• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    1 odpověď
    TOMASZ: To nejlepší není zakázané - o tom jen nikdo nemluví. Totiž, prozradím ti tajemství: to nejlepší čeká, až ho sám roztouženě objevíš. ;-)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    1 odpověď+1
    NATASHA:


    Výměna

    Molochy nálad stejně neuchopíš
    natož je sklidit
    aby dozrály k něčemu

    Nemluvte mi o užitečnosti
    jsme neteční lidé z porcelánu

    Ale já vás nekárám

    Nekáráte

    Nekárám

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    2 odpovědi
    NATASHA: No, já se spíš trochu rozečetl. Už mě to sr..., tak jsem se dal do systematické četby vybraných autorů, a protože se našla dobrá duše, která poradila a zapůjčila, získal jsem nové zdroje inspirace. Ono se čtením poezie je to těžké, člověk vstoupí do života s řadou v podstatě nic neříkajících jmen ze seznamu maturitních otázek a skončí před regály v knihkupectvích a antikvariátech, jenže ty dobré věci jsou rozprodané/rozpůjčované, a tak se k nim nedostane a unikají mu. A navíc to nejlepší stejně bývá zakázané a nedostane se do čítanek... ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď+1
    TOMASZ: Přemítám, že Ti nasadím laťku výš, protože sice ve mně pořád přetrvává radost z toho, že ses tak rozepsal, ale nemůžeme Tě tady tak rozmazlovat ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď
    RICARDERON:
    Ten nápad s nekáráte/Nekárám se mi dost líbí. Verše Jen krásy jsme moc/nepobrali mi tam naopak překážejí, jako by to byla "informace navíc", nevím.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    +2

    Stará známá

    Ta bolest.
    Věrnější než pes.

    Jak spí mi u lůžka a bezhlesně čeká.
    Na probuzení.

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    1 odpověď+3

    NOČNÍ POTULKA II

    Okolo čtvrté vyrazily
    z koutů kradmé zvuky.
    Jak malí noční dravci
    se krmí na mršinách ticha,
    uhýbají pohledům
    do postranních uliček.

    Tihle paraziti noci,
    kypící vztekem,
    syroví a neúprosní,
    drtí mezi zuby kosti
    plné řídkého morku
    na další zatracený den.

    A Ozvěna,
    veliká černá kočka,
    se plíží podél zdí
    a občas zlostně zavrčí,
    zatímco unavený serafín,
    Slunce, pořád spí.

    (14. ledna)

    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    1 odpověď+1

    Výměna

    Molochy nálad stejně neuchopíš
    natož je sklidit
    aby dozrály k něčemu

    Nemluvte mi o užitečnosti
    jsme neteční lidé z porcelánu
    Jen krásy jsme moc
    nepobrali

    Ale já vás nekárám

    Nekáráte

    Nekárám

    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA:

    to je v pořádku. ptal jsem se spíš z komunikačně-zrcadlových pohnutek :) - ještě bych mohl poukázat na zvrstvení, kterým se mi básnička přibližuje. je-li tím svíravým úzkost, tedy nechť jí plodně projdeš.

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď
    WHISPERMOONLITE: Je to takový velmi podivný pocit. Svíravý pocit - nechce se mi to vysvětlovat. Ještě to není úplně tam, kde jsem chtěla. Skica, pokus.
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    1 odpověď
    NATASHA: strach z hlubšího spánku? - myslím i na to, k čemu jsou dobré kosti, a napadá mě že k nekonečnému ohlodávání.
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    TOMASZ: Jo! Tak tohle se mi trefilo do nálady.
    JEZINKA
    JEZINKA --- ---
    TOMASZ: nelíbí se mi na tom jenom ty kvetoucí vzpomínky
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Ano, vím o tom. Chtěl jsem, aby se tam tyto dvě roviny prolnuly. :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď+1
    TOMASZ: To je zvláštní. Píšeš v tom textu o neklidu, ale na mě působí klidně, smířeně, nevzrušeně. Možná za to může i závěrečný verš.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    3 odpovědi+5

    NOC

    Ticho,
    jen šedesát úderů vteřin do minuty.
    Systoly a diastoly neklidu.

    Noc je tichá zahrada.

    Někdy prostě nejde usnout,
    zahnat ovce do ohrady.
    Z hodin tepe vypůjčený čas.

    Kvetou vzpomínky.

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Tohle je velmi silné:

    Vědomí rozmrzelé
    Ranec kořistí
    Spočítaný do poslední kosti
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    2 odpovědi+3
    ***

    Ležím v těle:

    Tělo spí

    Na bezesné trati
    Vědomí rozmrzelé
    Ranec kořistí
    Spočítaný do poslední kosti

    Ležím v těle
    V pokladnici strachů
    Natažených jako blána na bubnu

    Je tence
    V těle
    Na bezesné trati

    Tělo mlčí
    V místě kolejí

    FIN
    FIN --- ---
    SOL: dej si facku a smaž se, ty zetko...
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    ŘEKNI MI,
    co chceš slyšet,
    a já ti to neřeknu,
    protože by ztratila smysl

    ta slova,
    touha, která musí zůstat
    navěky
    tak nevýslovná.

    Aby nahá
    duše
    nevyvanula
    do ledového vzduchu,

    ranního cinkání
    ospalých tramvají,
    spěchu
    a tak hrubé všednosti.

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam