to zkoušela nechat i společně a nějak se mi to nezdálo..chtěla jsem, aby byl důraz na "srdci".
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    BUBLINKY: Přemýšlím o odsazení poslední strofy... proč?
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Kaluže mezi pražci

    Jako rozbitý nákladní vlak
    líně a bez houkání
    drkotají lidi do stanic
    vypouští páru

    Úzkorozchodné koleje bytů
    jsou cítit po vodě a rzi

    Na dva prsty mělké kaluže
    mezi pražci synchronně tepou

    neviditelným srdcem
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    JAROSLAVU SEIFERTOVI

    Vaše básně jsem četl,
    když k zbytí nebývalo,
    a usnul jsem s veršem
    vprostřed oblohy.

    Johna i Chloe,
    malou tanečnici,
    a na visuté hrazdě Gadu-Nigi
    jsem potkat chtěl.

    Ve vlaku do Švýcar
    o vagónech svatebních přemýšlel
    a ráno v Sargans
    mi okénkem Alpy zazářily.

    A příliš pozdě jsem dopis
    snad stokrát v duchu odeslal.
    V něm jedno slovo: Díky!
    Díky Vám, že jste psal!

    JANEQ
    JANEQ --- ---
    NATASHA: začátek mě bavil
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    JANEQ: Hmm, začátek mě bavil, ale myslím, že to poučení je tam hodně na sílu.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
















    s vášní sobě vlastní, vedu s matkou přírodou,
    již dlouhá léta, tento spor.

    ona,
    ta krotká kobylečka planety, stále jen zběsile přikyvuje,

    a ržá;
    tak vbodnu jí zas ostruhy do slabin
    se smíchem jí prásknu bičem a popoženu k trysku,

    ať klidně chcípne,
    moje prdel provalí jako první,
    cílovou pásku.


    pomůže-li potom, nevim,
    pár z nás, jistě její mrtvé maso nasytí.

    A ať táhne ke všem čertům.




    (ať zas líbí se všem čechům)




    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Nemáme

    Zas nemáš náladu
    jak zežloutlá tráva
    k ležení k podzimu

    Zas nemáš náladu
    jak ticho máš mě ráda
    a křičíš do stínu

    Zas nemám
    nemám na to
    smýt prach si z hlasivek
    Vždyť mlčeti je zlato

    Tak
    A oba máme vztek

    JANEQ
    JANEQ --- ---







    hudci duli v tupé, prázdné, trubky.


    na moravsko-slezské jam session homo-erotismu
    těsně když padla prvá klapka

    kap!plác
    jak do ticha zvadla,
    haluzka břečťanu, různých tělních tekutin, ta malá svinná kapka;

    kdo tam byl a teď doma sám prohrabává klokaní kapsu
    svého podvědomí,

    vytře chodbu papírovým hitlerem své doby

    a nechá ty chudáky,
    být svými chudáky.






    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam